Vítejte na ZDRAV.cz
  Hledat

Rozšířené hledání

  Menu
· Všechna témata
· Archiv
· Statistiky
  Přihlášení
Uživatelské jméno

Heslo

Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled...
  Uživatelské menu

  Bezcigaret.cz
Do nového dne
uh, uh, uh
s cigaretou
  Redakce
· Reklama
· Redakce
· Prohlášení
  Archiv html
· Adresář firem
· Zákony a vyhlášky
· Marketing pro zdraví
  Zdrav.cz

Přidat zdrav.cz
do Oblíbených položek

Ikona na Vaše stránky
www.zdrav.cz

Zdrav.cz
jako Výchozí stránka

Pondělí, 09.Prosinec 2002 Oznámení 

Hodnocení činnosti a hospodaření Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče a za období 1998 až 2002 přednesl na víkendovém sjezdu Jiří Schlanger. Celý text následuje.

Vážení delegáti, milí hosté,
výkonná rada odborového svazu vám předložila dva písemné materiály vážící se k hodnocení činnosti a hospodaření svazu za uplynulé volební období. V prvním jsme se pokusili stručně popsat, jak odborový svaz plnil svůj program schválený před čtyřmi lety, a ve druhém, jak využíval majetek a z něho plynoucí finanční prostředky pro zvládnutí zadaných úkolů. Kromě toho máte přiloženy výroční zprávy obchodní společnosti Bona Serva, s.r.o., která zejména spravuje nemovitý majetek odborového svazu a jíž je svaz jediným zakladatelem. Veškeré podkladové materiály ke zprávě o hospodaření svazu jsou k nahlédnutí a ke studiu ve více paré k dispozici ve foyer u paní Šveřepové.
Je tomu tak proto, že hospodaření svazu je pod bedlivým dohledem dozorčí rady odborového svazu, která se zabývá každou položkou příjmů a výdajů svazu, a výkonná rada byla toho názoru, že nemá cenu ničit další lesy k množení stovek stránek rozpočtů, jejich měsíčních vyhodnocení a přehledů o čerpání prostředků v jednotlivých položkách rozpočtu. Druhým důvodem je, že dokumenty o majetku a hospodaření svazu - stejně jako další materiály hospodářského charakteru a doklady - jsou interní věcí odborového svazu a neměly by být volně k dispozici.
Není to vůbec jednoduché dát výpověď o tom, co se po čtyři roky dělo v odborovém svazu, protože pochopitelně nejvíce té nejpotřebnější práce se odehrávalo v jeho základních odborových organizacích. To je zásluha vaše a dalších stovek a tisíců odborových funkcionářů a členů. Úkolem orgánů ústředí odborového svazu bylo vytvářet podmínky pro práci základních organizací a poskytovat servis pro ně i pro členy. Dále pak obhajovat naše zájmy vůči všem partnerům, ústřední a územní správě. Je zřejmé, že z úkolů, které jsme si stanovili, se podařilo v tomto období udělat asi nejvíce za nedlouhou historii našeho svazu. Souvisí to ruku v ruce se změnou společenského klimatu v naší zemi, včetně změny obecného nahlížení na odbory a jejich úlohu ve společnosti a na odborovou práci.
Podstatné je, že se nám společně podařilo zastavit úbytek členské základny, že se podařilo členskou základnu v čase více než prostě reprodukovat, že jsme pro odborovou práci získali mladé lidi, že se v posledních letech do aktivní odborové práce vrhli noví funkcionáři, že i o tuto náročnou a nevděčnou práci je zájem, o čemž nás přesvědčila řada setkání v základních organizacích, na pravidelných regionálních setkáních, krajských konferencích, ale i zde na sjezdovém jednání.
Odborový svaz si vydobyl významné postavení v resortech zdravotnictví i sociálních služeb, v sociálním dialogu v České republice, ale nově i v odborových orgánech, které jsou reprezentativní pro jednání v rámci Evropské unie. Není politických a odborných rozhodnutí, která by nebyla s odborovým svazem konzultována. Konzultuje s námi nejen vláda, ale významné politické a společenské skupiny v naší zemi.
O odborovém svazu a o tom, co prosazuje, se mluví a píše a rovněž náš vlastní autorský podíl na publicitě výrazně stoupnul. Škoda, že se na tom více nepodílejí odborové organizace v regionech.
