 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Monolog o devitalizaci
|
probíhá místo plodné diskuse podle názoru Martina Tlustého ze Svazu pacientů ČR. Tlustý píše:"… 99 % názorů na devitalizace končí jako monolog. Skutečný dialog neexistuje…".
Ve svém příspěvku, který následuje také uvádí některé méně známé argumenty proč se domnívá, že devitalizace má oprávnění jako metoda volby při léčení nádorů ...
DISKUZE "NEDISKUZE" O DEVITALIZACÍCH NÁDORŮ
Úvodní příklad nezodpovězené otázky
Název "devitalizace" je tak "démonizován", že většina odborníků není schopna položit si tuto jednoduchou zásadní otázku, zcela oproštěně od povyku kolem "devitalizace":
"Je pro pacienta s nádorem, pokud nejde z těla odstranit, lepší, když je tento nádor dál štědře a luxusně živen, aby mohl co nejlépe růst a škodit mu, nebo je pro něho lepší, pokusit se alespoň přiškrtit veškeré přístupné cesty zásobení nádoru a nechat ho "hajzla" hladovět? "
Stojí dnešní odborníci na straně toho pacienta nebo toho nádoru?
99% NÁZORŮ NA DEVITALIZACI KONČÍ JAKO MONOLOG.
PRAVDĚPODOBNĚ VČETNĚ TOHOTO MÉHO DOPISU.
SKUTEČNÝ DIALOG NEEXISTUJE ! ! !
Paralelně zde plyne několik proudů názorů:
1) Monolog "konzervativních lékařů",
kteří tvrdí
(poté, co již nemohou tvrdit to, co mysleli smrtelně vážně - že každý pacient po devitalizaci nádoru musí nutně do několika dní zemřít na celkovou fatální sepsi, přestože si mohli přečíst z mnoha odborných prací Dr. Fortýna, že při jeho operacích k tomu nikdy nedošlo)
například něco v tomto smyslu:
"Devitalizovat nádor není možné z toho důvodu, že by to bylo experimentování na lidech. MÍSTO pomoci, u které se ví s jistotou, že alespoň do jisté míry pomáhá (tj. operace, chemoterapie, ozařování...), by se pacientovi poskytla devitalizace, u které se s jistotou neví nic."
Ignorují při tom (záměrně, nebo proč?) případy, kdy by devitalizace NEBRÁNILA použití jiné metody.
2) Monolog části novinářů, kteří neustále opakují tytéž věty, názvy a nepřesné a zjednodušující popisy a definice.
Např. jen plné názvy 4 pracovišť, kde probíhala 1. série klinických testů, zaberou podstatnou část každého článku, který má vždy velice limitovanou délku, takže se v něm nedá dobrat ničeho podstatnějšího. Přitom možnost posunout diskuzi o krok dál je skryta právě a jedině v konkrétním detailu.
Samozřejmě nesmíme zapomenout, že existuje 2. část novinářů, kteří přinášejí stále něco nového a díky nimž je vlastně toto téma vůbec známo (Klekánice, atd.).
3) Monolog šokovaných lidí, většinou na straně trpících pacientů, kteří na to vše hledí s nevěřícím údivem, po jakou dobu lze provozovat paralelní monology, aniž by se vyjasnily sebejednodušší otázky (kterých mají nezodpovězených ohromné množství).
99% veškeré argumentace se neděje ze skutečného zájmu o pacienta (byť 1 jediného), ale z všemožných (spíš "nemožných") důvodů uražené ješitnosti, že by měl odborník hovořit s laikem, z důvodů prestiže, žárlivosti, nafoukanosti, naparování, vytahování se, atd., atd., atd.
V tom se skutečná potřeba 1 pacienta v konkrétní situaci, kdy i podle všech standardních metod mu NELZE pomoci, zcela ztrácí, jako něco nejméně důležitého.
Slavné kapacity tvrdí nehorázné nesmysly, které by neměl tvrdit ani pečlivě připravený student, a neexistuje platforma pro oponenturu, absolutně žádný dialog, kde by bylo možno tato tvrzení zpochybnit a na druhé straně své tvrzení dokázat či obhájit, nebo přiznat omyl.
Nikdy nedokázaná a neobhájená tvrzení lékařů z VRMZ:
1) "Devitalizace nádorů je nesmysl, protože takoví pacienti by nutně museli do několika dní po operaci umírat na celkovou fatální sepsi organizmu."
a) PŘED rozhodováním o podmínkách pro klinické testy, které měly ověřit platnost již jednou provedených a popsaných operací, by bylo nanejvýš logické pečlivě prostudovat veškeré o nich již existující odborné práce, a doplnit to průběžnými a neustálými osobními konzultacemi s týmem objevitele metody.
Obzvláště pak s ohledem na to, že nastavení podmínek klinických testů rozhoduje o životě a smrti účastníků těchto testů. Tito lidé se svěřili lékařům s nejvyšší důvěrou, že budou operace provádět podle nejlepších vědomostí a svědomí.
Přitom pravdou bylo to, že práce ani zkušenosti Dr. Fortýna a jeho spolupracovníků nebyly pečlivě nastudovány před začátkem testů.
