 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Veganství, laktovegetariánství a makrobiotika
|
Průzkum s ohledem na alternativní způsoby stravování, provedla v listopadu 2001 společnost STEM/MARK u 1057 respondentů. Vegetariánství a makrobiotická strava jsou v komentáři analytika agentury označeny za nové způsoby stravování. Nejde však o nové, ale o alternativní způsoby stravování. Vegetariánství jako způsob stravování se šíří již od poloviny XIX. století, zatímco za zakladatele makrobiotiky je považován Japonec G. Oshawa, který žil v letech 1893-1966 ...
Oba směry výživy, jak vegetariánství, tak makrobiotika vylučují ze stravy v různé míře živočišné produkty. Přirozeným způsobem stravování člověka je však pestrá, biologicky vyvážená strava, obsahující jak rostlinné, tak živočišné produkty. Ve shodě s vědeckými poznatky 91% dotázaných v průzkumu agentury STEM/MARK považuje člověka za všežravce. Máme doklady o tom, že pravěký člověk se již v době kamenné živil smíšenou stravou. V historii si člověk opatřoval potravu nejen sběrem a pěstováním rostlin a plodin, ale i lovem a později i chovem zvířat. Charakter chrupu a trávicího ústrojí člověka je přizpůsoben požívání smíšené stravy.
Alternativní dietní postupy nelze hodnotit jednostranně pozitivně či negativně. Laktoovovegetariánství může zajistit nejen dostatečný přísun základních živin, ale i minerálů, vitamínů a stopových prvků, a to obvykle při omezené konzumaci tuků. Laktoovovegetariáni konzumací mléka, mléčných výrobků a vajec získávají biologicky vysoce hodnotnou bílkovinu, která zajišťuje přísun všech nezbytných aminokyselin. Laktoovovegetariánství představuje tudíž vhodný alternativní způsob racionálního stravování a může být i základem úspěšné redukční diety. Je potěšitelné, že z průzkumu vyplynulo, že převážná část vegetariánů u nás patří k laktoovovegetariánům.
Na druhé straně veganství, které vylučuje požívání jakýchkoliv živočišných produktů, je spojeno s nedostatečným přísunem řady nutričních faktorů, zejména železa, vitamínu B12 a vápníku. Některé velmi přísné vegetariánské diety jsou spojeny i s nedostatečným příjmem bílkovin. Veganství může zejména vážně ohrozit vývoj dítěte a zdravotní stav těhotné ženy.
Rovněž makrobiotická strava, která je ve vyšších stupních představována téměř výlučně obilovinami, je provázena nedostatečným příjmem řady nezbytných výživových faktorů a je v řadě zemí prohlášena za zdraví škodlivou. Méně přísná makrobiotická strava povoluje vedle obilovin zeleninu, luštěniny, bílá masa a vejce. Taková strava pak není spojena s projevy deficitu nezbytných nutričních faktorů. Tato méně přísná a tudíž pestřejší makrobiotická strava se současným zdůrazňováním pomalého jídla a řádného rozžvýkání potravy může sehrát pozitivní úlohu v prevenci civilizačních chorob. Na druhé straně je třeba odmítnout nesmyslné návrhy na léčbu nádorů pomocí makrobiotické stravy. Někteří propagátoři makrobiotické stravy šíří rovněž nesmyslné představy o schopnosti organismu transformovat vápník z jiných prvků při jeho nedostatku v potravě či o schopnosti těla syntetizovat vitamín C při jeho nedostatečném přívodu potravou. Vzhledem k tomu, že makrobiotika nepředstavuje jen alternativní způsob výživy, ale i alternativní životní styl vycházející z budhistického zenismu, představuje její vyznávání pro řadu lidí dnes únik ze současné konzumní společnosti. Není však překvapující, že makrobiotika má podobně jako jiné dietní systémy své příznivce především mezi ženami, které obvykle vyhledávají "diety" s cílem "udržet si postavu" či zhubnout. Z průzkumu vyplynulo, že 4% naší populace se živí makrobiotickou stravou. Bylo by jistě zajímavé zjistit, jaká část vyznavačů makrobiotiky u nás dodržuje zdraví škodlivé vyšší stupně makrobiotiky a kolik z nich věří pověrám o transformaci prvků a vitamínů v těle.
Komentář k průzkumu společnosti STEM/MARK,a.s ohledně alternativní výživy
V Praze 30.12.2001
Autor: Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc., předseda obezitologické společnosti
Zdroj:Stem/Mark, a.s.
-  -
|
| |
|
|
