 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Platy ve zdravotnictví
|
Od prvního března 2003 mají nemocnice zvýšit tarifní složku mzdy o 18 procent. Stalo se tak z rozhodnutí vlády, po dohodě s odbory. Milan Kubek, předseda Lékařského odborového klubu uvedl, že by od 1. března zdravotní sestra měla mít v průměru 16.500 měsíčně, lékař bez atestace maximálně 17.000, lékař s jednou atestací 24.600 a se dvěma atestacemi 36.700. "U lékaře se zvyšuje 67 procent příjmů vázaných na mzdové tarify, u zdravotních sester 84 procent. Nadtarifní složky mzdy se nemění," řekl Kubek.
Mzdy zdravotníků vláda zvýšila zároveň se mzdami státních zaměstnanců a pracovníků v sociálních službách. V případě státních zaměstnanců (rozpočtové a příspěvkové organizace) vláda přidává peníze ze svého rozpočtu, který schvaluje parlament a jeho plnění kontroluje opozice.
Jinak je tomu v případě zdravotníků. Ti jsou ve své naprosté většině odměňováni z prostředků všeobecného zdravotního pojištění, tedy peněz, které odvádíme přímo zdravotním pojišťovnám formou zdravotního pojištění. Zdravotnická zařízení (nemocnice) pojišťovnám vyúčtují provedené zdravotnické výkony, materiál (léky, obvazy atp.). Z peněz získaných od zdravotních pojišťoven pak uhradí náklady včetně mezd. Dá se říci, že vláda rozdává peníze, které jí nepatří. Snad proto je kolem osmnáctiprocentního zvýšení mezd ve zdravotnictví tolik rozruchu.
Již v roce 2000 pokryly nemocnice zvýšení platů ze svých příjmů, ztráta činila 170 miliónů. Loni opět zdravotníkům stouply platy po nařízení vlády a ztráta nemocnic se vyšplhala na dvě miliardy. V letošním roce by mělo být zvýšení platů zdravotníků o 18 procent. Přitom vláda schválila zdravotně pojistné plány pojišťoven, které předpokládají v roce 2002 růst zdravotního pojištění o 4,5 procenta. Dohodovací řízení stanovilo, že zdravotní pojišťovny zvýší v letošním roce úhradu zdravotní péče nemocnicím o šest procent proti předchozímu období.
Ředitelé nemocnic prohlašují, že za takové situace prostředky na zvyšování mezd nemají. Již začátkem roku uvedl MUDr. Jan Burian, ředitel Fakultní nemocnice Brno a předseda Asociace nemocnic České republiky (ANČR) : "Předpokládané navýšení mezd pro první pololetí roku 2002 je nad racionálními ekonomickými možnostmi nemocnic sdružených v ANČR". Nemocnice nemají plánované zvýšení platů kryto příspěvkem zřizovatele, jak se často mylně předpokládá.
Neochota ředitelů nemocnic přidávat zaměstnancům má i jiné příčiny. Ředitelé uvádějí, že přidání bude na úkor údržby a oprav inventáře nebo, že se projeví ve snížené kvalitě péče o klienty nemocnic.
Oponenti namítají, že takové argumenty uvádějí ředitelé nemocnic pokaždé, když mají zaměstnancům přidat, dosud se však žádné důsledky jejich katastrofických předpovědí neprojevily.
Závažným argumentem ředitelů nemocnic, kteří jsou členy ANČR, je ovšem to, že vzhledem ke způsobu vyúčtování poskytované zdravotní péče budou skutečné výsledky hospodaření za rok 2001 známy až v srpnu 2002! Vláda tedy skutečně nutí managementy nemocnic, aby zvyšovaly platy, aniž by přitom věděly, jak hospodařily v minulém roce - zda mají zisk či ztrátu.
