 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Zásady výživy novorozence a kojence
|
Tím, že se matka rozhodne kojit své děťátko, získává pro něho i sebe řadu výhod. Vědecky byl prokázán příznivý vliv kojení jak na organismus dítěte, tak na tělo matky. Mateřské mléko dodává tělu dítěte ochranné látky (protilátky, buňky imunitního systému), které mu pomáhají vyrovnávat se s nepříznivými vlivy prostředí. Ochranná funkce je nejvýraznější v prvních dnech a týdnech po narození. Také maminky, které kojí, jsou méně vystaveny nebezpečí vzniku nádoru vaječníku, prsu a po menopauze nádoru dělohy. Také riziko zlomenin z nedostatečného obsahu vápníku v kostech je po menopauze u takových žen menší. Je znám i antikoncepční efekt v období výhradního kojení.
Ještě před narozením dítěte, i během celého jeho dětství, se rodiče snaží dopřát mu to nejlepší. Pomineme-li nutnost správné životosprávy maminky během těhotenství, je nejzávažnějším obdobím, s ohledem na budoucnost každého jedince, novorozenecký a kojenecký věk, tedy období do 1 roku života. Jsou to měsíce, kdy je dětský organismus nejvnímavější ke všem podnětům, a také se nejrychleji vyvíjejí a dozrávají všechny orgánové systémy. Proto je to také období, ve kterém je možné nejsnáze ovlivnit budoucí zdravotní stav dítěte (ve smyslu pozitivním, a bohužel i negativním). Přiměřené množství podnětů (pohybových i duševních) může ovlivnit jeho psychické schopnosti, výživa pak budoucí nemocnost.
Tak, jako většina potřeb dítěte, mění se během novorozeneckého a kojeneckého věku výrazně také potřeba tekutin. Její absolutní denní spotřeba stále vzrůstá, ale potřeba vztažená ke hmotnosti dítěte sleduje dozrávání adaptačních mechanismů. Těsně po porodu má dítě schopnost přijímat jen velmi malé množství tekutin, tedy i mateřského mléka. Potřeba tekutin na jednotku hmotnosti se postupně asi do 3. měsíce života zvyšuje, poté se začne velmi pozvolna snižovat. Průběh potřeby tekutin odpovídá v novorozeneckém a časném kojeneckém věku potřebě energie.
Kojení
Kojení je právem každé maminky. Tím, že se rozhodne kojit své děťátko, získává pro něho i sebe řadu výhod. Mateřské mléko dodává tělu dítěte ochranné látky (protilátky, buňky imunitního systému), které mu pomáhají vyrovnávat se s nepříznivými vlivy prostředí. Ochranná funkce je nejvýraznější v prvních dnech a týdnech po narození. Významnou roli hraje v časném postnatálním období (těsně po narození dítěte) také množství mléka, které matka nakojí. To proto, že trávicí systém miminka se musí po narození postupně přizpůsobit zátěži a množství mateřského mléka odpovídá těmto potřebám. V neposlední řadě je nutné zmínit psychologický význam kojení, při kterém je zajištěn velmi těsný kontakt matky a dítěte.
Vědecky byl prokázán příznivý vliv kojení jak na organismus dítěte, tak na tělo matky. Kojené děti mají podle statistik výrazně nižší riziko tzv. syndromu náhlého úmrtí kojence, v kojeneckém i pozdějším věku méně často trpí infekčními nemocemi dýchacích cest, trávicího i močového systému. Nekojené děti jsou také více ohroženy vznikem cukrovky a alergických onemocnění. Při hodnocení velkých souborů byly u kojených dětí zjištěny lepší výsledky inteligenčních testů, ve srovnání s dětmi nekojenými. Maminky, které kojí, jsou méně vystaveny nebezpečí vzniku nádoru vaječníku, prsu a po menopauze nádoru dělohy. Také riziko zlomenin z nedostatečného obsahu vápníku v kostech je po menopauze u takových žen menší. Je znám i antikoncepční efekt v období výhradního kojení.
Kromě zdravotních výhod má kojení také další výhody, které se zdravím přímo nesouvisejí. V první řadě není kojení finančně nákladné, jako je tomu v případě umělé mléčné výživy. Je také mnohem pohodlnější, protože má-li dítě hlad, mléko je k dispozici kdykoliv v dostatečném množství a optimální teplotě a odpadá jeho složitá příprava. Proto se také s kojeným miminkem mnohem snadněji cestuje. Naopak, musí-li se maminka vzdálit od dítěte na dobu přesahující interval mezi jednotlivými krmeními, není nic snazšího, než uložit v chladu trochu odstříkaného mléka do kojenecké lahve, podle potřeby mléko ohřát na tělesnou teplotu a dítě nakrmit. Vhodnější je krmit dítě lžičkou než dudlíkem na lahvi, protože při krmení dudlíkem dítě používá jiný mechanismus sání než při kojení. Důsledkem je postupné oslabování sacího reflexu a tím i odmítání sání mateřského mléka z prsu.
