 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
V nemocnicích se nakazí ročně asi 110 tisíc pacientů
|
Je to přibližně pět procent z 2,2 miliónu pacientů, kteří nemocnicemi za rok projdou. "Nákaz však může být mnohem víc. Možná dvakrát až třikrát tolik," řekl listu Právo 8. 8. 2002 Antonín Pečenka, chirurg, dnes vrchní ředitel úseku zdravotní péče Všeobecné zdravotní pojišťovny. Škála nákaz je velmi široká a zahrnuje nejen běžné záněty horních cest dýchacích, ale hlavně hnisání ran po operaci, záněty močových cest, zápaly plic, ba i žloutenky. V Česku se tyto nákazy přesně neevidují, protože není jednotná metodika, co do nich všechno zahrnovat.
Právo píše, že až dosud se totiž v ČR v 97 procentech opakovaně používají roušky a pláště, které se vyvařují a sterilizují. Materiály na jedno použití zaujímají jenom tři procenta. V zemích Evropské unie však už polovina roušek a 70 procent plášťů používaných na sálech je na jedno použití. My tedy zatím jdeme opačnou cestou.
Nemocnice upozorňují, že jednorázový materiál je dražší než praný. Závěry průzkumu Práva ukázaly, že zavedení jednorázového materiálu by se odrazilo ve snížení infekcí. V FN Olomouc si spočítali, že jednorázový materiál ve světle léčby možných pooperačních infekcí je vyjde laciněji než následná léčba těchto infekcí.
Zdroj: Právo
Poznámka: K tomu je třeba ovšem dodat, že velká většina nemocničních nákaz ani neeviduje a pokud se snad zjistí, že se jedná o tzv. nozokomiální nákazu Zdravotní pojišťovny náklady na jejich léčbu stejně nákazy nepřičtou na vrub špatné práce zdravotníků. Proto je naprosto pochopitelné, že není příliš velký zájem používat dražší jednorázové materiály. Jednodušší a lacinější je sterilizovat a pokud se někdo nakazí, protože se sterilizuje špatně, není to z hlediska nemocnice žádná tragédie.Pacient se léčí o něco déle. Nemocnice to dostane stejně zaplaceno od pojišťovny. Tak proč nakupovat dražší jednorázové materiály a zhoršovat si hospodářský výsledek. Problém nozokomiálních nákaz je ovšem mnohem složitější a rozhodně se nelze domnívat, že se odstraní používáním jednorázových materiálů.
K tomu aby se snížil výskyt nozokomiálních nákaz v našich nemocnicích musí být především zajištěna jejich důkladná evidence. Pokud se vyskytnou, je k nim nutno přistupovat jako k následkům špatné práce zdravotníků a neproplácet nemocnicím náklady na jejich další léčení, nebo proplácet jenom jeho část. Teprve potom budou zdravotnická zařízení skutečně motivována k tomu aby se snažila redukovat počet nemocničních nákaz na co nejmenší míru. Bylo by to ku prospěchu nás všech. Pacientů i zdravotníků, kteří jsou nemocničními nákazami také často ohroženi ( viz nedávná statistika ÚZIS o nemocech z povolání a výskytu svrabu mezi zdravotníky).
-  -
|
| |
|
|
