Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
|
Pondělí, 18.Březen 2002
|
Články
|
Dlouhodobá prognóza kolapsu
|
je obvyklou náplní mých občasných krátkých debat s MUDr. Drymlem. Je to již několik let co se potkáváme při různých příležitostech, které se tak či onak týkají zdravotnictví. Budiž mu ke cti, že se drží při našich kuloárních rozhovorech stále stejné prognózy. Svoji vizi naznačil také čtenářům Práva minulý pátek (15.3.2002). Celý text následuje ...
Finanční past Neuvážené a především ekonomicky neodborné rozhodnutí vlády o plošném navýšení mzdových tarifů u zaměstnanců zdravotnických a sociálních zařízení od 1. března o 11 procent (náklady cca 2 mld. Kč/) a navíc další sedmiprocentní navýšení tarifního příplatku u zdravotníků (definuje §53 zák. 20/66 Sb.), který je k jejich platu rovněž vyplácen (náklady cca 1,35 mld.), je ekonomicky nesystémovým řešením a populismem. Samozřejmě opět nechybí typicky česká specialita,13. a 14. platy. Nyní však naštěstí nebudou celé, ale pouze jejich polovina. Bude to ovšem stát dalších 0,412 mld. Kč. Vůbec se přitom nemluví o zvyšování dalších složek platů, které se odvíjejí od zvýšených tarifů a které u lékařů tvoří 57 procent platu. Na uspokojení všech finančních požadavků je tedy potřeba nejméně cca 3,76 miliardy Kč. Odhad, že příjmy od zdravotních pojišťoven se zvýší o 7 miliard Kč a z toho 3,5 miliardy Kč získají nemocnice, které ponesou největší důsledky vládního rozhodnutí, nás při nejnižším odhadu inflace 0,8 miliardy Kč jednoduchými kupeckými počty přivádí k výsledku, že někde chybí nejméně jedna miliarda. Námitka odborářů, že tato ztráta bude vyrovnána až v roce 2003, nám jasně ukazuje, že odboráři ani vláda nemají zájem na ukončení vnitřního zadlužení zdravotního systému a úmyslně odsouvají radikální vyřešení situace. Je přitom nepochybné, že především střední zdravotní personál musí mít vyšší mzdy. O některých lékařích, kteří se zaměstnávají pouze proto, aby se splnily často nesmyslné vyhlášky MZ nebo se předešlo vydírání ředitelů nemocnic ze strany lékařů v důsledku velmi nešťastně a překotně zavedeného nového zákoníku práce do zdravotnictví, to však říci nelze. Politici i odbory by si konečně měli uvědomit, že dluhy se budou muset jednou zaplatit, pokud ČR nechce skončit jako Argentina. Politické zájmy deformují naše zdravotnictví, od podivných stavebních investic počínaje (cca 5 mld. Kč ročně), přes zvláštní ceny některých léků (roční spotřeba cca 30 mld. Kč) až po podivné hospodaření se zdravotní daní. Potlačování motivační složky platu, konzervace tarifů, které zvýhodňují starší a někdy méně výkonné pracovníky, podivné příplatky i tradiční specialita 13. a 14. platů nás vrací do dob minulých, kdy se nevyplatilo pracovat více a kvalitně. Pokud vláda nezajistila finanční zdroje a administrativně nařídila zvýšit mzdy nemocnicím, které na to nemají, jde o klasický návrat zpět k diktatuře byrokracie. Vláda může zvýšit platy, pouze pokud zajistí nejdříve zvýšení plateb za státní pojištěnce a zvýší zdravotní daň. Druhou možnou cestou je redukce počtu všech typů zdravotnických zařízení a změna právních předpisů, které umožní zaměstnávat menší počty zaměstnanců. Před volbami jde o opravdu nelehký a prakticky nesplnitelný úkol, který je výsledkem čtyři roky trvajícího bezvládí na MZ i stálého strachu z případných stávek. Morální ztráty v nemocnicích, kde místo pořádku začíná převládat rezignace, apatie a někde chaos i korupce, jsou přitom obrovské. Nemocnice Planá nebo Jihlava jsou typickou ukázkou příštích poměrů po 1. březnu 2002. Ekonomika, a ne politici stejně změní současný stav ve zdravotnictví a dopady budou velmi tvrdé pro všechny. Bylo by spravedlivé, aby tyto změny hlavně osobně pocítili i všichni nezodpovědní politici, kteří situaci neřešili včas! Finanční past, do které odbory a někteří lékaři vlákali vládu, dříve nebo později sklapne. Vladimír Dryml, Právo, 15.3.2002 (Autor je lékař, člen zdravotní komise Sdružení podnikatelů ČR)
- -
|
|
|
|