Umělá výživa
Pokud mamince nějaké důvody zabraňují kojit své dítě, může se rozhodnout pro umělou mléčnou výživu. Tato výživa pro novorozence a kojence se označuje jako formule. Vyrábějí se různé druhy formulí tak, aby odpovídaly potřebám dítěte. Mléko pro novorozence a malé kojence obsahuje menší množství minerálů a bílkovin a svým složením se přibližuje mateřskému mléku, zatímco mléko pro větší děti se blíží hodnotám mléka kravského. V počátečním mléce (tedy formuli pro novorozence a kojence do konce 4. měsíce života, v tzv. premium formuli) je větší obsah sacharidů než ve formulích pokračovacích (pro větší kojence, tzv. follow-on formulích), protože větší děti jsou schopny více využívat i další zdroje energie. Energetická hodnota obou formulí je velmi podobná, proto si děti regulují svůj energetický příjem množstvím vypitého mléka.
Složení mléčné výživy (hodnoty g/l)
bílkovina tuky cukry minerály
mateřské mléko 13,0 35,0 72,0 2,5
počáteční formule 18,0 35,0 68,0 4,0
pokračovací formule 35,0 34,0 48,0 8,0
Zdravý kojenec a větší novorozenec, i když není kojený, si dokáže regulovat příjem tekutin sám. Denní potřeba se pohybuje okolo 150 ml na 1 kilogram hmotnosti dítěte. Děti potřebují být krmeny asi po 3 hodinách, ale i tento interval si zdravý kojenec reguluje nejlépe sám. Je však třeba pravidelně kontrolovat jeho hmotnostní přírůstek. O kontrolu hmotnosti dbá dětský lékař při pravidelných prohlídkách dítěte v kojeneckých poradnách. Ten také kontroluje ve 14 dnech, 6 týdnech a 3, 4, 6, 8, 10 a 12 měsících délku dítěte, respektive výšku, a jeho výškově hmotnostní poměr. Dětskému lékaři by měla maminka sdělit každou informaci, která se týká snášení umělé mléčné výživy; především, jestli dítě vypije dostatečné množství mléka, jestli po jídle nezvrací a nemá-li průjem.
S dětským lékařem by se rodiče měli poradit zejména v případě, že se rozhodnou změnit druh formule. Lékař jim také sdělí o umělé výživě podrobnější informace.
Jak již bylo uvedeno, potřeby dítěte se v průběhu novorozeneckého a kojeneckého věku (tedy v prvním roce života) velmi výrazně mění. Již nikdy se jedinec nevyvíjí tak rychle, jako právě v tomto období. Tomu pochopitelně odpovídají nároky na výživu dítěte. Je-li dítě kojené, o řadu změn se postará příroda sama. Je-li miminko krmené z lahve, musí mu stravu přizpůsobovat rodiče ve spolupráci s praktickým dětským lékařem.
Dosud byly zmiňované přípravky pro novorozence a kojence, kteří nemají žádné obtíže. Může se ovšem stát, že se miminko narodí dříve, než je obvyklé. Potřeby nedonošeného novorozence se také liší od potřeb donošených dětí, narozených v termínu. Pro výživu takových novorozenců, kteří nemohou být kojeni, byly připraveny speciální formule, které odrážejí nejnovější znalosti o potřebách předčasně narozených dětí. Speciální druhy umělé výživy potřebují také jinak nemocné děti (například ty, které jsou alergické na bílkovinu kravského mléka). I pro ně byla vyvinuta speciálně upravená mléka.
