 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Svrab
|
je velmi nakažlivé kožní onemocnění. Je rozšířen po celém světě postihuje všechny rasy i vrstvy obyvatelstva, nevyhýbá se dospělým ani dětem. Šíří se hlavně v kolektivech, kde žijí lidé v těsném kontaktu v rodinách, jeslích, internátech, domovech důchodců, nemocnicích, sociálních ústavech.
Nedávno uveřejněná statistika ÚZIS dokládá, že se jedná o nejvíce rozšířené profesní onemocnění mezi zdravotníky. Bohužel se ale také četnost výskytu tohoto onemocnění ve srovnání s rokem 2000 zvýšila.
CO JE SVRAB?
Svrab je velmi nakažlivé kožní onemocnění. Je rozšířen po celém světě, postihuje všechny rasy i vrstvy obyvatelstva, nevyhýbá se dospělým ani dětem.
Šíří se hlavně v kolektivech, kde žijí lidé v těsném kontaktu (v rodinách, jeslích, internátech, domovech důchodců, nemocnicích, sociálních ústavech).
Nejčastější cesta přenosu je mezi sexuálními partnery.
Imunitně oslabení jedinci mohou být k nákaze náchylnější.
CO VÍME O PŮVODCI SVRABU?
Původcem svrabu je mikroskopický, maximálně 0,5 mm velký roztoč, který se jmenuje zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei).
Samičky lezou po kůži, během několika minut se do ní zavrtávají a ve spodních vrstvách kůže si razí chodbičky, ve kterých každý den kladou 1 až 2 vajíčka. Z nich se líhnou larvy, které žijí na povrchu těla.
Z larev se během 18 až 23 dnů vyvinou nové samičky, které se opět zavrtávají nebo se mohou přenést na dalšího hostitele.
JAK DLOUHO ŽIJÍ ZÁKOŽKY?
Délka života jedné zákožky je až 5 týdnů a za tu dobu stačí naklást 40 až 50 vajíček.
Během několika měsíců se v příznivých podmínkách na lidském těle může vyvinout z jedné zákožky až několik set jedinců.
Mimo lidské tělo zákožky vydrží ve vlhkém prostředí jen asi dva dny.
Sucho a přímý sluneční svit zákožky ničí, stejně jako teploty pod bodem mrazu.
JAKÉ JSOU PŘÍZNAKY ONEMOCNĚNÍ SVRABEM U DOSPĚLÝCH?
Nákaza se neprojeví ihned, u člověka, který je nakažen poprvé, může uplynout i několik týdnů, než se objeví první kožní příznaky.
U osob s opakovanou nákazou se příznaky objevují dříve.
Pocity svědění, nejprve mírné, se stupňují zejména v noci na lůžku a při prohřátí těla, kdy zákožky zvyšují svou aktivitu.
Chodbičky, které si zákožky vrtají, jsou na kůži viditelné jako několik milimetrů až několik centimetrů dlouhé, našedlé nebo narůžovělé, lehce vyvýšené nitkovité stopy s perleťově zbarvenou 2 až 3 mm velkou kupkou na konci, kde se nachází samička.
Zákožky se vyskytují zejména v místech s jemnou kůží, jako jsou meziprstní prostory, okolí genitálu, prsních bradavek, na hýždích, zápěstích, v záhybech loketního a kolenního kloubu, na podbřišku, v místech, kde přiléhá prádlo.
Hlava, krk a krajina mezi lopatkami nebývají u dospělých osob postiženy.
Díky intenzivnímu svědění se postižený škrábe, v místech porušené kůže se tvoří strupy. Do rozškrábaných ran může být druhotně zanesena infekce a rány mohou hnisat.
JAK JE TO SE SVRABEM U DĚTÍ?
Děti bývají nakaženy méně často než dospělí.
Typická místa působení zákožek, tak jak je známe u dospělých, se u dětí nalézají pouze asi v 10 %. Zákožky u dětí si naopak vrtají chodbičky spíše na dlaních, ploskách nohou, obličeji a zádech.
Nákaza může být provázena zduřením lymfatických uzlin v podpaží.
JAKÉ JSOU ZDROJE NÁKAZY?
Člověk se může nakazit těsným a opakovaným dlouhodobým kontaktem s nakaženou osobou. Přenáší se z kůže na kůži, čím delší je kontakt a čím více postižená osoba je, tím větší je pravděpodobnost nákazy.
Krátkým stiskem ruky či polibkem se pravděpodobně nenakazíte.
Méně častým zdrojem nákazy může být ložní či osobní prádlo a ručníky používané společně s infikovanou osobou.
