 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Zcela jiný přístup
|
k problematice bezpečnosti práce než Lékařský odborový svaz (LOK) zvolil Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče (OSZSP). Vyplývá to z odpovědi na iniciativu LOKu. Zatímco představitelům LOKu jde především o peníze odboráři z OSZSP volí jiný přístup, když uvádějí: "V zemích EU, odmítli zaměstnanci již před 30 lety jakékoli příplatky za rizikové práce a místo finančních korekcí požadovali bezpečné a zdraví nezávadné pracovní prostředí." Plné texty dopisů p.Drašnara a předsedy LOK Schlangera následují...
Dopis svazového inspektora BOZP předsedovi LOK MUDr. Milanu KUBKOVI
6.4.2001
Vážený pane předsedo,
předseda OS zdravotnictví a sociální péče mně podstoupil k vyjádření Váš dopis ze dne 19.3.2001.
Upřímně a rádi vítáme zájem LOK o oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci kterou, nyní projevujete v souvislosti s příplatky za práci v riziku. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče se problému, který souvisí s bezpečností a ochranou zdraví při práci věnuje trvale a máme zde nejenom velkou řadu poznatků, rozborů a zkušeností, ale především kladnou odezvu našich členů, kterým jsme z naší iniciativy a odborného zázemí pomohli uhájit jejich oprávněné požadavky. V rámci této problematiky sledujeme trvale vývoj pracovní úrazovosti a nemocí z povolání ve zdravotnictví a sociální péči, a to nejenom ve vztahu k naší členské základně, ale globálně ke všem zaměstnancům těchto resortů. Z tohoto důvodu máme i přímý styk se státní správou a dojde-li v nějakém období k nárůstu nebo stavu, který může vyvolat znepokojení, požadujeme, případně sami iniciujeme nebo provádíme šetření příčin a požadujeme zajištění nápravy. V těchto případech spolupracujeme se společností pracovního lékařství, klinikami a odděleními nemocí z povolání, SZÚ, příslušnými hygienickými stanicemi, případně s ČÚBP, IBP atd.
Z našich podkladů a z podkladů oficielních statistik za posledních 20 let zcela jednoznačně vyplývá, že v oblasti profesionálních onemocnění dochází k trvale sestupné tendenci. Například u virových hepatitid typu B, které se řadí mezi nejčastěji uznávané nemoci z povolání u zdravotníků, klesl jejich počet za posledních 20 let na 10%. Specifickým problémem poslední doby je vyšší výskyt scabies, který však není třeba spojovat s velikostí rizika, ale spíše s nedostatečně profesionálním chováním zdravotníků. Statistika výskytu profesionálních onemocnění poskytuje pouze matematickou část problému, ale nezahrnuje přehled o hygienické úrovni pracovního prostředí, o úrovni osobní hygieny, o dodržování zásad bezpečných pracovních postupů, o dodržování správných a účinných zásad dezinfekce a sterilizace, o celkovém chování zdravotníka v prostředí rizika infekce atd. Zvýšená míra rizika nemůže být vždy klasifikována jako zásadní příčina vzniku profesionálního ohrožení. Příčinou vyššího výskytu profesionálního onemocnění může být v některých případech i podceňování rizika zdravotnickými pracovníky nebo nevyhovující pracovní prostředí.
Snižování výskytu nemocí z povolání a ochrana zdraví zaměstnanců ve zdravotnictví (nejenom zdravotníků) však nevede cestou zvyšování příplatků za rizikové práce nebo za práce na rizikových pracovištích. Sama myšlenka, že zaměstnance při práci s rizikovými faktory ochrání před poškozením zdraví jakýkoli finanční příspěvek, je ve své podstatě zavádějící a zcestná. Rizikovost a specifika pracovního prostředí ve zdravotnictví musí být oceněna ve vyšších tarifech základní platové složky lišící se od jiných resortů. Bezpečnost a ochranu zdraví při práci zdravotníků je třeba řešit na zcela jiné, z hodnotového hlediska vyšší úrovni. Řešením je plnění povinností zaměstnavatele především v oblasti identifikace rizik, jejich hodnocení a provádění účinných opatření pro jejich vyloučení, snižování na nejnižší možnou míru a v neposlední řadě vytvářet podmínky pro osobní ochranu zaměstnanců a vychovávat je k trvale bezpečnému chování při práci. Legislativní podklad pro zajišťování kvalitních pracovních podmínek ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců nám poskytuje novela zákoníku práce, zákon o ochraně veřejného zdraví a další právní normy,které vstoupily v platnost od 1.1.2001, včetně jejich prováděcích předpisů, které nabývají postupné platnosti v tomto roce. Naplněním obsahu vyhlášky č.439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, dochází k ochraně zdraví před těmito nemocemi (především hepatitidy B) zaměstnanců pracujících na pracovištích s vyšším rizikem vzniku infekčních onemocnění.
