 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Kampaně proti tabákové reklamě v ČR nejsou účinné
|
alespoň to dokládají výzkumy společnosti Taylor Nelson Sofres Factum (TNS Factum). Z dlouhodobého sledování (soustavně od roku 1993) vývoje názorů obyvatelstva ČR vyplývá, že pokud češi proti tabákové reklamě v minulosti měli nějaké výhrady, pak v současné době je jejich odpor proti reklamě na tabák menší a menší. V okolních zemích (Polsko, Maďarsko Slovensko), kde byl proveden v loňském roce srovnávací výzkum je tolerance vůči tabákové reklamě mnohem menší než v České republice.
V Maďarku, Polsku a na Slovensku považuje naprostý zákaz reklamy na tabákové výrobky za potřebný 43 – 48 % populace a necelých 30 % požaduje určitá omezení v reklamě. Naproti tomu v České republice je pro naprostý zákaz pouze 35 % dotázaných a stejné procento by povolilo její provozování jen za určitých omezujících podmínek. Ty se většinou týkají omezení vlivu na děti a mladé lidi. Bohužel nejsou známy trendy vývoje postojů k tabákové reklamě ve srovnávaných zemích, tak aby bylo možno porovnat vývoj v čase.
Časové studie od roku 1993 jsou ovšem k dispozici v ČR (viz graf).
Zdroj: TNS Factum
Jasně se zde ukazuje, že trend je nakloněn k liberálním postojům k reklamě na tabák. Prudký výkyv v roce 1997 lze hypoteticky vysvětlit plicní operací prezidenta Havla, která byla dávána do souvislosti s jeho dřívějším kuřáctvím. Jinak se v tomto roce nijak významně nezvýšily aktivity protitabákových aktivistů v ČR, které by snad mohly vysvětlit neobvyklý výkyv v celkem jasném trendu.
Dá se tedy uzavřít, že snahy různých státem podporovaných organizací a sdružení, které se snaží omezit tabákovou reklamu, zcela selhávají. Přes jejich snahu, státní podporu a podporu z fondů zdravotního pojištění není vidět žádný efekt. Je zde tedy na místě otázka, zda jsou v tomto případě vynakládané veřejné prostředky využívány účelně. Výsledky dlouhodobých trendů v názorech na reklamu tabákových výrobků to rozhodně nepotvrzují.
Obecnější závěr, který snad lze učinit s s ohledem na efektivitu využívání dalších veřejných prostředků je ten, že dlouhodobá sledování a výzkumy postupně se měnících názorů mohou být vhodným indikátoren efektivity vynakládaných veřejných prostředků tam, kde nelze efekt měřit přímo.
-  -
|
| |
|
|
