Vítejte na ZDRAV.cz
  Hledat

Rozšířené hledání

  Menu
· Všechna témata
· Archiv
· Statistiky
  Přihlášení
Uživatelské jméno

Heslo

Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled...
  Uživatelské menu

  Bezcigaret.cz
Do nového dne
uh, uh, uh
s cigaretou
  Redakce
· Reklama
· Redakce
· Prohlášení
  Archiv html
· Adresář firem
· Zákony a vyhlášky
· Marketing pro zdraví
  Zdrav.cz

Přidat zdrav.cz
do Oblíbených položek

Ikona na Vaše stránky
www.zdrav.cz

Zdrav.cz
jako Výchozí stránka

Pátek, 13.Prosinec 2002 Zdravotní rádce 

Do základního vybavení domácí lékárničky patří léčiva a zdravotnický materiál, umožňující účinnou první pomoc při onemocnění a při úrazech, k nimž může dojít v domácnosti. Dále přicházejí v úvahu přechodná bolest hlavy, lehčí zažívací potíže, prochlazení, lehká rýma, bolest zubů atd. Kromě základního vybavení máme v lékárničce léky, které užívá některý člen rodiny pravidelně. Neměli bychom zde uchovávat zbytky léků z předcházejícího léčení a už vůbec ne zbytky těch léků, kde předpokladem zdárného ukončení léčby je využívání celé dávky, např. antibiotik. Obsah lékárničky se doporučuje kontrolovat alespoň 2x ročně.

Zacházení s léky v domácí lékárničce

Život a zdraví představují pro člověka důležité hodnoty, které je nutno svědomitě chránit. Jsou základní podmínkou toho, aby člověk mohl svůj neopakovatelný život prožít v pohodě a štěstí. Potřeba léků vznikla současně s nemocí nebo snahou uchránit si zdraví. Do dnešního dne léky zaujímají v životě člověka význačné místo.

Základním a nadřazeným pojmem je léčivo. Léčivo je látka nebo soustava látek, která:
- ve styku s organismem přispívá k poznání jeho nemoci (diagnóza);
- před nemocemi ho chrání (profylaxe);
- příznaky nemoci mírní nebo potlačuje a také je léčí a ovlivňuje fyziologické funkce (terapie).

Léčiva dělíme na léčivé látky, léčivé přípravky a léky. Léčivé přípravky se připravují příslušným technologickým postupem z jedné nebo více léčivých látek upravením do určité lékové formy (tablety, injekce, masti atd.).
Léky jsou léčivé látky nebo léčivé přípravky upravené a zabalené tak, aby je bylo možno ihned používat.

V lékárnách se individuálně připravují léky, které obvykle:

jsou svým složením určeny výhradně pro potřebu určitého konkrétního pacienta a liší se svým složením od běžných předepisovaných léčiv;
jsou málo stabilní a nelze je připravit do zásoby.
V lékárně připravené léky jsou určeny k rychlé spotřebě, zpravidla to bývá na dobu 14 dnů. Případné zbytky se nedoporučuje uchovávat pro pozdější použití.

Do skupiny léků hromadně vyráběných ve farmaceutickém průmyslu zařazujeme dnes již většinu užívaných léků.

Podle způsobu použití se léky rozdělují:

Léky pro vnitřní užití, což jsou léky, které se užívají ústy nebo jsou vpravovány do těla injekcí.
Léky pro jiné upotřebení jsou určeny:
k nanášení na pokožku jako roztoky, masti, pasty, zásypy apod.;
ke vpravování do tělních dutin, tj. do nosu, ucha, ústní dutiny, konečníku, močové trubice, pochvy atd.;
ke vdechování;
k dezinfekci.