Dalším trestuhodným opominutím bylo, že ani v průběhu testů nebyly jednotlivé operace nikdy konzultovány s týmem Dr. Fortýna, čímž by se to do jisté míry "dohánělo za pochodu".
Objevitelé metody k testům nebyli vůbec přizváni, což je zásadní vědecký nedostatek.
Já osobně bych nedělal napoprvé ani bábovku jen podle receptu.
Kdyby totiž tyto práce a zkušenosti byly důkladně nastudovány, věděli by všichni, že u Dr. Fortýna nedošlo ani 1x k fatální sepsi.
b) Testy nakonec potvrdily poznatky Fortýna et.al.
Dnes lékaři neupřímně tvrdí, že vlastně žádná jejich obava vyvrácena nebyla.
Že se obávali "určitých" sepsí a k "určitým" sepsím opravdu dochází (většinou jsou zvládány antibiotiky, ale dochází k nim) a že je to tedy jen otázkou MÍRY.
Takto to ale NEBYLO podáváno před zahájením testů. Nehovořilo se o obavě z "určitých" sepsí, které budou většinou běžně zvládnutelné antibiotiky. Mluvilo se o "fatálních" a "celkových" sepsích, které nebudou zvládnutelné, a budou končit smrtí!
Vypadá to, jakoby se tito lékaři snažili POPŘÍT, že 1. série klinických testů měla ohromující a překvapivě úspěšný výsledek. Byla nastavena na základě obav z FATÁLNÍCH sepsí a prokázala, že k nim nedochází.
Z toho by totiž vyplývalo, že logicky a automaticky je třeba přikročit k druhé sérii, kde by se již vycházelo z těchto POZITIVNÍCH poznatků.
Pokud by byli ale lékaři a úředníci MZ dobře připraveni již před zahájením 1. série, nemuseli pacienti odzkušovat vlastními životy to, co již bylo dávno známo.
Mohlo se rovnou povolit podvazovat větší nádory a ne jen metastázy.
Ze všech dosavadních znalostí podle mne totiž vyplývá, že každá hmota nádoru, která se v těle ponechá nepodvázaná, neboli super-štědře vyživovaná, škodí nositeli víc, než ta nádorová hmota, která se v něm nechá podvázaná, neboli nevyživovaná.
Proto podvázat nádor je pro pacienta (dle všeho) ohleduplnější a ne nebezpečnější, než ho v těle nechat škodit a ještě ho štědře živit, aby mohl škodit co nejefektivněji.(?)
Pokud toto platí, nebyly 1. klinické testy vůči pacientům extrémně ohleduplné a šetrné, ale naopak.
2) "To, že se pacientovi přes rok (po devitalizaci) ani nezvětšil počet ani velikost generalizovaných metastáz v játrech ani primárního nádoru, by se mohlo stát bez jakéhokoli zákroku úplně stejně."
(Argumentace zpochybňující i zcela jasný pozitivní výsledek devitalizace - v pořadu Sauna o devitalizaci.)
To je zodpovědné tvrzení odborníka na slovo vzatého?
Co by generalizované metastázy a nádor k tomu přimělo, aby nerostly?
Připomínám, že nádor byl neoperabilní ve smyslu neodstranitelný a chemoterapii pacient nesnášel. Takže jedinou alternativou k devitalizaci bylo nechat ho bez jakékoli onkologické péče.
Vždyť překotné množení se je tou nejvlastnější podstatou nádorových buněk. Tvrzení, že "nádorové buňky generalizovaných metastáz by se také nemnožily a nerostly ani při ponechání luxusního zásobení výživou bez jakýchkoli překážek" je tedy asi tak pravděpodobné, jako tvrzení, že "pokud bych nezachytil hrnek, padající ze stolu na zem rukou, zůstal by možná také stát ve vzduchu a na zem by nedopadl, i když by nikdo nijak nezasáhl".(?)
3) "Devitalizace musí nutně vždy bránit použití jiné standardní metody, protože neexistuje nádor, který by šel podvázata přitom by nešel vyříznout."
Toto je hlavní argument proti použití devitalizací nádorů, který přitom nebyl nikdy podroben oponentuře, přestože je mnoho odborníků i zřad lékařů, vědců a biologů, kteří tvrdí, že takové nádory EXISTUJÍ.
Samozřejmě, že je z každého nádoru MOŽNÉ vždy alespoň něco (s prominutím) "upižlat" či odříznout. Ne vždy to je ale smysluplné a žádoucí.
Pokud by bylo možno odříznout pouze zcela nepodstatnou část nádorové hmoty u pacienta, který by měl na mnoha dalších místech ohromné množství dalších nepřístupných generalizovaných metastáz a nádorů, nemělo by to žádný pozitivní efekt a přitom by to pacienta zatížilo traumatem z těžké operace.
Pokud vycházíme z předpokladu, že každá nádorová hmota, která zůstává v těle luxusně vyživovaná škodí pacientovi víc, než ta hmota, která má výživu co nejdůkladněji blokovánu, dává v takovém případě podvaz všech přístupných cest, zásobujících nádory, smysl.(?)
Děkuji, Martin Tlustý
tlusty.martin@mbox.dkm.cz
(02) 2491 3792, 0601 248 581
www.pacienti.cz/devitalizace.htm
-  -
|
| |
|
|
