 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Neděle, 09.Prosinec 2001
|
Články
|
Čeští zdravotníci strašně touží po sociálních jistotách
|
prohlašuje ředitel největší nemocnice v České republice v rozhovoru pro časopis Týden (10.12.2001). Kromě tohoto tvrzení Motolský ředitel v rozhovoru uvádí i další zajímavé názory, které stojí za přečtení. Celý text článku následuje ...
Ředitel za třicet čtyři tisíc hrubého
Ředitel fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík má nižší plat než jeho náměstci. Přestože velí firmě-nemocnici, která má pět tisíc zaměstnanců, více než třímiliardový obrat, desetimiliardový majetek a rozprostírá se na 60 hektarech.
Při nástupu do čela nemocnice jste musel čelit tvrdému střetu. Vaše předchůdkyně, senátorka Rögnerová, se vám dodnes stará o mediální publicitu. Ne právě pozitivní. Vždy, když ta paní nevyhrála nějaký konkurs, tak se objevila mediální kampaň proti tomu, kdo byl úspěšnější. Ona navíc nikdy konkurs na ředitelku nevyhrála. Ani jednou. Přesto ji někdo jmenoval. Po jejím působení přitom byla tato nemocnice spolehlivě nejhorší ze všech ve vykazování zdravotní péče. To jsou objektivní data, byla z jedenácti nemocnic na jedenáctém místě. Dnes jsme první.
Byl byste ochoten poskytovat údaje pro srovnávání nemocnic? Klidně. Spolehlivě však vím, že budeme mít největší úmrtnost na počet pacientů, protože máme nejtěžší diagnózy. Nemůže to tedy znamenat, že jsme nejhorší. K nám se dostávají případy, se kterými si jinde nevědí rady.
Proč se pacienti nedozvědí, které nemocnice představují hrozbu pro jejich zdraví? Američané tvrdí, že třetí nejčastější příčinou úmrtí jsou lékařské chyby. Garantem těchto věcí by měla být lékařská komora, ale ta je spíše odborovou než lékařskou organizací.
A co třeba koncentrovat nejlepší lékaře? To by bylo ideální. Pokud bychom měli ve zdravotnictví smluvní platy, tak nejlepší nemocnice by přetáhly nejkvalitnější odborníky. Rozhodně to však nejde praktikovat v systému tarifních tříd. Dnes je rozdíl mezi dobrým a špatným lékařem dva tisíce korun.
Kdo nejvíc blokuje smluvní platy?Ve zdravotnictví máme dvě odborové organizace, z nichž jedna je blokuje víc. Nebudu radši rozlišovat, abych špatně nedopadl. Je to o tom, že čeští zdravotníci strašně touží po sociálních jistotách. Snem českých lékařů je mít stotisícový plat, na který mají smlouvu.
A v Motole dáváte kolik? Hrubý příjem lékaře je kolem 30 tisíc korun. Jsou v tom odměny, přesčasy a tak dále. Od příštího dubna se příjmy fakticky zvednou o 21 procent, takže průměr bude už někde u 40 tisíc. A to bez ohledu na to, jaká je produktivita a jak na tom nemocnice je. Průměrný příjem sester je 15 tisíc hrubého.
Auta před vaší nemocnicí nízkým platům příliš nenasvědčují. To nebudu komentovat. Pro vaši informaci, můj plat je padesátý šestý v nemocnici. Mám na starosti jednu z padesáti největších firem v ČR za průměrný plat 34 tisíc korun.
Takže jste to bral jako profesionální výzvu?Taková práce se neodmítá. To se dělá i za stravenky. Když o tom mluvíme, ve zdravotnictví se zakonzervovaly ty největší sociální výhody z minulosti. Průměrná hodnota obědů je u nás 14 korun, zdravotní sestry donedávna bydlely v ubytovně za 650 korun. Jsou tu bezúročné stotisícové půjčky, platí se tu penzijní připojištění. Tady se prostě myslí hrozně sociálně. Já bych daleko radši dával lidem peníze na ruku.
Jaký je vlastně v Motole nejvyšší plat? Padesáti-, šedesátitisícové příjmy tu nejsou výjimkou. Jen tak na okraj, všichni moji náměstci si vydělají víc než já. Mě totiž platí ministerstvo, ale je platím já, a pokud od nich chci výkony na patřičné úrovni, musím je taky tak zaplatit.
Pacient přijde do nemocnice a doktoři se mu nevěnují tak, jak by si představoval, i když cítí bolest. Jak to zdůvodníte? Nemocnice by neměla sloužit jako ambulance. Každý by tam měl být poslán až svým odborným ambulantním specialistou, což se neděje. Ambulantní specialisté zavírají své ordinace ve dvě odpoledne a v tu chvíli za ně přebíráme tu práci my, přičemž oni mají korunu za bod a my nemáme ani devadesát haléřů.
To přece nemůže být jediný důvod? Souhlasím. Upřímně řečeno, vychovat zaměstnance ke službě zákazníkovi není jednoduché. Je to o tom, že se na všech klinikách vybudují recepce, že pacient, když vstoupí do nemocnice, tak zmáčkne tlačítko a vyjede mu pořadí jako v bance, takže bude vědět, kdy je na řadě. Bude si pak moci dojít v areálu nemocnice na občerstvení či na nákupy. To je ideál, ke kterému se musíme dostat.
Nejste lékař, ale ekonom a právník. To se zdá velkou výhodou pro řízení nemocnice. Ano. Šedesát pět procent je o penězích, dvacet procent představuje právo a až zbývající část medicínu. Problém českých lékařů je však jiný. Drtivé většině studentů, kteří jdou na medicínu, nejde matematika. To je hluboký základ, od nějž se odvíjejí všechna ekonomická data. Když studuje venku doktor MBA, tak už ví, co je to zisk, daňová kvóta nebo optimalizace nákladů. To tady je pro vysoké činovníky lékařské komory nebo odboráře ku příkladu produktivita práce sprosté slovo.
Miloslav Ludvík (38) Ředitel fakultní nemocnice v Motole, největšího zdravotnického zařízení ve střední Evropě. Vystudoval ekonomii a právo. Od roku 1988 bezmála čtyři roky pracoval v později zkrachovalém Chemapol Group, kde to dotáhl až na zástupce vedoucího obchodního referátu. Jeho dalším zaměstnavatelem byla společnost Wellcome East Europe. Ve firmě končil jako obchodně-ekonomický ředitel. Do roku 1998 byl generálním ředitelem tuzemské pobočky kanadské farmaceutické společnosti Apotex. Před nástupem do čela Motola v roce 2000 si zhruba na rok "odskočil" do ČS Factoring, kde dělal výkonného ředitele. Ludvík je ženatý a má tři dcery.
Autor: Michal Uryč-Gazda,
Týden, 10.12.2001
-  -
|
| |
|
|