Odlišování léků podle údajů na obalu

Léky pro vnitřní užití a léky pro jiné upotřebení, připravené v lékárně, je možné od sebe odlišit podle obalu. V lékárně připravené léky pro vnitřní užití mají bílý štítek. Léky pro jiné upotřebení mají štítek červený, zde místo použití je ještě zdůrazněno nápisem: Neužívat vnitřně.
Přípravky pro zvířata musí být vedle uvedených štítků bílých nebo červených označeny zeleným štítkem s nápisem: Jen pro zvířata.
Štítkem Jed bývají někdy z bezpečnostních důvodů označeny léky, které obsahují silně účinné látky.
Přípravky snadno vznětlivé mají upozornění Hořlavina, přípravky žíravé nebo leptavé Žíravina.
Některé léky je nutno před podáváním protřepat. Mají štítek Před upotřebením protřepat. U mnohých je upozornění Uchovávat v chladu.

Na štítku léku vyrobeného v lékárně je uvedeno:

návod k použití;
označení lékárny;
datum přípravy;
podpis osoby, která lék připravovala.
Přípravky pro vnitřní užití i pro jiné upotřebení vyráběné farmaceutickým průmyslem mají obal libovolné barvy.

Doba použitelnosti léčiv

Ani hromadně vyráběné léčivé přípravky se nemohou podávat nemocným neomezeně dlouho. Použitelnost přípravku značí dobu, po kterou při dodržování předepsaného způsobu skladování nedochází ke změně jakosti. Přípravek má být v té době spotřebován. Na vnitřním i vnějším obalu najdeme tzv. číslo šarže (výrobní číslo léku) a dobu použitelnosti nebo exspirace.

Např.: nebo
Č. šarže/Batch No: 2051196
50476 B
Použitelné do/Exspir.:11/1998
Šarže č.: 643138
Použitelné do: 09.2001


V prvém případě to znamená, že přípravek má být spotřebován do listopadu 1998 a ve druhém případě do září roku 2001.

Léky pro vnitřní užití

Léčiva podávaná ústy (perorálně) jsou charakterizována tím, že procházejí zažívacím traktem, kde podléhají určitým změnám. Zařazujeme sem: prášky, tablety, dražé, tobolky, kapky, roztoky, čaje atd.

Prášky se vyrábějí téměř výhradně v lékárnách. Prášky mohou být v lékárně děleny do želatinových tobolek, což má výhodu v tom, že pacient nepozná nepříjemnou chuť řady léčiv. Tobolka se po navlhčení položí na kořen jazyka, spolkne se a zapije. Vysypávání tobolek před užitím se nedoporučuje.
Všechny prášky je nutno uchovávat na suchém místě, při obyčejné teplotě a chránit je před světlem a vlhkem.

Tablety, dražé, tobolky. Podávání léčiv v tabletách je velmi rozšířené. Při užívání je vhodné je hodně zapíjet. Účinek se urychlí, necháme-li tabletu (zejména tabletu proti bolestem, na uklidnění, na spaní) před polknutím rozpadnout na lžíci vody. Tablety, které jsou určeny ke vstřebávání sliznicí dutiny ústní, se nechávají pozvolna rozpouštět na jazyku nebo pod jazykem. Tyto tablety obsahují totiž léčiva, která se v žaludku a ve střevech rozkládají a polknutím by ztratila účinnost.

Obalované tablety - dražé - mají zakrýt nepříjemnou chuť a pach léčiva, zvýšit stálost vůči zevním vlivům, zlepšit vzhled, eventuálně pomocí obalové vrstvy, která se nerozpouští žaludečními šťávami, dosáhnout rozpuštění až ve střevech. Dražé při užívání zásadně nekousáme, ani nedrtíme, ale polykáme je celá a hojně zapíjíme. Totéž platí o tobolkách.
Při změně původní barvy tablety, nebo je-li tableta drolivá či rozpadá-li se na prášek, tablety nepoužíváme. Rovněž cizí pach tablet či nesouvislý, skvrnitý povrch dražé může svědčit o možném znehodnocení. V těchto případech na závadu upozorníme lékárníka nebo lékaře a lék neužíváme.

