 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Dna
|
U některých pacientů dochází z dosud neobjasněných důvodů k poruchám různých chemických pochodů v organismu (např. k poruše metabolismu kyseliny močové). V případě dny jde o nadměrnou tvorbu a poruchu zpracováni kyseliny močové. Tvořící se drobné krystalky se ukládají nejčastěji právě do kloubu, kde způsobuji akutní bolest. Mohou se však rovněž ukládat v ledvinách nebo do kůže rukou a ušních lalůčků (v posledních dvou případech hovoříme o dnavých tofech). Tofy mají vzhled různě velkých, bělavých uzlíků.
Ani toto onemocnění není nakažlivé, jedná se však o onemocnění do jisté míry dědičné. Roli mohou hrát i další faktory, například užívání některých léků. Dnou trpí ve větši míře muži než ženy.
Akutní dnavý záchvat je jedním z nejbolestivějších stavů ve skupině revmatických onemocnění. Většinou začíná v nočních hodinách a postihuje nejčastěji palec nohy, který zrudne a oteče. Postiženy však mohou být i klouby kolenní, loketní nebo zápěstní. Dnavý záchvat může být vyprovokován drobným úrazem nebo chirurgickým zákrokem. Velice často je však záchvat vyprovokován dietní chybou, tj. požitím alkoholu nebo vydatným jídlem. Ne nadarmo byla dna nazývána "nemocí králů".
Obr. Dna na rukou
Jaký bývá vývoj onemocnění?
První záchvat nevede k trvalému poškozeni kloubu a lze předpokládat, že zcela dojde k jeho zhojení. U lehké formy onemocnění nemusí už nikdy k opakovanému záchvatu dojit, nebo se další záchvat dostaví až po létech. I v tom případě je poměrně nepravděpodobné, že by došlo k trvalému poškození kloubu. Pouze opakované záchvaty vedou, v důsledku ukládání krystalů do kloubu, k jeho postupnému poškození. Pokud není dna léčena, může vést ke tvorbě ledvinných kamínků.
Léčba dny
Lékař stanoví diagnózu na základě fyzikálního vyšetření, krevních testů, rozboru kloubního výpotku a rentgenového vyšetření. V případě akutního záchvatu vám pravděpodobně předepíše některý lék ze skupiny nesteroidních antirevmatik, který budete užívat tak dlouho, dokud bolest neustane. Může vám rovněž předepsat do zásoby speciální lék, abyste si tabletu mohli vzít hned v začátku záchvatu, tedy ještě před návštěvou lékaře. Při akutním záchvatu dny byste neměli užívat analgetika s obsahem acetylosalicylové kyseliny.
V případě, že se dnavé záchvaty opakují často, nebo když hladina kyseliny močové v krvi je příliš vysoká, předepíše vám lékař takové léky, které mají schopnost hladinu kyseliny močové v krvi snížit. Tyto léky pak budete muset užívat denně.
Co pro sebe můžete udělat sami?
zcela vyřaďte ze svého jídelníčku alkohol a jezte střídmě a zdravě. Také některé potraviny, obsahující tzv. puriny (luštěniny, červené maso, vnitřnosti, divočina), podporují tvorbu krystalů a měli byste se jejich požívání vyvarovat. Pokud trpíte nadváhou, snažte se o redukci přebytečných kilogramů. Pijte hodně tekutin.
Chraňte svoje klouby před poraněním, používejte dostatečně volnou a vzdušnou obuv.
Pravidelně užívejte předepsané léky.
Navštěvujte pravidelně svého lékaře, i když se cítíte relativně dobře, protože lékař by měl mít možnost průběžně kontrolovat hladinu kyseliny močové v krvi a dle výsledků pak regulovat vaši léčbu.
Společné zásady při léčbě revmatických onemocnění
Existují desítky revmatických onemocnění Přes rozdílné příčiny vzniku, projevy i způsoby léčby mají jedno společné - vy sami můžete do jisté míry ovlivnit jejich průběh dodržováním těchto zásad:
1. Nepodceňujte správnou životosprávu, ke které také patří přiměřená tělesná hmotnost a dostatek pravidelného pohybu (velice vhodnými jsou plavání, jízda na kole, krátké procházky).
2. Pravidelně navštěvujte svého lékaře.
3. Správně a pravidelné užívejte předepsané léky.
4. Dbejte na přiměřenou ochranu kloubů vhodnými pomůckami, volnou, vzdušnou a bezpečnou obuví, používáním správných technik a pomůcek při manipulaci s těžkými předměty.
5. Chraňte se před zbytečnými úrazy tím, že ze svého okolí odstraníte nebezpečné předměty a zdroje zranění (koberečky, porušené linoleum, vodu na podlaze), jež mohou zapříčinit uklouznutí a pád s následkem vzniku zlomeniny, která se v nemocné oblasti těla hůře hojí.
6. Máte-li pochybnosti, obavy, nejasnosti a potřebujete-li pomoc, svěřte se svému lékaři, zdravotní sestře nebo rehabilitační pracovnici. 7. Neostýchejte se požádat o pomoc ani psychologa, sociálního pracovníka, člena vaší rodiny, kolegu nebo vašeho známého.
8. Seznamte se svou nemocí nejbližší členy vaší rodiny, protože jen tak budou lépe chápat vaše problémy a stesky. Rozdělte si lépe povinnosti v rodině.
9. Využívejte možnosti sdružovat se v různých pacientských spolcích a organizacích (Revma liga, Klub Bechtěreviků).
10. Nebojte se a nestyďte se přiznat, že "dnes vám není dobře a potřebujete, aby vám druzí pomohli". Bude-li poskytnutí pomoci v jejich silách, určitě vám ji neodmítnou.
autorka: Jana Korandová
recenze: doc. MUDr. Karel Pavelka, CSc.,
MUDr. Zdeněk Fojtík
© Státní zdravotní ústav, Praha, 1998
-  -
|
| |
|
|