Odbory musí proto dbát na to, aby zaměstnavatelé ve zdravotnictví dodržovali ustanovení příslušných právních předpisů a vytvářeli nezávadné pracovní prostředí, zajišťovali výchovu a vzdělávání zaměstnanců a seznamovali je s předpisy, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady. Odbory mají v rámci svých pravomocí požadovat na zaměstnavatelích vynakládání co největších finančních prostředků do zlepšování pracovního prostředí a kvality ochranných prostředků a důsledné zjišťování příčin vzniku nemocí z povolání, zúčastnit se jejich vyšetřování a trvat na odstraňování zjištěných závad a nedostatků. Z poznatků našich zahraničních kolegů víme, že především v zemích EU, odmítli zaměstnanci již před 30 lety jakékoli příplatky za rizikové práce a místo finančních korekcí požadovali bezpečné a zdraví nezávadné pracovní prostředí.
S pozdravem
Jan Drašnar, svazový inspektor BOZP, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče
Dopis předsedy OSZSP předsedovi LOK MUDr. Milanu KUBKOVI
Vážený pane předsedo, 6.4.2001
jsme rádi, že se i Lékařský odborový klub začal zajímat o problém bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče se této problematice dosud věnoval systematicky osamoceně, i když zdravotnictví je resortem s vysokým výskytem nemocí z povolání nepřetržitě. Nelze konstatovat, že by docházelo k významnému negativnímu posunu ve výskytu profesionálních nemocí z povolání u zdravotnických pracovníků. Statistika výskytu profesionálních onemocnění však poskytuje pouze určitou představu o hygienické úrovni a rizikovosti práce ve zdravotnictví. Příčinou vyššího výskytu může být zvýšená míra expozice, ale v některých případech je důvodem i podceňování rizika zdravotnickými pracovníky.
Řada rizik je odstranitelných a rovněž mnoho statistikou zachycených případů nemocí z povolání se týká nemocí, jejichž výskyt je spojen s odstranitelnými riziky, kde náprava spadá do oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Snižování výskytu nemocí z povolání v těchto případech rozhodně nemůže být uskutečněno cestou zvyšování příplatků. Řešením je plnění povinností zaměstnavatele včetně identifikace rizik, jejich hodnocení a provádění účinných opatření pro jejich eliminaci nebo snížení na nejnižší míru možnosti ohrožení, jak zaměstnavatelům ukládají § 132 a 133 zákoníku práce. Odbory proto musí dbát na to, aby zaměstnavatelé ve zdravotnictví dodržovali ustanovení příslušných právních předpisů, aby zaměstnanci pracovali v takovém prostředí, které pokud možno neohrožuje jejich bezpečnost a zdraví.
V rámci každého vyjednávání i připomínkového řízení k právním předpisům o platech upozorňuje odborový svaz na nízkou úroveň zvláštních příplatků a především neodpovídající úroveň příplatků za vykonávání činností ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách (naposledy v roce 2000 v rámci připomínkového řízení k novele nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací). Vzhledem k disponibilním zdrojům jsme však vždy postaveni před volbu buď zvýšení platových tarifů, nebo zvýšení zvláštních příplatků. Ve shodě s Lékařským odborovým klubem jsme v uplynulém roce upřednostnili úpravy platových tarifů.
Odborový svaz, jak již bylo uvedeno, podpoří navýšení zvláštních příplatků, ovšem za podmínky, že toto zvýšení nebude provedeno na úkor jiných složek platu, popř. na úkor jiných skupin zaměstnanců.
Věřte, vážený pane předsedo, že odborový svaz vždy hájí zájmy svých členů, a tím i zprostředkovaně zájmy všech zaměstnanců ve zdravotnictví. Činí tak v oblasti odměňování i bezpečnosti a ochrany zdraví při práci soustavně, a to jak na úrovni ústředí odborového svazu, tak i základních organizací. Východiskem pro politiku odborů v oblasti BOZP je činnost Mezinárodní organizace práce a jejích speciálních orgánů pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a činnost Světové zdravotnické organizace. Podporujeme trendy dosažení kompatibility s politikou a normami Evropské unie. Na národní úrovni projednáváme každoročně situaci v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v rezortech zdravotnictví a sociální péče s hlavním hygienikem ČR. Výstupem ze společného posuzování vývoje v uvedené oblasti jsou konkrétní opatření přijatá např. formou vyhlášek Ministerstva zdravotnictví, například k manipulaci s břemeny, k ochranným pomůckám nebo k profesnímu očkování.
Doufáme, že se Vaše nová iniciativa stane počátkem soustavné činnosti LOK na poli bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a že napříště již zástupci místních sdružení LOK nebudou bagatelizovat uvedenou problematiku při kolektivním vyjednávání se zaměstnavateli a nebudou bránit efektivnímu vynakládání finančních prostředků na odstraňování rizik. Doufáme, že se LOK aktivně připojí k požadavku svazů sdružených v ČMKOS k vydání právních předpisů v oblasti pracovního lékařství v souladu s příslušnou úmluvou Mezinárodní organizace práce a k vytvoření veřejnoprávního úrazového pojištění spojeného s prevencí úrazů a nemocí z povolání.
S pozdravem
RNDr.Jiří Schlanger, předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
-  -
|
| |
|
|