Roztoky k vnitřnímu užití se uchovávají v chladu (1 - 5 oC) a musejí být chráněny před světlem. Při vzniku zákalu, usazenin a napadení plísní se nesmějí užívat a dále skladovat. U kapek se určuje dávkování počtem kapek, u ostatních je dávkování určeno odměřováním přiloženou odměrkou, kávovou lžičkou nebo polévkovou lžící. Nálevy a odvary (tj. výluhy z léčivých rostlin) je třeba spotřebovat co nejrychleji.

Čaje. Způsob přípravy čaje podle uvedeného návodu je třeba přísně dodržovat.
Nejčastěji používaný je nálev připravovaný tak, že se navlhčený rostlinný materiál přeleje vroucí vodou, přikryje a nechá asi 15 minut stát. Pak se scedí. Používá se u křehčích částí rostlin, jako jsou květy, listy, natě.
K vydatnému vyloužení rostlinného materiálu slouží odvar, který se získává vařením s vodou. Používá se hlavně u tvrdých částí rostlin jako jsou dřeva, kořeny, kůry.
Vyluhování za studena, po předchozím krátkém opláchnutí, použijeme u těch rostlin, které obsahují sliznaté látky např. lékořice, proskurník, lněné semeno.
Značné množství léčivých rostlin obsahuje silice, což jsou těkavé látky, a proto se mají čaje připravovat v přikryté nádobě, aby se zamezilo prchání těchto látek.
Obvyklou dávkou je polévková lžíce suchého čaje na šálek vody o obsahu asi 150 g.
U některých našich hromadně vyráběných čajů najdeme tablety s dalšími účinnými látkami. Ty se připraveným čajem zapíjejí.

Léky pro jiné upotřebení

Masti jsou za obyčejné teploty dobře roztíratelné a měknou při teplotě těla. Pokud obsahují více práškovitých součástí, hovoříme o pastách. Masti s větším obsahem vody označujeme jako krémy. Nanášejí se buď přímo z tuby, nebo čistým plochým předmětem na nemocné místo pokožky, nebo se vtírají mírnou masáží. Kůže, na kterou se mast přikládá, má být předem co nejlépe očištěna. Po nanesení masti je nutno si dobře omýt ruce, aby se mast nedostala tam, kam nepatří.

U očních mastí je třeba při jejich aplikaci nepoužívat první centimetr masti vytlačený z tuby. Oční masti, připravené v lékárně, vtíráme do spojivkového vaku sterilní skleněnou tyčinkou. Tyčince je třeba věnovat velkou pozornost. Před použitím se musí pečlivě očistit, měla by být před každým použitím vyvařena po dobu 1O minut. Tyčinka nesmí být na pohmat ostrá.
Všechny masti, pasty a krémy se uchovávají na chladném místě, chráněny před světlem, teplem a mrazem.

Čípky, poševní kuličky. Uchovávají se na suchém místě, při teplotě 1O - 2O oC. Před aplikací je potřeba odstranit ochranný obal. Někdy se doporučuje čípek před zavedením namočit ve vodě. Čípky se nejlépe podávají nemocným ležícím na boku.

Oční kapky, oční vody. Vkapávání se provádí přímo z kapací lahvičky do očí. Při vkapávání je potřebné mít lehce zakloněnou hlavu a spodní víčko stáhnout ukazovákem dolů. Z výšky 2 - 3 cm od oka se pak vkápnou 1 - 2 kapky. Víčko se podrží ještě asi 10 vteřin odtažené. Užívají-li se zároveň oční kapky a oční masti, vkapávají se kapky před vkládáním masti. K očním lázním používáme tvarované skleněné nebo umělohmotné vaničky. Naplněná vanička se přiloží k oku, hlava se zakloní, čímž se tekutina dostane přímo na oko. Pomalými pohyby víček je pak umožněn styk roztoku s celým povrchem vnějšího oka. Oční kapky i oční vody se nemají podávat příliš studené.

