 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Transplantace a problém předpokládaného souhlasu
|
Jedním z problémů transplantací, respektive nového zákona v ČR, který dosud v naší legislativě schází je otázka předpokládaného souhlasu, v případě posmrtného odběru orgánů určených k transplantaci. Zákon by měla sněmovna schválit ještě do konce volebního období. Pokud se mluví o předpokládaném souhlasu běžně se tím míní, že ten kdo za svého života nevyjádřil svoji vůli ohledně darování orgánů k transplantaci, souhlasí s tím aby jeho orgány byly použity k transplantaci aniž by bylo třeba se dále kohokoliv dotazovat. Probereme-li se ovšem pozorně evropskými zákony zjistíme, že to není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo ...
Většina evropských zákonů sice předpokládá souhlas, ale podmiňuje ho dalšími podmínkami. Různé podmínky předpokládaný souhlas "modifikují" až k jeho protipólu, faktickému nesouhlasu. Nejčastější úpravou je "respektovaná vůle", kterou dárce projevil ještě za svého života. Méně častý je předpokládaný souhlas, který je dále vždy doplněn další podmínkou. Další podmínka je různá. Předpokládaný nesouhlas mají pouze v Norsku.
Souhlas se předpokládá, pokud se nenalezne protestní prohlášení (Maďarsko, Polsko, Portugalsko a návrh ČR)
souhlas se předpokládá ale musí souhlasit příbuzní (Francie), v Itálii je nutno se navíc podrobit státní dotazovací akci, výsledná odpověď je pak rozhodující
respektuje se vůle dárce (ano, ne), pokud není doložitelná pak je nutný souhlas příbuzných.
Dále uvádím výpisky z uvedených zákonů, které se týkají problému. Úplné překlady zákonů jsou na adrese MZ ČR . Osobně se mi nejvíce zamlouvá přístup zákona Italského (předpokládaný souhlas, ale je zde podmínka, že občané budou státními orgány seznámeni s možností se vyjádřit, pokud se nevyjádří, pak se předpokládá, že souhlasí. Je zde velmi podrobně popsáno jak je nutno občany s problémem seznámit a o čem je poučit a kdo to má udělat)
(1)Předpokládaný nesouhlas:
Norsko
(2)Předpokládaný souhlas s další podmínkou:
Finsko (příbuzní), Itálie (státní dotazovací akce)
(4)Předpokládaný souhlas (pokud se nenalezne protestní prohlášení):
Maďarsko, Polsko, Česká republika, Portugalsko
(7)Respektovaná vůle (ano, ne), případně souhlas příbuzných:
Německo, Řecko, Španělsko (?), Švýcarsko, Dánsko, Francie, Anglie
Anglie – respektován je vyjádřený souhlas (pro nebo proti) - nutný souhlas příbuzných (návod jak jim to ulehčit)
Ve Spojeném království nelze odebrat orgány potenciálnímu dárci za účelem transplantace bez souhlasu příbuzných. Tím, že budete u sebe nosit průkaz dárce nebo že se zaregistrujete v registru dárců orgánů, dáte všem najevo své přání a ulehčíte jim jejich rozhodování o souhlasu. Aby se napomohlo celému procesu, žádáme občany, aby sdělili svým rodinám, že chtějí být dárci orgánů.
Dánsko – respektován je vyjádřený souhlas (pro nebo proti), – nutný souhlas příbuzných (pokud nebyl vysloven jasný souhlas)
Orgány a tkáně určené k transplantaci, jakož i za podmínek stanovených v článku 2 k přípravě terapeutických substancí, mohou být odebírány z těla [každé osoby, která je zapsána v evidenci obyvatelstva anebo více jak šest měsíců v evidenci cizinců] (1), pokud není zjištěno, že byl s odběrem vysloven nesouhlas.
