 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Slabiny současného pojetí medicíny
|
Seminář na toto téma se konal tento týden v Národohospodářském ústavu v Praze. Účastníci semináře se snažili odpovědět na otázky, zda současná medicína naplňuje očekávání občanů, proč stoupá popularita "alternativní medicíny" a zda je "alterantivní medicína skutečnou alternativou ...
MUDr. Jan Hnízdil, vedoucí lékař rehabilitačního oddělení Všeobecné fakultní nemocnice, uvedl fakt, že 85 % lidí hledá klíč ke svému zdraví na poli alternativní medicíny. Podle Hnízdila příčinou tohoto jevu není prokazatelná účinnost metod alternativní medicíny, ale sama vědecká medicína, která "rozdělila pacienta na jednotlivé orgány a celý člověk se vytratil". Lékaři u nás většinou vycházejí z principů tzv. vědecké medicíny, která se ovšem v poslední době redukuje na rychlé předepsání léků. Jak takový jednostranný přístup může být nebezpečný, dokládá Hnízdil příkladem, že například v USA umírá ročně na účinky léků proti bolestem v oblasti zad (nesteroidní antirevmatika) 17 tisíc lidí. Přitom příčiny jejich potíží jsou především přepracovanost, stres, úzkost atp.
MUDr. Antonín Pečenka, zdravotní ředitel Ústřední pojišťovny Všeobecné zdravotní pojišťovny, vidí slabiny současného pojetí medicíny především v její přílišné orientaci na použití přístrojových metod a v tom, že o zdravotní péči nerozhoduje pojišťovna (která ji ovšem platí), ale lékař. "Poskytovatel" zdravotní péče ji pak poskytuje, často bez ohledu na to, zda je péče potřebná nebo ne. Role pojišťovny by měla spočívat především v tom, že by svěřené peníze umístila co nejefektivněji.
Prof. MUDr. Michal Anděl, CSc. děkan III. lékařské fakulty UK, uvedl, že v posledních deseti letech klasická medicína dosáhla v České republice obrovských pokroků. Například úmrtnost na infarkt myokardu klesla z 20 % na 4 až 5 %. Také se prodloužila významně střední délka života, což je přinejmenším částečně vlivem úspěchu medicíny. U dětí je u nás v současné době vyšší úmrtnost na úrazy než na infekční choroby, které v dětské úmrtnosti ještě nedávno značně převažovaly.
Tolik tedy ve stručnosti hlavní řečníci. Pozorovatel tedy nabyl dojmu, že první dva řečníci zaujali kritický postoj k současnému pojetí medicíny, pan děkan se převážně věnoval výčtu úspěchů klasického lékařství.
Co osobně mne zaujalo na semináři, je to, že přítomní odborníci si v diskusi několikrát kladli otázku "víme co od nás pacient očekává?". Otázka sice položena byla, odpovědi jsme se nedočkali. Je s podivem, že si lékaři vůbec takovou otázku pokládají. Pokud se zabývají medicínou, měli by mít alespoň v tomto bodě jasno.
Co veřejnost očekává od prodavače, vědce, řidiče, lékaře, politika atd.? To je otázka základní a zásadní, kterou si klademe v obecné rovině všichni a většina z nás jistě zná odpověď. Pokud ovšem očekávání okolí nenaplníme, nezbude, než se smířit s tím, že nás okolí bude pokládat za špatné prodavače, vědce, řidiče, lékaře, politiky atd.
Lékaři jsou udiveni tím, že přesto, že jich velká většina léčí podle zásad vědecké medicíny, vyhledá přibližně 80 % pacientů pomoc u konkurenční alternativní medicíny. Podle Hnízdila, a s tím zcela souhlasím, to není tím, že by byla účinnější než medicína klasická. Podle mne je to tím, že alternativní metoda zřejmě dovede nabídnout něco, čím si pacienta získá.
Pokud si lékaři nebudou schopni odpovědět na otázku "co od nás pacient požaduje", nebudou to zřejmě také ani schopni splnit. Jen jasně formulovaná odpověď může vést ke zlepšení.
Závěrem bych chtěl dodat, že je jistě mnoho lékařů, kteří svým přístupem k pacientům dovedou úspěšně čelit svodům alternativních metod anebo dovedou pacientům nabídnout řešení, která je uspokojí do té míry, že nemají potřebu chodit jinam. Nicméně číslo 80 % je zarážející.
-  -
|
| |
|
|
