 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Pátek, 26.Červenec 2002
|
Články
|
České ženy se dožívají 78, muži 72 let
|
a tempo prodlužování lidského věku v naší republice je nejvyšší v Evropě. Češi nyní v průměru žijí o čtyři roky déle než na sklonku komunistického režimu. Čím to je a kdo za to "může" nejvíce je předmětem více či méně seriozních výzkumů, ale také dohadů a nejrůznějších spekulací. Samozřejmě, že v pozadí takových úvah jsou především peníze. Protože, ten kdo má větší zásluhy na prodloužení života v Čechách, ten si také může činit největší nároky podporu ze státních nebo veřejných prostředků ...
Naposledy o tématu prodlužující se délky života píše MF Dnes (22. 7. 2002):
"Nepochybně Češi žijí a hlavně jedí o něco zdravěji. Ale podstatně významnější byl, tvrdí experti, vpád nových léků a léčebných metod do ordinací a nemocnic ve srovnání s okolními zeměmi bývalého socialistického bloku doslova tryskový. Češi přestali především tolik umírat na infarkty: za posledních deset let o celou třetinu. Experti přitom pochybují, že jsme tak rychle dokázali změnit špatné životní návyky. Kouříme zhruba stejně, spotřeba alkoholu dokonce stoupá, zásadněji jsme změnili pouze stravu.". Tedy jasná podpora lékové a zdravotně technologické lobby, která se snaží zlehčit argumenty lobby alimetární a enviromentální.
Experti lobby alimentární neboli "výživářů" tvrdí, že současně se prodlužující délka lidského života v ČR je způsobena především tím, že se lépe stravujeme. Jako argument dokládají například dlouhé časové řady měření koncentrace cholesterolu v krvi u velkého vzorku populace. Je zde zcela jasně patrná v čase klesající koncentrace cholesterolu v krvi. Soubory vyšetřovaných jsou dostatečně velké, aby se výsledky mohly vztáhnout na celou populaci. Pokles koncentrace cholesterolu v krvi české populace od roku 1990 do současnosti, je významný a nepřehlédnutelný. Obecně se soudí, že pokles cholesterolu svědčí o snížené konzumaci tuků v potravě, což vede ke snížení výskytu chorob, které krátí lidský život.
"Enviromentální" lobby pak argumentuje celkovým zlepšením životního prostředí, které také ovlivňuje délku lidského života.
Zajímavý názor přidává i Emil Ginter v článku Sociálne determinanty zdravia, kde srovnává rozdílné tempo růstu průměrné délky života mezi Slovenskem a Českou republikou a hledá jeho příčiny. Ginter si všímá rozdílného vývoje některých parametrů charakteristických pro zdravotní stav obyvatelstva po rozdělení Československa. V závěru článku Ginter píše "Na rozdelenie ČSFR sa môžeme pozerať ako na veľký historický experiment, pri ktorom ide o premenu totalitného systému na demokratický ústavný systém v dvoch geneticky blízkych spoločenstvách s rozdielnym sociálnym kapitálom. Odraz týchto premien na vývoj zdravotného stavu by si zaslúžil široko koncipovaný sociologicko-zdravotnícky výskum."
K veškerým textům, které si kladou za cíl vysvětlit nepřehlédnutelný vzestup průměrné délky života v ČR, je třeba přistupovat velmi obezřetně a vždy si klást otázku, kdo stojí v pozadí a o čem se nás snaží více či méně zaobaleně přesvědčit. Je zřejmé, že všechna výše uvedená vysvětlení mají určité opodstatnění. Pravděpodobně se jedná o více faktorů, které současně ovlivňují trvale rostoucí délku života v ČR. Bylo by jistě záslužné, a dokonce i velmi potřebné, zjistit váhu jednotlivých vlivů a konečně opustit nejistou půdu dohadů a jednostranných tvrzení. Také proto, že investice do zdraví už není otázkou volby, ale je to sociální a ekonomický imperativ dalšího rozvoje. Současní politici budou posuzováni podle zdraví a prosperity dalších generací. Máme morální zodpovědnost neselhat, říká se ve výzvě WHO ( The Verona Challenge).
-  -
|
| |
|
|
