 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Pondělí, 31.Červenec 2000
|
Články
|
Výdaje na zdravotnictví
|
Podle statistické publikace ECO-Santé 2000, kterou vydala tento týden OECD v Paříži činily zdravotnické výdaje v roce 1998 na jednoho obyvatele v EU v průměru 1768 dolarů a v OECD 1891 dolarů. V ČR tyto výdaje dosáhly 930 dolarů a ve srovnání s rokem 1997 (943 dolarů) se mírně snížily.
Hůře na tom byly pouze Jižní Korea (730), Maďarsko (705) a Polsko (496). V Řecku činily tyto výdaje 1167, v Španělsku 1218 a v Portugalsku 1237 dolarů. Rok 1998 je posledním rokem, pro který má OECD k dispozici údaje z postačujícího počtu členských zemí. Výdaje ve 27 z 29 zemích OECD jsou uváděny v dolarech v přepočtu podle parity kupní síly. U Mexika a Turecka nebyly statistiky k dispozici.
Stejně jako v minulosti převyšují zdravotnické výdaje ve Spojených státech ostatní země OECD. USA vydaly 4178 dolarů na jednoho obyvatele, Švýcarsko 2794 a Norsko 2425 dolarů.
I z hlediska poměru zdravotnických výdajů vůči hrubému domácímu produktu (HDP) pořadí vévodí Spojené státy, kde činí 13,6 procenta, zatímco průměr OECD je 8,3 procenta. V ČR tento poměr činil 7,2 procenta, tedy o trochu více než v roce 1997 (7,1). ČR tak vydává na zdravotnictví poměrně více než Španělsko (7,1), Finsko (6,9), Maďarsko (6,8), Velká Británie (6,7), Irsko (6,4), Polsko (6,4), Lucembursko (5,9) a jižní Korea (pět procent). Publikace konstatuje, že podíl zdravotnických výdajů se v oblasti OECD v 90. letech stabilizoval, když v roce 1992 činil 8,2 procenta HDP a v roce 1998 to bylo 8,3 procenta. V ČR se ve stejném období zvýšil z pěti na 7,2 procenta HDP.
Statistická publikace OECD si mimo jiné všímá struktury výdajů na zdravotnictví. Z tohoto hlediska má ČR největší podíl veřejného sektoru (91,9 procenta) s výjimkou Lucemburska, kde se veřejné financování podílelo na zdravotnictví 92,3 procenta. Průměr OECD je 74,4 procenta a veřejný sektor s výjimkou USA a jižní Koreje převažuje ve všech členských zemích organizace. I v USA však podíl veřejného financování zdravotnictví vzrostl ze 39,6 procenta v roce 1990 na 44,7 procenta v roce 1998.
27. 7. 2000 Náklady na ordinace specialistů prudce rostou
Podle údajů VZP, které nám sdělila pí Bošková, předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů, prudce rostou náklady na provoz ordinací lékařů specialistů. Při zkoumání výročních zpráv pojišťoven několik let zpátky, Bošková zjistila, že u ambulantních specialistů se každoročně objevují dramatické nárůsty úhrad, vysoce překračující inflaci.
Podle tohoto zjištění stáli ambulantní specialisté (mimo nemocnice), bez stomatologů a praktických lékařů, v roce 1994 VZP 4 mld Kč, v roce 1998 pak už 8,2 mld Kč. Tedy náklady vzrostly za pouhé čtyři roky o více než 100 %. Ambulantních specialistů je 8 000, tedy na ordinaci jednoho lékaře v průměru vychází náklady 1 mil Kč/rok, tj. cca 100 tisíc Kč měsíčně.
V zájmu zachování objektivity je třeba dodat, že se nejedná o hrubé příjmy lékařů, ale o průměrné náklady na celou ordinaci.To znamená, že v měsíční průměrné sumě 100 000,- Kč je zahrnut obvykle plat sestry, nájemné ordinace, platby za energie, náklady na nákup zdravotnického materiálu, přístrojů, případně na leasing.
Odhadneme-li velmi přibližně tyto náklady na 50 tisíc Kč/měsíc (mohou se lišit plus minus o ca 30 %), zbývá samostatně podnikajícím specialistům v porovnání s hrubými platy lékařů solidní suma.
Aby uvedená čísla více odpovídala realitě, bylo by třeba získat více údajů o jednotlivých specializacích a lokalitách, kde specialisté pracují. Ale ať je tomu jakkoliv, a přejeme-li lékařům velké zisky, alarmující je nárůst nákladů na ordinace specialistů, který nemá ve světě obdoby.
-Čý-
-  -
|
| |
|
|