Lékař nemůže přistoupit k odběru:
1) pokud byl vysloven nesouhlas způsobem, stanoveným Králem;
2) pokud byl nesouhlas vysloven dárcem jiným způsobem, byl-li lékaři sdělen;
3) pokud mu příbuzní sdělili svůj nesouhlas. Tento nesouhlas nemá přednost před výslovnou vůlí dárce.
Příbuzným se rozumí v první řadě rodiče, stejně jako společně žijící manžel(ka).
Německo - respektován je vyjádřený souhlas (pro nebo proti), pokud se nevyjádřil je nutný souhlas příbuzných (dle domnělé vůle možného dárce)
§ 3 Odběr orgánů se svolením dárce orgánů
(1) Odběr orgánů je, není-li v § 4 stanoveno odchylně, přípustný pouze jestliže
1. dárce orgánů s odběrem souhlasil,
2. je smrt dárce orgánů konstatována podle pravidel odpovídajících stavu poznatků lékařské vědy a
3. zákrok bude proveden lékařem.
(2) Odběr orgánů je nepřípustný, jestliže
1. osoba, jejíž smrt je konstatována, odmítla odběr orgánů. Nejbližší příslušník má právo k nahlédnutí. Může si přibrat osobu, které důvěřuje.
§ 4 Odběr orgánů se souhlasem jiných osob
(1) Nemá-li lékař, který má provádět odběr orgánů, k dispozici ani písemné svolení ani písemné odmítnutí možného dárce orgánů, je třeba dotázat se jeho nejbližšího příslušníka, zda mu je od tohoto něco známo ohledně prohlášení k dárcovství orgánů. Není-li ani příslušníkovi nic o takovémto prohlášení známo, je odběr za předpokladů § 3 odst. 1 č. 2 a 3 a odst. 2 přípustný pouze tehdy, jestliže lékař o odběru orgánů přicházejícím v úvahu informoval příslušníka a tento s ním souhlasil. Příslušník má při svém rozhodování dbát domnělé vůle možného dárce orgánů. Lékař na to příslušníka upozorní. Příslušník se může s lékařem dohodnout, že svoje prohlášení může v určité, dohodnuté lhůtě odvolat.
Maďarsko – předpokládaný souhlas (pokud se nenalezne protestní prohlášení)
§ 211. (1) K vyjmutí orgánu nebo tkáně z těla mrtvého může dojít tehdy, pokud zesnulý za svého života neučinil proti tomu protestní prohlášení. …
Ošetřující lékař má povinnost v době, která je k dispozici pro provedení vyjmutí orgánu nebo tkáně, přesvědčit se o tom, zda zesnulý nezanechal protestní prohlášení.
Pokud se v době, která je k dispozici pro vyjmutí, nenajde, resp. pokud ošetřujícímu lékařiprotestní prohlášení nikdo nepředloží, třeba předpokládá se jeho neexistence.
Polsko- předpokládaný souhlas (pokud se nenalezne protestní prohlášení)
Čl.4.1.Odběr buněk, tkání a orgánů z lidských ostatků lze provést, pokud zemřelá osoba se za svého života nevyjádřila proti takovému odběru.
Francie - respektován je vyjádřený souhlas (pro nebo proti), ale pokud není vyjádřen nesouhlas, musí se lékař pokusit získat svědectví rodiny (rozuměj souhlas)
KAPITOLA II
Odběr u zemřelé osoby
odběr může být proveden tehdy, jestliže dotyčná osoba za svého života nevyjádřila svůj nesouhlas s takovýmto odběrem. Tento nesouhlas lze vyjádřit uvedením své vůle prostřednictvím automatizovaného národního registru sloužícího k tomuto účelu. Lze jej kdykoli zrušit. Jestliže lékař přímo nezná vůli zemřelého, musí se pokusit získat svědectví rodiny.