Kladně v uplynulém období hodnotíme práci Českomoravské konfederace odborových svazů v rozsahu námi svěřených kompetencí. Škoda jen, že jsou oblasti a úkoly, na kterých se svazy nedokážou stále dohodnout, protože zájmy často úzkých skupin na čele svazů jsou v rozporu s potřebami jejich členů a odborového hnutí jako celku. Některé svazy zřejmě potřebují další vývoj ve své vnitřní demokracii. To je problém, který už náš svaz netrápí. Pravidly vnitřního života a jeho praxí patříme bezpochyby k nejdemokratičtějším sdružením v zemi.
Významných pozitivních změn jsme dosáhli v oblasti odměňování a pracovních podmínek. Platy ve veřejném sektoru dynamicky rostly, nedostatkem je, že výrazně zaostávají sociální služby za zdravotnictvím a že se mezi zdravotnické a ostatní zaměstnance dostaly nové nespravedlnosti. Nový zákoník práce by mohl přinést novou kvalitu pracovních vztahů, ale pouze pokud jej budou dodržovat zaměstnavatelé a jeho nedodržování nebude tolerováno státem, ale někdy i námi. Právě po nabytí účinnosti nového zákoníku práce a předpisů v odměňování výrazně stoupl počet vedených sporů a tím i náklady na právní pomoc. Do budoucnosti nesmíme tolerovat žádné chování a jednání vůči zaměstnancům, které je v rozporu se zákonem, zvláště, když nám toto chování bují i ve státním sektoru. Budeme se dál bránit, budeme hájit své lidi, budeme se soudit, budeme hnát k odpovědnosti vedoucí pracovníky včetně těch, kteří nás svojí nezodpovědností připravují o práci jako v Plané u Mariánských Lázní nebo v Počátkách!
I vnitřní život odborového svazu doznal podstatných změn. Roste počet aktivních a kolektivně vyjednávajících základních organizací. Větší frekvence nabyla jejich komunikace s regionálními pracovníky. Role regionálních pracovníků se stoprocentně osvědčila. Uplatnění této praxe i ve středních Čechách a v Praze prostřednictvím pátého regionálního pracovníka za poslední rok změnilo obraz odborové práce v centru Čech a v Praze.
Zvýšil se rovněž počet konzultací a prověrek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je to parketa, kterou odborům nikdo nemůže vzít, a ještě většího významu a prestiže nabude při našem vstupu do Evropské unie. Unie má totiž ve své politice silný akcent na prevenci včetně té na pracovišti.
Práce sekcí rovněž zaznamenala kvalitativní skok, a to jak v počtu sekcí, tak i v kvalitě. Není oboru či profese, které by nemohly uspokojit své zájmy na půdě odborového svazu. To také svaz stmeluje a sjednocuje.
Zkusili jsme k zájmu o odborovou práci přitáhnout i jiné skupiny členů než funkcionáře. Mnoho základních organizací vyslyšelo našich výzev a pustilo se do organizování společenských akcí, plesů, často ve spolupráci se zaměstnavatelem. Mnohé takové akce si vydobyly renomé v místě či regionu.
Obdobně je tomu po třech letech sportovních soutěží. Některé odborové organizace přivedly tyto soutěže k pravidelnému provozování sportů. I proto bychom měli v soutěžích pokračovat. Možná v některých sportech organizovat i akce regionální.
Mnoho dalších nápadů čeká ještě na realizaci. Patří k nim i práce s mládeží jak na úrovni svazu a konfederace, tak i na úrovni mezinárodní.
Právě mezinárodní činnost nám pomohla získat mnohé znalosti a dovednosti. Největší frekvence vztahů je s odbory v sousedních zemích, zejména s německým ver.di - sjednoceným svazem veřejných služeb - a zeměmi našeho subregionu (Maďarskem, Rakouskem, Slovenskem, Slovinskem a dalšími zeměmi bývalé Jugoslávie).
Pilně pracujeme v našich mezinárodních konfederacích. Díky jim jsme a budeme zapojeni v kampaních za veřejné služby v Evropě, za zdravotní péči pro všechny, za novou směrnici o pracovní době, za prevenci ohrožení zaměstnanců na pracovištích ve zdravotnictví a sociálních službách a v dalších aktivitách, včetně sektorového kolektivního vyjednávání.
