 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Chemoterapie a radioterapie
|
Léčení onkologických onemocnění má dva základní postupy. Jednak léčení chemickými látkami (léky), tj. chemoterapii, jednak léčení zářením, tj. radioterapii neboli aktinoterapii. Jsou to moderní a velmi účinné metody, které se postupně zlepšují a zdokonalují. Jejich cílem je ničit nádorové buňky a zabraňovat jejich dalšímu rozmnožování a přitom nepoškozovat buňky zdravých tkání.
Vážení pacienti,
léčení Vašeho onkologického onemocnění je zdlouhavé, složité a náročné na Vaši pevnou vůli a duševní sílu. Mějte na paměti, že vedlejší nepříznivé příznaky, které léčbu provázejí, jsou ovlivnitelné a pomíjivé a nejsou známkou zhoršování se onemocnění.
Informace a rady, které přináší tento text, Vám pomohou pochopit současné možnosti a postupy léčby zhoubných nádorů. V žádném případě však nesmějí nahrazovat Vaše rozhovory s lékařem před zahájením léčby, během ní a po jejím skončení. Neostýchejte se ho zeptat na vše, co Vás ohledně onemocnění zajímá a trápí. Důvěřujte mu, protože jen lékař může objektivně posoudit Váš zdravotní stav a navrhnout pro Vás individuální léčbu. Spolupracujte s ním a dodržujte jeho pokyny, zejména doporučení týkající se správné životosprávy.
Léčení onkologických onemocnění má dva základní postupy. Jednak léčení chemickými látkami (léky), tj. chemoterapii, jednak léčení zářením, tj. radioterapii neboli aktinoterapii. Jsou to moderní a velmi účinné metody, které se postupně zlepšují a zdokonalují. Jejich cílem je ničit nádorové buňky a zabraňovat jejich dalšímu rozmnožování a přitom nepoškozovat buňky zdravých tkání.
Moderní léky užívané v chemoterapii, tzv. cytostatika, jsou velice účinné, ale jejich působení je provázeno vedlejšími nepříjemnými příznaky. Současně jsou ovšem vyvíjeny i léky, které účinky cytostatik téměř potlačují.
Radioterapie je metoda ověřená již několika desetiletími, kvalita přístrojů a ozařovacích technik se neustále výrazně zlepšuje. Umožňuje to směřovat dávku záření přesně do nádoru bez poškozování okolní zdravé tkáně. Speciální přípravky mohou navíc účinek záření zesílit, nebo naopak zmírnit, a současně snížit některé nepříznivé vedlejší příznaky, které se i při této léčbě vyskytují.
Radioterapie (léčba zářením)
Zahájení léčby předchází pečlivá příprava, jejíž součástí je přesné stanovení ozařovaného místa na těle pacienta. To se často vymezuje barevnými orientačními body, které musí být udržovány viditelnými po celou dobu ozařování, což vyžaduje opatrné mytí a utírání vyznačeného místa. Zakreslovací barva pro své speciální složení dobře ulpívá na kůži, po ukončení ozařovací série se ovšem postupně snadno smyje.
Při radioterapii v oblasti hlavy a krku se často používají snímatelné fixační masky, které se pacientovi nasazují po dobu ozařování.
Ozařování probíhá jednou i vícekrát denně po dobu 1 - 7 týdnů podle typu onemocnění. Během léčby je nezbytné dodržovat pravidelný a klidný denní režim bez větší fyzické námahy. Pokud to zdravotní stav pacienta dovolí, není třeba, aby byl upoután na lůžko, ale naopak jsou mu doporučeny pravidelné zdravotní procházky. Rozhodně by se měl nemocný vzdát kouření!
Každý člověk léčený zářením má nárok na pracovní neschopnost. Práci však nemusí přerušovat tehdy, pokud vykonává fyzicky nenamáhavou nebo duševně zvlášť nezatěžující práci, pokud pobyt na pracovišti přispívá k jeho celkové pohodě nebo pokud léčbu dobře snáší. Vše záleží na dohodě s lékařem, který bude pravidelně stav nemocného kontrolovat a situaci nejlépe posoudí. Při jakýchkoli obtížích a pochybnostech je vhodné se s ním poradit.
Vedlejší účinky a průvodní jevy
Výskyt vedlejších nepříznivých účinků závisí na mnoha okolnostech, mimo jiné také na:
velikosti ozařovaného objemu (čím je větší, tím je léčba pro pacienta náročnější);
oblasti ozařování (např. oblast břicha přináší více účinků než končetiny);
dávce záření;
současně podávaných lécích.
Celkovými průvodními jevy bývá nechutenství, zvýšená únava a nesoustředěnost. Další příznaky se liší podle jednotlivých částí těla, které jsou ozařovány.
