 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Pátek, 06.Prosinec 2002
|
Články
|
Zdravý lidský život se může prodloužit o 5 – 10 let
|
říká se v nedávno vydané zprávě WHO za rok 2002 (World Health Report 2002). Celosvětově by se mohla prodloužit očekávaná délka zdravého života o 5 – 10 let, uvádí zpráva. To ovšem pouze za předpokladu, že vlády a jednotlivci soustředí své úsilí proti největším zdravotním rizikům, která ohrožují jejich regiony.
Zpráva je zaměřena na pojmenování a prevenci nejzávažnějších rizik nemocí, invalidity a smrti v jednotlivých regionech a na propagaci zdravého života. Uvádí také příklady, jak taková rizika efektivně minimalizovat, a to i v chudých zemích.
Do užšího výběru bylo ke sledování vybráno více než 25 rizik, kterým lze předcházet. Z nich je ve zprávě uvedeno 10 rizik jako rizika hlavní. Jsou to nízká váha (podváha) dětí a rodiček, nechráněný sex, vysoký krevní tlak, tabák, alkohol, závadná voda, komunální a osobní hygiena , vysoký cholesterol, kouř z pevných paliv, nedostatek železa a nadváha/obezita.
Dohromady tyto rizikové faktory odpovídají asi za 40 % z 56 milionů ročních úmrtí na celém světě a za jednu třetinu celkové ztráty zdravých roků života.
WHO také pojmenovalo rozdíl mezi bohatými a chudými lidmi za „šokující“. Zátěž mnoha rizikovými faktory se vyskytuje téměř výhradně v rozvojovém světě, zatímco jiná rizika jsou společná pro všechny.
Asi 170 milionů dětí v chudých zemích má podváhu, a to hlavně z nedostatku potravy, zatímco více než miliarda dospělých na celém světě, v zemích se středními a vysokými příjmy má nadváhu nebo je silně obézní. Kolem půl milionu lidí v Severní Americe a Západní Evropě umírá každoročně z důvodů nadváhy/obezity nebo na choroby, které s těmito riziky souvisejí.
WHO varuje, že daň za současnou nečinnost je velká.
Materiál předpovídá, že pokud se okamžitě nepřijmou vhodná opatření, zemře do roku 2020 kvůli tabáku 9 milionů lidí v porovnání s téměř 5 miliony, kteří každoročně umírají v současné době. Celkově je potřeba zajistit lepší vyváženost mezi prevencí nemocí a pouhým léčením jejich důsledků
WHO používá pro vědecké porovnávání dopadů různých zdravotních rizik na kvalitu života určité jednotky.
DALY (disability-adjusted life year) se rovná ztrátě jednoho zdravého roku života. Označuje rizika, která mohou smrtí ovlivnit délku života, nebo rizika, která jsou příčinou kratší nebo delší nemoci, kdy lidé zůstávají na živu, ale nejsou plně zdrávi. HALE (Healthy life expectancy) je jednotka, která definuje očekávanou délku zdravého života. Její hodnoty jsou nižší než celková očekávaná délka života. Např. celková očekávaná délka života v Japonsku je 84,7 let u žen a u mužů 77,5 let, oproti očekávané délce zdravého života, která je pro ženy i muže jenom 73,6 let.
WHO rozděluje svět na 14 rozdílných regionů, a to podle geografického uspořádání a na základě vývoje zdraví. Analyzuje rizika, která jsou pro jednotlivé regiony nejdůležitější. V Africe jsou např. nejrozšířenější podváha, nechráněný sex, zatímco v Severní Americe, západní Evropě a v rozvinutých zemích západního Pacifiku, jako je Japonsko, je to užívání tabáku a vysoký krevní tlak.
Podle zprávy jsou největší rizika odpovědny za ztrátu asi 5 let zdravého života ve vyspělých zemích a v rozvojových zemích za 10 let zdravého života.
Pro Kanadu, USA a Kubu je předpoklad na zvýšení zdravé délky života o 6,5 roku. Současná střední délka života v Kanadě je 69,9 let, na Kubě 66,6 let a v USA 67,6 let. V nejbohatších zemích v Evropě, jako Německo, Francie, Itálie, Španělska a Velké Británie, se může délka zdravého života zvýšit o 5,4 roku. Ve většině zemí Latinské Ameriky, zahrnující Argentinu, Brazilii a Mexiko to může být 6,9 roku. V asijské skupině, která zahrnuje Čínu, je předpoklad 6 let a pro jinou asijskou skupinu, ve které je Indie, 8,9 let.