Burianovy pochyby podpořil nedávno i bývalý zdravotnictví, poslanec ČSSD Ivan David, který uvedl, že sdílí obavy ředitelů nemocnic, že zvýšení tarifních platů způsobí zařízením problémy. "Odborářům se podařilo prosadit takové zvýšení mezd, které nelze reálně dodržet a zdravotnická zařízení se dostanou do potíží," uvedl pro tisk David, jako předseda Svazu zdravotně pojištěných. Vládě David vytkl, že by měla rozdávat jen z toho, co reálně existuje a dodal "Už nyní máme obavy, že výběr pojistného bude vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti nižší, než s jakým vláda při rozhodování počítala," podotkl.
Většinu politiků ovšem takové argumenty příliš nezajímají. V srpnu přeci už bude po volbách. Resort zdravotnictví zaměstnává téměř čtvrt miliónů pracovníků a tedy i potencionálních voličů.
Prezident České lékařské komory David Rath se naprosto netají tím, že podporuje současného Ministra zdravotnictví a nedávno dokonce prohlásil, že Fišera považuje za dosud nejúspěšnějšího ministra zdravotnictví po roce 1989. Zřejmě proto, aby ulehčil svízelnou situaci při shánění peněz na zvýšení platů zdravotníků, Rath nejdříve napadl zdravotní pojišťovny, o kterých řekl: "Zdravotní pojišťovny jsou tlusté pijavice, které potřebují naordinovat přísnou redukční dietu". Pojišťovny totiž vyberou ročně 140 miliard korun a z této částky spotřebují na vlastní provoz tři procenta. Rath uvedl, že režie ZP je příliš veliká. Navrhl vládě, aby snížila dosavadní povolenou tříprocentní režii na jednoprocentní. Později Rath také uvedl, že managementy nemocnic tunelují nemocnice a navrhl ustanovení zvláštního policejního orgánu, který by se zabýval odhalováním tunelářů v nemocnicích.
Premiér Miloš Zeman zřejmě velmi jasně pochopil Rathovy návrhy, když prohlásil, že je chápe jako reakci České lékařské komory na zvýšení platů ve zdravotnictví. Co k tomu ještě pár měsíců před volbami dodat?
Zástupci pojišťoven se účinně brání tomu, že by si snad ponechávali více, než jim náleží ze zákona, jak temně naznačil prezident ČLK. "Pijavice měly a mají ve zdravotnictví pozitivní funkci a používaly se vždy ku prospěchu pacientů" reagovala na Rathovy výroky Libuše Šmehlíková z právní sekce Svazu zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovny jsou podle Šmehlíkové pod přísným dohledem vlády, které musí každá zdravotní pojišťovna předkládat výroční zprávy o hospodaření. Ve správních radách pojišťoven je zastoupen stát prostřednictvím zástupců Ministerstva zdravotnictví ČR, kteří průběžně kontrolují hospodaření pojišťoven. Navíc ze strany MZ ČR probíhají pravidelné čtvrtletní kontroly pojišťoven. Režijní limity zdravotních pojišťoven jsou stanoveny vyhláškou Ministerstva financí. Tyto veškeré kontrolní mechanismy se také týkají Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) s tím rozdílem, že VZP se zodpovídá parlamentu České republiky. Podle Šmehlíkové je tedy iluzorní se domnívat, že by si nějaká zdravotní pojišťovna mohla ponechat více finančních prostředků, než odpovídá předpisům.
Podezření managementů z tunelování nemocnic se mnohem hůře vyvrací v obecné rovině. Je to zřejmě způsobeno nedostatkem veřejné kontroly v nemocnicích, jako například neexistencí dozorčích rad, které sice byly v návrhu zákona, ale který parlament neschválil.
Ředitelé nemocnic proto prohlašují, že v případě podezření, které lze doložit konkrétními poznatky, měl by Rath podat příslušným orgánům trestní oznámení. Naopak v případech, kdy se nařčené nemocnice cítí poškozeny, jako například Ústecká Masarykova nemocnice, požadují od České lékařské komory (ČLK) omluvu. Ústecká nemocnice zároveň bude žádat o odškodné od ČLK ve výši miliónu korun za poškození svého dobrého jména.