Nosní kapky. Vkapávají se 1 - 2 kapky při silně zakloněné hlavě vsedě nebo vleže. Mírným vtáhnutím vzduchu se lék dostane až do vyšších partií nosu. Kapátko nevsunujeme do nosních otvorů. Samozřejmé je, že před touto procedurou odstraníme hlen z povrchu nosní sliznice.
Při vkapávání nosních kapek dětem nesmí být použito přílišné dávky kapek, které by dítě mohlo vdechnout až do hlubších částí dýchacích cest. U malých dětí se doporučuje nos vytírat smotkem vaty navlhčeným nosními kapkami.

Faktory, které mohou ovlivnit účinek léků

Vedle požadovaného účinku hlavního má většina léčiv i účinky vedlejší, často nežádoucí. Nežádoucí účinky jsou tedy všechny nepříznivé reakce, které se vyskytnou v souvislosti s podáním léčiv a s předpokládaným účinkem. Jsou doprovodným jevem u řady používaných léčiv. Např.: po užití některých léků pociťujeme ospalost, jindy sucho v ústech nebo žaludeční nevolnost. Mnoho léků právě svými vedlejšími účinky může ovlivnit osoby, u kterých se při výkonu povolání vyžaduje zvýšená pozornost (řidiči). Tyto léky jsou označeny výstražným trojúhelníkem. Vedlejších projevů léků (vyrážka, průjem, ospalost, nechutenství atd.) není třeba se obvykle bát, ale je nutné na ně upozornit ošetřujícího lékaře.
V některých případech může při opakovaném podávání léčiva vzniknout přecitlivělost - alergie. Projevuje se např. ztíženým dýchání, kopřivkou, otoky. Také denní doba, ve kterou se lék používá, má vliv na jeho účinek. Např. prášky na spaní užíváme 1/2 až 1 hodinu před spaním, projímadla na noc, léky snižující potíže při jízdě autem l hodinu před nástupem cesty apod. Přítomnost jiné choroby, byť i nevýrazná, může nepředvídaným způsobem změnit účinek léků, většinou bohužel k neprospěchu pacienta. Při průběhu určité choroby se některé léky nesmějí používat, jsou tzv. kontraindikovány. Vzájemné působení léčiv při současném podávání je tzv. interakce, jak ve smyslu zesílení účinku, tak ve smyslu zeslabení účinku.

Volně prodejné léky

Všechny léky je třeba užívat přesně podle doporučení lékaře. Z toho důvodu je u nás také většina léčiv vázána na lékařský předpis. Jen velmi malou část léčiv je možno získat v lékárně bez lékařského předpisu a ještě menší skupinu tzv. vyhrazených léčiv i u jiných provozovatelů. Nejedná se však o méně účinné léky. Jsou to léčiva určená většinou pro poskytnutí první předlékařské pomoci, nebo pro případy opakování léčby některých lehkých onemocnění. I zde si však musíme uvědomit, že každý člověk je individualita. Léčiva, která uzdraví jednoho, mohou vážně poškodit druhého. Velmi záleží na věku, tělesném stavu, pohlaví, snášenlivosti, duševním stavu, přítomnosti jiné choroby, dávkování. Např. těhotné ženy mohou užívat léky jen na výslovný příkaz lékaře.

Údaje o domácí lékárničce

Do základního vybavení domácí lékárničky patří léčiva a zdravotnický materiál, umožňující účinnou první pomoc při onemocnění a při úrazech, k nimž může dojít v domácnosti. Dále přicházejí v úvahu přechodná bolest hlavy, lehčí zažívací potíže, prochlazení, lehká rýma, bolest zubů atd. Kromě základního vybavení máme v lékárničce léky, které užívá některý člen rodiny pravidelně. Neměli bychom zde uchovávat zbytky léků z předcházejícího léčení a už vůbec ne zbytky těch léků, kde předpokladem zdárného ukončení léčby je využívání celé dávky, např. antibiotik.