Svrchní oděv, čalouněné potahy či koberce nehrají v přenosu nákazy vážnější roli.
Pozor na společné ubytovny, noclehárny a zařízení, kde se střídá velké množství lidí v rychlém sledu bez dostatečné možnosti úklidu a výměny ložního prádla.
EXISTUJÍ JEŠTĚ JINÉ FORMY SVRABU?
U lidí s oslabenou imunitou, starých, nemocných a zanedbaných se může vyvinout zvláštní forma svrabu, charakterizovaná velkými krustami a strupy na obličeji a rukou, které však nesvrbí. V nich může být až milion zákožek.
U velmi čistotných lidí jsou, díky častému mytí, papuly (pupínky) ojedinělé, takže se snadno přehlédnou. Takový člověk však může být zdrojem nákazy pro okolí.
Nákaza vyvolává alergickou reakci, která se může projevit zduřením lymfatických uzlin. Uzliny velikosti hrachu mohou přetrvávat i několik měsíců po léčbě.
MOHU SE NAKAZIT SVRABEM OD ZVÍŘAT?
Mnoho druhů doma chovaných zvířat může trpět svrabem. Zvířecí zákožky však nejsou totožné s těmi, které parazitují na člověku. Při těsném kontaktu a při velké nákaze zvířete mohou člověku způsobit podráždění kůže, ale nemohou se u něj trvale usadit a množit se v něm.
Ihned po odléčení zvířete mizí potíže i u člověka.
Na zvířatech parazituje i řada jiných roztočů, které vyvolávají u člověka alergické reakce. U lidí, kteří prodělali svrab mohou být tyto reakce bouřlivější.
JAK SE PROVÁDÍ DIAGNOSTIKA SVRABU?
Zkušený kožní lékař pozná svrab podle typických chodbiček a papul.
Provádí se také laboratorní diagnostika, při které se speciálním způsobem odebírají malé vzorky kůže z míst, kde sídlí zákožky a pod mikroskopem se prohlížejí. Záleží velmi na správném vytypování místa odběru.
Účinnost této metody však nikdy není stoprocentní, a tak ani negativní výsledek nevylučuje možnost nákazy.
JAK SE MOHU CHRÁNIT PROTI NÁKAZE SVRABEM?
Dodržovat zásady osobní hygieny.
Vyvarovat se těsnému kontaktu s neznámými osobami.
Vyhnout se přespávání v cizím ložním prádle.
Vybírat si ověřená ubytovací zařízení.
JAK SE MÁM CHOVAT V PŘÍPADĚ, ŽE JSEM SÁM NAKAŽEN NEBO SE NÁKAZA VYSKYTUJE V MÉM BLÍZKÉM OKOLÍ?
Navštívit kožního lékaře, který nákazu potvrdí, nebo vyloučí.
Osobní prádlo, ručníky a ložní prádlo vyprat a vyvařit nebo alespoň důkladně přežehlit žehličkou nastavenou na nejvyšší teplotu.
Věci, které nelze vystavovat vysoké teplotě uložit do igelitového pytle, vystříkat vhodným insekticidním prostředkem dle pokynů výrobce a pevně na několik hodin uzavřít (PIF PAF, BIOLIT P 2000, FAST PL, PERIPEL 55)
Postele důkladně vyluxovat, matrace rozložit, vystříkat insekticidním prostředkem, nechat vyschnout na slunci.
Uvědomit si, že nákaza může vzniknout i z jediné zákožky.
JAK SE MÁM LÉČIT?
Každopádně je potřeba navštívit lékaře a neléčit se sám. Lékař stanoví diagnózu a odpovídající léčbu.
Používají se masti a krémy s obsahem látek, které zákožky zničí. Tyto přípravky je však nutno aplikovat na celé tělo, od krku dolů. Přípravek musí působit na zákožky kontaktně. V místě, kde mast není nanesena, mohou zákožky přežívat.
Léčebnou kúru, během které je nemocnému doporučeno se nemýt, je nutno podstoupit opakovaně; jednorázová aplikace nestačí.
Po každé kúře je nutno všechno prádlo opět vyvařit, a teprve nyní se vykoupat.
Dle pokynů lékaře současně léčit všechny osoby v těsném kontaktu s nakaženým, i když nemají dosud klinické obtíže.
I když jsou zákožky zničeny a nové chodbičky si nevrtají, klinické příznaky mohou přetrvávat i několik týdnů po ukončení léčby.
Autorka: RNDr. Věra Tolarová
Recenze: RNDr. Kamil Zitek
© Státní zdravotní ústav 2000
-  -
|
| |
|
|