Na kůži se objevuje zarudnutí nebo svědivá vyrážka a po větší dávce puchýře nebo lehké mokvání kůže. V ozářené oblasti mizí ochlupení a vlasy.
Ke snížení nebo zábraně reakcí je nutno dodržovat následující zásady:
ozařovanou oblast chránit před přímým sluncem;
zajišťovat dostatečný přístup vzduchu ke kůži;
nedráždit kůži řetízky a jinými ozdobami;
nosit výhradně bavlněné, nedráždivé, měkké a denně čisté prádlo;
při ozařování udržovat kůži vždy suchou (nenamazanou);
masti používat vždy až po ozáření a o jejich druhu se poradit s lékařem (nevhodné jsou kosmetické krémy, doporučované jsou indiferentní masti - např. Dermazulen, calcium pantothenicum, Infadolan, nesolené sádlo, Panthenol, Dermazin aj.).
Při ozařování hlavy může docházet k závratím, pocitu na zvracení, zvracení, poruchám vidění, nespavosti, nesoustředěnosti a bolestem hlavy.
Ozařování hlavy vyžaduje:
zvlášť výrazné tělesné šetření;
pravidelný režim spánku (spát v noci, ne ve dne);
důsledné užívání předepsaných léků;
úplné vyloučení jakéhokoliv alkoholu;
ochranu hlavy před sluncem pokrývkou;
zákaz řízení motorových vozidel.
Ozařování dutiny ústní a krku přináší zejména polykací obtíže (nejvýraznější jsou asi během 3. týdne ozařování), zvýšené zahlenění, nebo naopak suchost sliznic a ztrátu chuti.
Zásady, které je nezbytné dodržovat v celém průběhu léčby zářením, jsou následující:
před zahájením léčby si nechat opravit chrup (včetně vytržení zubů, které se nedají zachránit);
během ozařování mít vždy vyjmutou ústní protézu;
nekouřit;
dodržovat hygienu ústní dutiny (pravidelné čištění zubů po každém jídle);
nepožívat nápoje s vysokým obsahem alkoholu (tvrdý alkohol);
vyloučit dráždivou, kořeněnou a příliš horkou stravu;
vyplachovat dutinu ústní vlažným odvarem šalvěje, při výraznější reakci vytírat genciánovou violetí (po dohodě s lékařem).
Ozařování plic může navodit celkovou únavu a dráždivý kašel. Platí obecné zásady klidného režimu, zejména zákaz kouření.
Léčba prsu závisí na velikosti chirurgického výkonu a jeho ochranu doporučí přesně lékař. Vedlejší účinky se mohou projevit na kůži a jejich snížení se řídí obecnými pravidly pro ozařování kůže. Rozhodně by pacientky měly nosit podprsenku, aby nedocházelo k dráždění prsu pohyby při chůzi.
Nejvíce vedlejších účinků přináší ozařování břicha, zejména celého nebo jeho horní poloviny. Může být provázeno pocitem na zvracení, zvracením, křečemi v břiše, plynatostí, nucením na stolici, průjmem a někdy i změnami v krevním obraze.
Ozáření malé pánve (podbřišku) přináší potíží výrazně méně. Mohou se přesto vyskytnout plynatost, nucení na stolici, průjem, pálení v oblasti zevního genitálu a konečníku a častější močení.
Doporučenými zásadami jsou:
dodržovat ochranný režim stravování, tj. vyloučit z jídelníčku luštěniny včetně sóji a výrobků z ní, nadýmavou zeleninu (např. zelí, kapustu, kedlubny, ředkvičky, květák, brokolici) a nadýmavé ovoce (např. švestky, hrušky, hroznové víno);
zajistit dostatečný přívod tekutin;
nepožívat tvrdý alkohol;
dodržovat zásady ošetřování kůže, zejména v oblasti konečníku a genitálu;
při léčbě gynekologických onemocnění se celkově sprchovat vlažnou vodou, ne koupat ve vaně; rozhodně nevhodné je koupání v bazénech a přírodních koupalištích;
při častém nucení na moč zvýšit příjem tekutin, částečně i ve formě urologického čaje;
nucení na stolici, zvracení a bolesti břicha ovlivnit léky, které doporučí lékař;
na ozařování žaludku přicházet nalačno nebo téměř nalačno.
Uvedené zásady a pokyny se týkají zejména zevního ozáření. Existují však i jiné formy aktinoterapie, jako je např. brachyterapie. Její princip spočívá v zavádění zdrojů záření do dutin (děložní, poševní, jícen, průduška), do tkání (např. u nádorů prsu) nebo jejich přikládání na povrch těla (u nádorů kůže). U povrchového ozařování platí stejné zásady jako u ozáření zevního. Zavádění zdrojů do tkání, a někdy i do dutin, se provádí většinou v celkové krátkodobé narkóze. Jedná se o metody speciální, o kterých je pacient předem přesně informován lékařem.