V pozadí všech těchto obviňování, domněnek a nechutností jsou samozřejmě peníze. Vláda zřejmě pod tlakem odborářů slíbila v předvolebním roce, že zdravotníkům přidá na platech. Vzhledem k tomu, že vláda vlastně přidává z peněz zdravotních pojišťoven, dá se říci že přidává z cizího.
Za zvýšení platu se sluší poděkovat. To se také stalo. Dobře vychovaný Rath za své kolegy, kterých se zvýšení platů týká, pochválil ministra v přítomnosti šéfa Zemana. Zřejmě si je ale dost jasně vědom toho, že faktické přidání platů nezávisí ani tak na slibech, ale na tom, zda peníze jsou nebo ne. Zřejmě proto naznačil, kde je třeba hledat. Označil zdravotní pojišťovny za pijavice a snažil se vzbudit dojem, že si ponechávají více peněz než jim povoluje zákon. To se ale nepodařilo prokázat a v prvním kole se pojišťovny nařčení ubránily. Nicméně pojišťovny jsou jediné reálné místo, kde se dají rychle obstarat peníze. Snížit povolené procento na režii se dá celkem rychle. Jedno procento je ovšem 1,4 miliardy korun a to by mohlo docela slušně stačit na letošní zvýšení platů.
Je samozřejmé, že managenemty nemocnic se do zvyšování platů svých zaměstnanců příliš nehrnou. Nemají příliš proč. Snad jenom v těch nemocnicích, kde je příliš velký nedostatek pracovníků.
Ne do betonu, do lidí - to bylo heslo, které při minulém zvyšování platů ve zdravotnictví ministr Fišer razil. Zřejmě věděl, co říká. Ale nejsou to jen stavby, ve kterých se dají "utopit" ve zdravotnictví peníze vybrané od občanů. Dá se to taky udělat "výhodným" nákupem léků, zdravotnického materiálu nebo zdravotnické techniky. V případě, že neexistují zákonem nařízené dozorčí rady, které by kontrolovaly hospodaření nemocnic, můžeme kdykoliv všeobecně vykřikovat, že se v nemocnicích krade (tuneluje). Právě to udělal prezident Rath.
Otázkou je ovšem, proč to udělal právě teď? Dříve o tom nevěděl? Nedovedu si představit, že by na myšlenku tunelování nemocnic nepřišel dříve. To bychom ho hrubě podceňovali. Zřejmé je, že proti nařízenému zvyšování platů budou protestovat ti, co drží měšec. S pojišťovnami to, jak je vidět, po dobrém nepůjde, tak je třeba držet v šachu ředitele nemocnic. Pak budou povolnější, přiznají se ke všem "ulitým" rezervám a ve strachu o postavení sáhnou i tam, kam by neměli. Totiž na rezervy na opravy, na perspektivní výhodné investice, na peníze určené pro rozvoj nemocnice. A na mzdy bude. Když dojdou peníze a dodavatelům trpělivost, pohrozí věřitelé nemocnic státu, že přestanou dodávat nezbytné léky a materiál na provoz nemocnice. A stát zase přidá. Přidal už tolikrát, tak proč ne teď?
Jistě si kladete otázku, zda se dá ten kolotoč nějak zastavit. Jak zastavit to věčné taktizování, nátlaky, temná obviňování, atp. Zřejmě by to nebylo tak složité. Je jen třeba určit percentuální částku, kterou je možno na platy zdravotníků v nemocnicích vyčlenit, z peněz které nemocnice inkasují od Zdravotních pojišťoven za poskytnutou zdravotní péči. Podobně jako to mají zdravotní pojišťovny, nebo třeba lékárny, které si z tržeb na režii (včetně platů) mohou také ponechat jen určité, zákonem stanovené procento.
-  -
|
| |
|
|