Součástí materiálu (World Health Report 2002) je tzv. CHOICE (CHOosing Interventions that are Cost-Effective), což jsou různé, cenově efektivní zdravotní intervence, které jsou určeny k aplikaci v jednotlivých zemích podle jejich individuálních podmínek. Podle WHO je to největší výzkumný projekt , který kdy tato organizace uskutečnila.
Hlavní rizikové faktory a co proti nim dělat
Zpráva poukazuje na to, že relativně malé množství rizik působí ohromné množství předčasných úmrtí a odpovídá za velmi velký podíl celkových nákladů na nemoci. Např. nejméně 30 % všech zátěží nemocí, které vyskytují s vysokou úmrtností v rozvojových zemích, jako jsou Subsaharská Afrika a jihovýchodní Asie jsou důsledkem podvýživy, deficitu v železa a zinku ve výživě, nebezpečného sexu, závadné vody, hygienických podmínek a osobní hygieny, kouřem z pevných paliv.
Deset nejrizikovějších faktorů odpovídá za 40 % všech úmrtí, zatímco dalších 10 rizikových faktorů v pořadí odpovídá za méně než 10 % úmrtí.
Více než 3/4 hlavních onemocnění jako ischemická srdeční choroba, mrtvice, HIV/AIDS a diarhoe je způsobena kombinovanými riziky. .WHO zdůrazňuje, že každému z těchto rizikových faktorů je šance předcházet.
Podváha a podvýživa
Odhaduje se, že dětská a porodní podváha byla v roce 2000 příčinou 3,4 milionu úmrtí, z toho v Africe asi 1,8 milionu.
Opatření
cenově nejvýhodnější strategie k redukci podvýživy a jejích důsledků kombinuje soubor preventivních a léčebných opatření.
Dodávání stopových prvků železa a zinku, vitamínu A v kombinaci se zavedením mateřských poraden, které by měly za úkol zajistit potravu, v případě, že je to nutné. Rutinní léčbo diarhoe a pneumonie, které jsou hlavními následky podvýživy, by měla být součástí strategie na zlepšení zdraví dětí.
Nebezpečný sex – HIV/AIDS
v roce 2000 způsobil HIV/AIDS 2,9 milionů úmrtí (celkem 5,2 %). Střední délka života při narození je v současné době v subsaharské Africe odhadován na 47 let. Bez výskytu AIDS by se odhad blížil 62 letům. Současně se také předpokládá, že 95 % prevalence HIV infekcí v Africe bylo v roce 2001 způsobeno nechráněným sexem. Ve zbytku světa je odhad výskytu HIV v roce 2001, který je způsoben nechráněným sexem od 25 % ve Východní Evropě až po 90 a více % v částech Jižní Ameriky a v rozvojových zemích Západního Pacifiku.
Opatření
většina lidí infikovaných HIV neví, že je nakažena a to ztěžuje prevenci a dohled. K riziku sexuálně přenosných nemocí přispívají různé sexuální praktiky včetně sexu s mnoha partnery a neužívání kondomů.
Náprava zahrnuje:
- působení osvěty pomocí masmedií – televize, rádia a tisku
- dobrovolné poradenství a testování
- školní vzdělávání zaměřené na věkovou skupinu 10 – 18 let
- dohled a poradny pro sexuální pracovníky
- dohled rozšířit i na muže, kteří mají sex s muži
- léčba sexuálně přenosných nemocí jako cesta ke snížení přenosu HIV infekcí
- léčba HIV matek, aby se zabránilo přenosu na dítě
- může být použita terapie pomocí anti- retrovirů
Podle WHO je nejlepší kombinovat výše vyjmenovaná opatření a aplikovat je na co nejširší populaci.
Vysoký krevní tlak a cholesterol
Odhaduje se, že vysoký tlak je celosvětově příčinou 7,1 milionů úmrtí (asi 13 % všech úmrtí). Je to asi v 62 % případech mrtvice a ve 49 % infarktů. Vysoký cholesterol způsobuje podle odhadu přibližně 4,4 milionů úmrtí (7,9 % z celku) a ztrátu 40,4 milionů DALY ( 2,8 %). Jeho efekt se často překrývá s účinkem vysokého tlaku.