Chemoterapie (léčba cytostatiky)
Jedná se o účinnou léčebnou metodu přinášející však výrazné toxické účinky, pro které je její podání limitováno věkem a celkovým stavem pacienta.
Léky se podávají obvykle v pravidelných jedno či vícedenních cyklech v různém intervalu, nejčastěji 21 - 28 dní po dobu 3 - 6 měsíců, eventuálně i déle. Podle typu léku a stavu pacienta se léčba provádí v nemocnici na lůžku nebo ambulantně.
Nejčastěji se podávají cytostatika celkově formou tablet, injekcí nebo infuzí do žíly, ale je možno aplikovat léky i místně (např. do břišní dutiny).
Doplňkem účinné léčby je správná životospráva s lehkou stravou, mírným pohybem a dostatečným pobytem na čerstvém vzduchu za přiměřené denní teploty.
Konkrétní doporučení s pacientem probere lékař podle typu léčby.
Vedlejší účinky a průvodní jevy
Vedlejších účinků a průvodních jevů je mnoho. Jsou to především:
zažívací potíže - nechutenství, pocit na zvracení, zvracení; je možné potíže tlumit léky, které doporučí lékař;
vypadávání vlasů může být částečné nebo úplné, je však vždy jen dočasné. Vlasy začínají padat většinou 2. - 3. týden po zahájení prvního cyklu chemoterapie a po skončení léčby rychle dorůstají a jsou velmi kvalitní. Během chemoterapie není vhodné vlasy upravovat trvalou ondulací nebo barvením;
změny v krevním obraze:
pokles množství červených krvinek (anémie) se projevuje únavou, namáhavou dušností a závratěmi a na doporučení lékaře se upravuje pomocí vitaminů, železa, krevními transfúzemi nebo speciálními léky;
pokles množství bílých krvinek (leukopenie) bývá nejzávažnější a projevuje se únavou a sníženou odolností vůči infekcím, jejímž důsledkem jsou záněty sliznic, např. v dutině ústní a ve střevech. Léčí se vitaminy, při výraznějších příznacích speciálními léky, krevními transfúzemi či speciálními růstovými faktory;
pokles množství krevních destiček (trombocytopenie) může mít za následek snížení krevní srážlivosti, které se projeví např. krvácením z nosu, konečníku, snadnou tvorbou krevních podlitin ("modřin"). Léčí se vitaminy, speciálními léky, krevními transfúzemi, eventuálně dalšími léky;
neurologické potíže se projevují pocitem brnění prstů horních a dolních končetin, jejich necitlivostí a někdy až nejistotou chůze. Léčí se vitaminy, speciálními léky, eventuálně speciální neurologickou léčbou;
některá cytostatika mohou ovlivnit i funkci ledvin. Lékař v těchto případech sleduje pravidelně před každou sérií chemoterapie ledvinné funkce a v případě potřeby léčbu změní. Ledviny je potřeba chránit dostatečným příjmem tekutin, proto je nezbytné v průběhu léčení hodně pít, nejlépe stolní vodu;
jsou i cytostatika, která mohou výjimečně působit na srdeční svalovinu. Lékař při jejich užívání sleduje srdeční funkci a je-li to nutné, změní léčbu;
kožní a alergické změny se projevují především zarudnutím kůže a vyrážkou. Jejich výskyt je nutno ihned konzultovat s lékařem;
pokud se bude muset pacient během chemoterapie podrobit jakémukoliv lékařskému zákroku, jako je např. trhání zubů, vždy je nezbytné zákrok předem konzultovat se svým lékařem, který cytostatickou léčbu řídí.
Je nutné si uvědomit, že každý člověk je výrazná individualita a má různý práh citlivosti a odolnosti. Proto vedlejší projevy léčby mohou mít různou podobu a různou míru. V každém případě psychická pohoda pacienta během léčby je výrazným pozitivním faktorem, který napomáhá úspěšně léčbu zvládnout.
V případě, že se pacient nedovede sám či s pomocí ošetřujícího lékaře vyrovnat s touto na psychiku náročnou situací, máme k dispozici profesionální psychology, kteří ochotně a odborně pomohou. Stejně tak, jako ve vyspělých zemích, má i u nás psycholog dnes své pevné místo a uplatnění při léčbě mnoha onemocnění. Není žádnou ostudou, ale spíš naopak velmi moderním trendem, se na psachology v těchto případech obracet.
Přejeme všem našim pacientům, aby měli dostatek sil pevnou vůli, aby se nebáli onkologické léčby, neboť tato se dá dobře zvládnout i přes možné tělesné a duševní útrapy, které skýtá, a na jejím konci stojí velmi často úplné vyléčení.
Autorka: MUDr. Martina Kubecová
Recenze: doc. MUDr. Lumír Komárek, CSc.
© Státní zdravotní ústav 1999
-  -
|
| |
|
|