Základní pravidla týkající se domácí lékárničky:

- překontrolujte svou domácí lékárničku nejméně 2x ročně;
- vyřaďte všechny léky s prošlou dobou použitelnosti i zbytečné staré lahvičky, tuby a krabičky a léky odneste do lékárny do sběrného kontejneru;
- neskladujte v domácí lékárničce jedovaté domácí prostředky (čpavek, kyseliny, čisticí prostředky, rozpouštědla);
- všechny léky uchovávejte mimo dosah dětí, nejlépe pod zámkem;
- na vnitřní stěně lékárničky mějte telefonní číslo svého lékaře a lékařské služby první pomoci.

Užívání a zacházení s léky

Dbejte těchto zásad:

- léky předepsané vám, můžete užívat jen vy, nesmí je užívat nikdo jiný;
- nikdy neužívejte sami lék, který vám nebyl lékařem nebo lékárníkem doporučen;
- pokud užíváte současně více léků, poraďte se s lékařem nebo lékárníkem, v jakém sledu je máte užívat, nebývá dobré brát je všechny najednou;
- nesnažte se nikdy sami si snížit množství užívaných léků, o dávkování léků se poraďte vždy s lékařem;
- pokud vám léky předepisuje více lékařů, je vždy nutné každého z nich na to upozornit;
- léky je nutné užívat pravidelně a přesně podle doporučení lékaře nebo lékárníka;
- účinek léků se většinou neprojevuje okamžitým zlepšením zdravotního stavu, ale je nutno využít celé předepsané množství léků;
- při užívání léků nepijte alkoholické nápoje, zvláště pokud užíváte léky na uklidnění, na spaní, proti bolestem, na léčení cukrovky a antibiotika;
- nikdy neužívejte léky potmě nebo v rozespalosti;
- léky uchovávejte na čistém místě, ponechávejte je v obalech, v nichž vám byly vydány;
- nikdy nemíchejte dvě balení, i když se jedná o tentýž lék;
- odstraňte léky z dosahu dětí, mohly by se jimi otrávit;
- těhotné a kojící matky používají léky jen na doporučení lékaře.

Podávání léků dětem

Dbejte těchto zásad:

- dětem do tří let podávejte jen léky předepsané lékařem;
- výjimečně, při běžných, hlavně horečnatých nemocech, mohou rodiče staršímu dítěti podat v rámci svých znalostí a zkušeností i lék volně prodejný;
- dětem musí podávat léky osoba dospělá, nejlépe vždy jedna z rodiny, aby byl zajištěn předepsaný způsob použití;
- mnoho léků vyžaduje pravidelné dávkování, a to i v noci.

Každé léčivo, použité v nadměrné dávce, může způsobit otravu, větší nebo menší poruchu zdraví až bezprostřední ohrožení života. Projevy otravy léčivy mohou být velmi rozmanité, např. zvracení, ztráta vědomí, halucinace, zástava dechu atd. Léčení každé otravy má být rychlé. V případě otravy rychle zavolejte lékaře, nenechte nemocného bez dozoru a zajistěte především jeho dýchání. Pokuste se zjistit příčinu otravy.

Závěr

Vždy si pečlivě přečtěte návod k použití léku a dodržujte uvedená doporučení. V každém případě, kdy si použitím léku nejste jisti, kdy Vám není srozumitelný návod výrobce, kdy vzhled léku neodpovídá popisu či když pozorujete nějaké nežádoucí nebo neobvyklé účinky léku, obraťte se na svého lékaře či lékárníka. Uvedené zásady platí obzvláště v případě, že užíváte více léků současně, nebo v případě, že jde o dítě, nebo u těhotných a kojících žen.



Zpracoval : Státní ústav pro kontrolu léčiv Praha podle materiálu Katedry sociální a klinické farmacie Farmaceutické fakulty UK Hradec Králové
Recenzentka: MUDr. Alena Šteflová


© Státní zdravotní ústav 1997





- Vytisknout stránku -

  Související odkazy
 Více z Tématu - Zdravotní rádce