Čl. L. 1232-3. – Žádný odběr za jinými vědeckými účely než je prozkoumání příčiny úmrtí nelze provést bez souhlasu vyjádřeného přímo zemřelým nebo na základě svědectví jeho rodiny. Jestliže je ale zemřelá osoba nezletilá, je tento souhlas vyjádřen jedním z právoplatných rodičů.Rodina je informována o odběrech provedených za účelem zkoumání příčin úmrtí.
Dánsko – respektován je vyjádřený souhlas (pro nebo proti), pokud nebyl vyjádřen odpor, nutno získat souhlas příbuzných
Transplantace od zemřelých osob.
Odst. 2. Zákrok je možné provést, pokud zemřelý po dovršení 18ti let svého věku o tomto písemně rozhodl. Stejné platí, pokud se osoba ústně vyjádřila pro takovýto zákrok.
Odst. 3. Mimo případů, uvedených v odst. 2, je možné zákrok provést pouze tehdy, pokud zemřelý nějakou formou nezamítl zákrok a jeho nejbližší příbuzní dají k zákroku souhlas. Zákrok se nesmí provést v případě, že zemřelý nezanechá nejbližší příbuzné.
Finsko – předpokládaný souhlas, pokud souhlasí příbuzní
(Zákon dosud nemají, bude platit asi až od podzimu 2001)
Orgány a tkáně mohou být zemřelé osobě odebrány pouze v případě, že neexistuje důvod se domnívat, že by tato osoba, pokud byla naživu nebo její příbuzní či blízcí měli proti odběru námitky.
Itálie – předpokládaný souhlas, ale je zde podmínka, že občané budou státními orgány seznámeni s možností se vyjádřit, pokud se nevyjádří, pak se předpokládá, že souhlasí. Je zde velmi podrobně popsáno jak je nutno občany s problémem seznámit a o čem je poučit a kdo to má udělat
Článek 4.
(Prohlášení nebo dobrovolném souhlasu ve věci darování)
1. Do termínů, formami a způsoby stanovenými tímto zákonem a dekretem ministra zdravotnictví, o čemž pojednává článek 5, odstavec 1, mají občané prohlásit svou svobodnou vůli ve věci věnování orgánů a tkání vlastního těla následně po smrti, a jsou informováni, že neexistence takovéhoto prohlášení je považována jako souhlas věnováním
2. Subjekty, jimž nebyla sdělena žádost o projevení vlastní vůle ve věci věnování orgánů a tkání, způsobem dle dekretu ministra zdravotnictví o čemž pojednává článek 5, odstavec 1, jsou považovány za nedárce.
Norsko – předpokládaný nesouhlas
Orgány nebo jiné biologické materiály smějí být odebrány jakékoli osobě, která dala písemný souhlas s jejich odběrem pro účely léčby choroby nebo fyzického zranění jiné osoby.
Portugalsko - předpokládaný souhlas, v zákoně je stať věnovaná přímo informační kampani, kterou musí vést vláda
Potenciální dárci
1 – Za potenciální dárce post mortem jsou považováni všichni občané Portugalska i lidé bez státní příslušnosti a cizinci sídlící v Portugalsku, kteří neprojevili před ministerstvem zdravotnictví svou neochotu být dárcem.
2 – Pokud neochota darovat je omezena na určité orgány nebo tkáně nebo na určité účely, musí být tato omezení jmenovitě uvedena v příslušných registrech a průkazech.
3 – Neochota k darování u nezletilých a nesvéprávných je pro účely registru vyjádřena příslušnými zákonnými zástupci a může být také vyjádřena nezletilými, kteří jsou schopni chápat a projevit svou vůli.
Článek 15
Informační kampaň
1 – Vláda musí vést informační kampaň o významu odběrů orgánů a tkání a uskutečňování transplantací, v rámci sociální solidarity, zdravotnické politiky a terapeutických prostředků.
2 – Informační kampaň musí stejně tak vysvětlit možnosti jak projevit svou neochotu k dárcovství post mortem, informovat o existenci Národního registru těchto rozhodnutí a o vydávání a použití individuálního průkazu, kde je tento záznam uskutečněn.