Opatření
WHO ve zprávě naléhá, aby země přijaly politiku a programy, které by vedly širokou populaci ke snížení používání soli při přípravě jídla, omezení příjmu tuku, ke zvýšení pohybu a ke zvýšené spotřebě ovoce a zeleniny, ke snížení kouření. To jsou cenově nejvýhodnější opatření, která mohou omezit kardiovaskulární nemoci.
Jako nadstavba k těmto opatření může být pravidelné užívání různých kombinací léků, např. statiny, které snižují hladinu cholesterolu, nízké dávky léků snižujících TK, nízké dávky aspirinu (k ředění krve), které mají užívat lidé se zjištěným rizikem k výskytu mrtvice nebo infarktu. Kombinace těchto léků může snížit výskyt těchto ataků asi na polovinu.
Užívání tabáku
WHO odhaduje, že tabák byl v roce 2000 příčinou 4,9 milionů úmrtí (8,8 % z celku) a byl zodpovědný za ztrátu 4,1 DALY (59,1 milionů). Že se jedná o rychlý vývoj, až „epidemii“ demonstrují čísla z roku 1999, kdy tabák byl příčinou 3,9 milionu úmrtí. Největší nárůst vykazují rozvojové země.
Opatření
země, které přijaly kontrolu tabáku – programy zahrnující soubor opatření zahrnující zákaz reklamy na tabák, výrazná varování na krabičkách, dohled na užívání tabáku v uzavřených lokalitch, vysoké daně na tabákové výrobky, zdravotní vzdělávání a programy na zamezení tabáku, dosáhly výrazného úspěchu.
WHO zjistila, že každých 10 % vzrůstu reálné ceny kvůli tabákové dani způsobilo snížení spotřeby o 2 – 10 %.
Doplňkem těchto národních programů je doporučení a návrh dohledu nad nadnárodnímy aspekty tabákového problému.
V zemích, kde jsou příjmy vyšší, může být používána NRT (Nicotine replacement therapy), která využívá nikotinovách náplastí, žvýkaček, nosních sprejů, pastlek, aerosolových inhalátorů a některé druhy antidepresiv
Závadná voda a hygiena
Přibližně 3,1 % úmrtí (1,7 milionů) a 3,7 % DALY (54,2 milionu) na celém světě způsobuje závadná voda, hygienické podmínky a vlastní hygiena. Jedna třetina případů se vyskytuje v Africe, jedna třetina v jihovýchodní Asii. Celkově 99,8 % úmrtí souvisejících s uvedenými rizikovými faktory je v rozvojových zemí a 90 % zemřelých jsou děti. Hlavní příčinou jsou různé formy průjmu, které jsou důsledkem zmíněných rizikových faktorů.
Opatření
Spojené národy mají cíl do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří nemají přístup k nezávadné vodě a žijí v nevhodných hygienických podmínkách. Tato opatření by mohla předejít 1,8 miliardy případů diarhoe ročně. Zavedení vodovodního potrubí a přístupu k nezávadné vodě by znamenalo předejít 7,6 miliardám průjmových onemocnění ročně. tato opatření jsou však velmi nákladná a pro krátkou dobu neuskutečnitelná. Cenově výhodným opatřením zůstává desinfekce závadné vody před použitím.
Nedostatek železa v potravě
Odhaduje se, že jím trpí 2 miliardy lidí. Tento deficit má dopad na těhotenství, perinatální zdraví a vývoj dítěte. S nedostatkem železa souvisí 800 000 (1,5 %) úmrtí a ztráta 25,9 milionů zdravých let života.
Opatření
zahrnuje dodávání železa obvykle v kombinaci s kyselinou listovou a vhodný přísun v potravě. Vhodnými jsou obilniny, ale také jsou dobré zkušenosti s kokosovými ořechy, rýží atd.
WHO věří, že se tento materiál dostane do širokého povědomí a jeho obsah a navrhovaná opatření se stanou primárním cílem všech členských států.
Překlad: 
Zdroj: Press Release WHO/84
-  -
|
| |
|
|