Koncem léta jsme si mohli již podruhé v posledních pěti letech ověřit sílu solidarity se členy odborového svazu postiženými ničivými povodněmi. Z podnětu odborových organizací svaz zorganizoval veřejnou sbírku, díky níž se dostalo pomoci nejvíce postiženým domácnostem našich členů. Obdobně jako před pěti lety jsme prostřednictvím odborových organizací z postižených regionů zorganizovali anketu o postižených domácnostech našich členů a podle obdobných pravidel jako tehdy pro Moravu jsme ve prospěch členů rozdělili přes 2 miliony korun.
V těchto dnech nemáme na růžích ustláno. Reformě veřejné správy nepředcházely reformy v jednotlivých odvětvích veřejných služeb a služby nejsou na změny dostatečně připraveny. Jakoby šlo pouze o úřady a úředníky a nikoliv o zajištění dostupnosti a kvality a kontinuity stávajících veřejných služeb. Budoucí zřizovatelé hrozí změnou hospodářsko-právní formy převzatých organizací, jakoby bylo možné touto formální změnou překlenout věcné nedostatky v jednotlivých resortech. My dobře víme, že nám chtějí sáhnout na sjednaný růst platů a dáme z tohoto fóra jasně najevo, že se budeme bránit.
Dalším produktem krajských novátorů je rušení efektivně fungujících sociálních služeb a likvidace zdravotnických pracovníků v nich. Medvědí službu sociálním službám udělalo předchozí vedení Ministerstva práce a sociálních věcí. Zatímco ministr Vladimír Špidla hlásal potřebu zachovat ošetřovatelskou péči v rámci sociálních služeb, jeho náměstkyně Běla Hejná soustavně podněcovala k likvidaci kvalifikovaných zdravotníků. Bez opory v právních předpisech se k ní přidal ředitel ekonomického úseku ministerstva Myšička a ministerstvo dodnes nezjednalo nápravu. I tomu se budeme bránit, smutné je, že klienti sociálních služeb se většinou účinně bránit nemohou.
Dodržování zákonnosti jsme museli v uplynulém měsíci vnutit i hlavnímu hygienikovi České republiky, který nepřipravil reformu hygienické služby v oblasti majetku, financí a zaměstnanců v souladu se zákonem, který byl schválen již v červnu. Proto nejsou připraveny ministryni Marii Součkové k podpisu delimitační protokoly, jak zákon předpokládal. V několika případech evidujeme manipulaci ve výběrových řízeních a pokusy diskriminovat skupiny zaměstnanců a zejména členy odborů při jejich delimitaci mezi hygienické stanice a zdravotní ústavy. Doufám, že paní ministryně zjedná nápravu a že se 6 tisíc zaměstnanců hygienické služby dočká klidných Vánoc.
Dalším strašákem je zadlužení nemocnic. Víme dobře, že příčinou dnešních dluhů je objektivní skutečnost, že rozpor mezi povinnostmi nemocnic a způsobem jejich financování znamená, že nemocniční sektor je neprofitabilní, tedy objektivně neschopný vytvářet zisk.. Hodnotí jej tak studie o dopadech vstupu ČR do EU na zdravotní pojištění autorů Fassmanna a Ungermanna, Svalovat vinu za současnou situaci v nemocnicích na růst tarifních platů v posledních letech je vědomou lží. Růst platů ve veřejném sektoru je před vstupem do EU objektivní skutečností a musí pokračovat! Kromě špatného rozdělení financí mezi segmenty zdravotní péče je viníkem současné situace také neefektivní organizace zdravotní péče, špatná organizace práce u zaměstnavatelů, chybná léková politika způsobená korupcí a obecná situace veřejných rozpočtů v důsledku podcenění politiky příjmů. Prostě daně a pojistné v tomto státě poctivě platíme pouze my, zaměstnanci.