Řecko - respektován je vyjádřený souhlas (pro nebo proti) - u těch kdo se nevyjádří se předpokládá souhlas, pokud příbuzní nejsou proti, zjišťování proběhne při sčítání lidu
(neoficiální verze zákona)
2. Odebrání bude provedeno jen v případě, že potenciální dárce k němu dal písemné svolení. Odebrání bude zamítnuto, jestliže bude k dispozici toto negativní stanovisko, vyjádřené v písemné formě.
3. Při každém celostátním sčítání lidu bude každý registrovaný dospělý individuálně požádán, aby se písemně vyjádřil, zdali dává souhlas či nikoliv k odebrání tkání a orgánů ze svého těla po smrti k účelům transplantace. Tyto dotazy budou na formuláři, poskytnutém E.O.M. Pokud příslušné prohlášení nebylo učiněno již dříve, bude takto shromážděno od občanů nebo pojištěnců obecními úřady nebo pojišťovnami.
4. Jestliže potenciální dárce nevyjádřil ani svůj souhlas ani nesouhlas, odběr se uskuteční v případě, že jeho manžel(ka), dospělé děti, rodiče nebo sourozenci nebudou proti.
5. Souhlas nebo nesouhlas mohou být vždy svobodně odvolány. Souhlas poskytuje dospělý, který nebyl zbaven svéprávnosti a který je schopen svobodně vyjadřovat svoji vůli.
Španělsko - respektován je vyjádřený souhlas (pro nebo proti), není -li vyjádřen neuvedeno
Článek osmý.- Výslovný nesouhlas příslušné osoby s tím, aby po její smrti došlo k odebrání orgánů nebo jiných anatomických částí z jejího vlastního těla, bude možno uvést ve vstupním listu přijímací kanceláře zdravotnického střediska, který bude uložen ve speciální kartotéce povinně založené ve zdravotnické zařízení pro tento druh projevů vůle týkajících se souhlasu nebo svolení s chirurgickým zákrokem nebo s jakýmkoli dalším opatřením nezakládajícím se na nějakém předem stanoveném formálním důvodu.
Nesouhlas příslušné osoby stejně tak jako její svolení, chce-li je vyjádřit, se může vztahovat na jakýkoli typ a druh orgánů nebo anatomických částí nebo pouze na některé z nich, mezi něž patří například ty, které zjevně mění vlastní vzezření nebo ty, které jsou určeny k jiným záměrům než jsou cíle terapeutické, vědecké nebo experimentální. Takový projev vůle musí respektován bez výjimky, ať už je podoba, v níž byl vyjádřen, jakákoli.
Pokud jde o nezletilé nebo pacienty s mentální vadou, nesouhlas může být vyjádřen osobami, které prokáží rodičovskou nebo pěstounskou pravomoc, popřípadě zákonné zastupování.
Švýcarsko - respektován je vyjádřený souhlas (pro nebo proti), pokud není, je třeba souhlas příbuzných, v zákoně popsána informační kampaň
(2) Ten, kdo učiní prohlášení k dárcovství orgánů, může svolit k odběru orgánu podle § 3, odmítnout jej nebo rozhodnutí přenést na osobu jmenovitě uvedenou, které důvěřuje (prohlášení k dárcovství orgánů). Prohlášení lze omezit na určité orgány. Svolení a přenesení rozhodnutí lze prohlásit od dovršeného šestnáctého, odmítnutí od dovršeného čtrnáctého roku věku.