Zásady při přípravě umělé výživy
Pro přípravu umělé mléčné výživy je nutno používat kojenecké lahvičky. Ty mohou být skleněné nebo umělohmotné, ale je třeba, aby je bylo možno sterilizovat varem. Každá maminka, která krmí své miminko z lahve, by měla mít dostatečný počet kojeneckých lahví do zásoby. Při přípravě je třeba přesně dodržovat návod. Aby bylo mléko dobře snášené a nedošlo ke zdravotním komplikacím, nesmí se dávat do vody ani více, ani méně prášku. K přípravě je nutno používat kojeneckou vodu, která se před rozpuštěním prášku převaří. Nedodržováním těchto základních zásad by mohlo dojít k nadměrnému zatížení dítěte minerály a miminko by začalo ztrácet tekutiny. Těsně před každým krmením je nutno připravit mléko čerstvé, ve výjimečných případech několik hodin před krmením a uschovat je v lednici v uzavřené lahvi. Před krmením se ohřeje na tělesnou teplotu. Mléko, které se jednou ohřeje, se již nesmí vrátit zpět do lednice a znovu dítěti podávat.
Totéž, co bylo uvedeno o lahvičkách, platí o dudlících na lahve. Při nákupu dudlíků je třeba si všimnout, pro jaký druh stravy a pro jaké stáří dítěte jsou určeny, protože se liší množstvím a velikostí otvorů. Všechny používané lahve by měly mít možnost uzavření. Kromě toho je třeba si připravit odměrku na tekutinu, trychtýřek, nůž a odměrku na určený druh formule. Ke sterilizaci dudlíků a lahviček je vhodný větší hrnec, aby byly všechny předměty ponořené do vody a mohly se vařit 25 - 30 minut.
Nemléčné příkrmy a odstavování kojence
Jak dítě roste, mléčná strava mu přestává stačit. Proto se od dokončených 4 měsíců života u nekojených a od dokončeného 6. měsíce u kojených dětí začínají zavádět nemléčné příkrmy. Při zavádění nemléčné stravy se musí postupovat pomalu. Obvykle je dobré zařadit před kojení nebo před krmení z lahve ochutnávku (malé množství zaváděného pokrmu na lžičku), a potom dítě nakojit nebo nakrmit mlékem. Postupně je vhodné množství přídavku zvyšovat, až nahradí celé jídlo. Zavedení jednoho jídla trvá asi 3 týdny. Poté je možno zkusit stejným způsobem nahradit jiné denní jídlo. Kojení by však mělo být dalších 6 až 24 měsíců součástí jídelníčku dítěte.
Jako první nemléčný příkrm by měl kojenec dostat oběd v podobě tzv. masozeleninové polévky (nebo také masozeleninového předkrmu). K její přípravě se používá vývar z čerstvého hovězího nebo drůbežího masa, rozmixované maso, kořenová zelenina a brambora. Všechno musí být rozmixované velmi jemně. Jednou ohřáté jídlo by se nemělo již znovu ohřívat a dítěti dávat, protože takové jídlo je ohroženo pomnožením bakterií. Je však možno čerstvě uvařenou polévku rozdělit do malých kelímků a zmrazit ji. Před podáním dítěti ohřát jednu porci z kelímku na vhodnou teplotu a přendat do talířku nebo mističky se lžičkou. Tak může být každý kelímek použit na 1 krmení.
Dalším druhem nemléčného příkrmu je ovocné pyré. Nejoblíbenější bývají mixovaná jablka, do kterých může být případně přidáno ještě jiné ovoce. Postup zavádění, přípravy a skladování je obdobný jako u masozeleninové polévky. Ovocným pyré je vhodné nahradit dopolední mléčné krmení. Je možno také využít konzervované ovoce pro kojence, tzv. kojenecké přesnídávky, které mají výhodu v tom, že nemusí být skladovány v lednici. Proto jsou velmi vhodné při cestování, na letních procházkách apod.
Dalšími jídly jsou žervé s ovocem, které dostává kojenec k odpolední svačině a bramborové nebo rýžové pyré k večeři. Kolem 8 měsíců života je možno měnit kvalitu stravy a dítě může vedle rozmixovaných jídel postupně dostávat jemně rozmačkanou stravu. Při přípravě jídel pro kojence není vhodné používat sůl ani koření. Značné opatrnosti je třeba při zavádění kaší, protože kaši obsahující lepek (gluten) rozhodně nesmí dostat kojenec před dokončeným 6. měsícem života. Pro děti mladší jsou kaše vyráběné na základě rýže, které jsou vhodné také pro děti starší.
Jakmile začne dítě jíst nemléčnou stravu, je nutný také dostatečný přísun tekutin. K tomu účelu slouží ovocné šťávy nebo dětské čaje.
Pro lepší orientaci rodičů uvádíme jednoduchou tabulku, která názorně informuje o zásadách výživy v jednotlivých obdobích 1. roku života dítěte.
Autor: MUDr. David Komárek
Recenze: MUDr. Dagmar Schneiderová
© Státní zdravotní ústav1998
-  -
|
| |
|
|