Teď se spolu podívejme na naše svazové hospodaření. Zvyšování příjmů zaměstnanců znamenalo zvýšení objemu prostředků, se kterými mohou odborové organizace nakládat. Je to dobře, protože členství se odvíjí pochopitelně od práce odborových organizací. Proto výkonná rada zaujala v průběhu uplynulého volebního období ke zvyšování podílu odvodu finančních prostředků do centra velmi konzervativní přístup, přestože naše vnitřní principy umožňovaly legalizovat vyšší růst odvodů na celostátních konferencích. Postupně podíl odvodu poklesl až na úroveň počátku devadesátých let. Přesto se orgánům odborového svazu podařilo péčí o majetek hospodářsky zajistit veškerou činnost včetně nových aktivit v souladu s Programem na léta 1998 až 2002 a přitom nesnížit hodnotu svěřeného majetku.
Do budoucna bude třeba respektovat potřebu prostředků pro odborové organizace, ale současně dbát i na zdravou bilanci hospodaření ústředí. Proto se tato problematika musí stát předmětem každoročního hodnocení na celostátních konferencích odborového svazu. Navíc bude třeba v letech 2004 a 2005 pružně reagovat na vývoj mezd a cen v souvislosti s naším vstupem do Evropské unie.
Výkonná a dozorčí rady jsou tvořeny z dobrovolných pracovníků, oba orgány pracovaly pravidelně a v zásadě splnily své úkoly dané stanovami. Ověřilo se, že dozorčí rada odborového svazu nemůže mít za povinnost globálně kontrolovat hospodaření základních organizací. To musí být v odpovědnosti dozorčích orgánů samotných základních organizací a věcí v nich registrovaných členů svazu. Svůj podíl musí nést rovněž regionální pracovníci.
Těžko jednotlivce z kolektivních orgánů vyzdvihovat, protože pracovaly jako týmy, a to je správné, patří jim za to poděkování. Bezesporu můžeme chválit za individuální přístup k vedení sekce Jirku Havlovice, za boj s úřední mašinérií ministerstev Ivu Merhautovou, za nápad a realizaci sekce managementu Oldu Štěpánka, za boj s odborovou opozicí Standu Miša, za zastupování převážně v soukromém sektoru pracujících organizací lázeňství i za svědomitost při hledání svého nástupce v sekci lázeňství a výkonné radě Bohouška Mudru, za regionální práci Martičku Kocmanovou. Skoro každý si našel svoji parketu a z té skóroval. Zcela zvláštním úkazem v odborové práci je Zdeněk Rozlívka. Přestože byl nucen odejít do státní správy, a proto minule nekandidoval do výkonné rady, nadále věnoval své síly vedení sekce hygienické služby - a dělal to skvěle. Patří mu za to dík.
Významným aktivem našeho svazu je jeho aparát. Pracují v něm výhradně lidé, pro které je životním krédem solidarita, pomoc bližnímu a zejména pomoc lidem závislým na práci a objektivně sociálně potřebným lidem. Je to skvělý tým, se kterým se nemusíme bát jí do válek beze zbraní, vyzbrojeni pouze vědomostmi, zkušenostmi a přesvědčením o správnosti našich věcí. Opakuji, že je to skvělý tým složený z velkých individualit, a bylo mi potěšením stát po čtyři roky v jeho čele. Nešlo by to ale bez duševní i fyzické podpory Milana a Jany. Díky regionální práci, využití mobilních telefonů, elektronické pošty a internetu v běžné praxi produktivita práce v ústředí svazu nesmírně stoupla a s nižším počtem zaměstnanců jsme nuceni zvládat stále více práce. Musíme počítat s tím, že se tato intenzita bude v čase ještě zvyšovat tím, jak se i odborové organizace budou postupně dostávat k využití nových moderních komunikačních technologií.
Po čtyři roky jsme pracovali ve prospěch svazu, jeho základních organizací a členů. Víme, že život je velmi složitý a že se právě našim členům a potenciálním členům budeme muset věnovat ještě více a intenzivněji. To je hlavní požadavek související se společenským vývojem, s globalizací, s naším směřováním do konkurence v Evropské unii. Musíme se o sebe setsakra postarat.
Po čtyřech letech se máme z čeho těšit, ale také víme, že máme v příštích letech co dělat, chceme-li přinejmenším zůstat tím, co dnes jsme: silným, úspěšným, moderním evropským odborovým svazem.
9. 12. 2002
Zdroj: OSZSP


- Vytisknout stránku -

  Související odkazy
 Více z Tématu - Oznámení