§ 4 Odběr orgánů se souhlasem jiných osob
(1) Nemá-li lékař, který má provádět odběr orgánů, k dispozici ani písemné svolení ani písemné odmítnutí možného dárce orgánů, je třeba dotázat se jeho nejbližšího příslušníka, zda mu je od tohoto něco známo ohledně prohlášení k dárcovství orgánů. Není-li ani příslušníkovi nic o takovémto prohlášení známo, je odběr za předpokladů § 3 odst. 1 č. 2 a 3 a odst. 2 přípustný pouze tehdy, jestliže lékař o odběru orgánů přicházejícím v úvahu informoval příslušníka a tento s ním souhlasil. Příslušník má při svém rozhodování dbát domnělé vůle možného dárce orgánů. Lékař na to příslušníka upozorní. Příslušník se může s lékařem dohodnout, že svoje prohlášení může v určité, dohodnuté lhůtě odvolat.
Česká republika – předpokládaný souhlas, nesouhlas musí být úředně potvrzen, pozůstalí nemají jakýkoliv vliv, informační kampaň v zákoně uvedena pouze vágními prohlášeními
Nepřípustnost odběru od zemřelého dárce
Odběr od zemřelého dárce je vyloučen, pokud
zemřelý za svého života nebo jeho zákonný zástupce vyslovil prokazatelně nesouhlas s posmrtným darováním tkání a orgánů ( § 12),
nelze na základě posouzení zdravotní způsobilosti vyloučit , že zemřelý trpěl nemocí či stavem, které by mohly ohrozit zdraví nebo život příjemce; tyto nemoci a stavy stanoví ministerstvo vyhláškou; za posouzení zdravotní způsobilosti zemřelého dárce zodpovídá zdravotnické zařízení provádějící odběr,
zemřelého nelze identifikovat.
Díl třetí
Nesouhlas s posmrtným odběrem
§ 12
Odběr z těla zemřelé osoby lze uskutečnit pouze, pokud s tím zemřelý za svého života nebo zákonný zástupce osoby neschopné dát souhlas za jejího života nevyslovil prokazatelně nesouhlas. Nesouhlas se považuje za prokazatelně vyslovený, pokud je zemřelý evidován v Národním registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů nebo zanechal notářsky ověřené prohlášení, že s posmrtným odběrem nesouhlasí a toto prohlášení je zdravotnickému zařízení provádějícímu odběr nejpozději v okamžiku konstatování smrti doloženo.
Pokud nebylo prokázáno, že zemřelý vyslovil za svého života prokazatelně nesouhlas s posmrtným odběrem, má se za to, že s odběrem souhlasí.
Hlava čtvrtá
Registrace
§ 14
Součástí národních zdravotních registrů10) je Národní registr osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů, Národní registr dárců tkání a orgánů, Národní registr osob čekajících na transplantaci orgánů a Národní registr provedených transplantací tkání a orgánů, popřípadě další registry určené pro evidenci údajů souvisejících s darováním, odběrem a transplantací tkání a orgánů zřízených podle zvláštního právního předpisu.
Pro vedení registrů, shromažďování dat v nich a nakládání s těmito daty platí zvláštní právní předpis, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Rozsah a obsah povinně uváděných dat do Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným darováním tkání a orgánů, Národního registru dárců tkání a orgánů, Národního registru osob čekajících na transplantaci orgánů a Národního registru provedených transplantací tkání a orgánů a soubor dat předávaných z těchto registrů do Národního zdravotnického informačního systému stanoví ministerstvo vyhláškou.
Podpora dárcovství
§ 23
Poučení obyvatelstva o transplantacích, o možnostech darování tkání a orgánů možnosti posmrtného darování tkání a orgánů a o možnosti vyjádření nesouhlasu s posmrtným darováním tkání a orgánů
Ministerstvo zajišťuje informovanost veřejnosti o významu a o možnostech darování tkání a orgánů, a to zvláště dárcovství krvetvorných buněk, o způsobu vyjádření nesouhlasu s posmrtným odběrem a o významu transplantací. Přitom spolupracuje s ostatními úřady státní správy a samosprávy, se zdravotními pojišťovnami, zdravotnickými zařízeními, profesními organizacemi ve zdravotnictví a dalšími orgány a institucemi.
-  -
|
| |
|
|
