 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
"Proč a jak odstátnit nemocnice?"
|
je název příspěvku MUDr. Jaroslava Luxe ředitele společnosti Vítkovická nemocnice blahoslavené Marie Antoníny, a. s., který přednesl na pravidelném semináři o ekonomice zdravotnictví v Národohospodářském ústavu V Praze 17.1. 2001. "Bylo by dobré, aby nastala taková doba, kdy investovat do zdravotnictví se vyplatí i soukromým subjektům. Až ta doba nastane, pro mě osobně to bude indikátor, že ekonomika této země je zdravá a že klidně můžeme vstoupit do Evropy." říká mimo jiné MUDr. Lux.
"Proč a jak odstátnit nemocnice?"
Pokud bych měl odpovědět na otázku, proč a jak odstátnit nemocnice, pak bude přehlednější rozdělit si tuto otázku na dvě. Snadnější bude nejdříve odpovědět na otázku "Proč odstátnit nemocnice?".
I z mých zkušeností (teď jako ředitele soukromého zařízení a předtím 9 let jako ředitele fakultní nemocnice) mohu říct a potvrdit, co se říká, že nejhorším vlastníkem je stát.
V současné době je asi desetina zdravotnických zařízení v soukromých rukách. Zbytek vlastní stát, města, obce. Tito zakladatelé či zřizovatelé přenášejí svou odpovědnost na ředitele zdravotnických zařízení. Jim však většinou nesdělí jasné zadání a úkol, kam svěřená zařízení mají vést a spoléhají pouze na jejich přirozenou ctižádostivost a motivaci býti úspěšnými řediteli. Ředitelé sami však brzy pochopí, že jakékoliv snahy o změny k lepšímu, jak v ekonomické oblasti, tak v oblasti zvyšování kvality léčebné péče, vyvolávají uvnitř zařízení přirozený odpor ke změnám. V případě, že nemají jasnou podporu vlastníka, mají dvě možnosti - buď riskovat, že přijdou o místo, protože je vlastník v jejich proaktivitě nepodpoří, nebo pochopit, že jejich hlavním úkolem je nedělat problémy a zbytečně na sebe neupozorňovat.
K výhodám soukromého zařízení patří konkrétní vlastník, který je schopen deklarovat jasný záměr a cíle, ke kterým by měla společnost dospět, a k tomu nekompromisně stimuluje a motivuje vedení i zaměstnance zařízení. Významným ekonomickým stimulem je uplatnění podnikatelských aktivit. Nástrojem k úspěšnosti je pak možnost odměňovat zaměstnance dle zákona o mzdě, tzn. přejít z odměňování více sociálního na odměňování zásluhovostní, v logice "za více více". Větší možnosti jsou rovněž mimo jiné i v oblasti péče o zaměstnance, kdy sociální fond poskytuje větší nabídku výhod pro zaměstnance, než tzv. FKSP.
Jaké jsou nevýhody soukromé společnosti? Na rozdíl od státních zařízení, která jsou stále "krmena" z různých rozpočtů, soukromá zdravotnická zařízení nedostávají nic. Dle mého názoru by měla mít také tato zařízení nárok na dotace z veřejných prostředků, za jasně stanovených pravidel hry, neboť také pracují na stejné zakázce, to je poskytování zdravotní péče pro občany této země. Měla by přitom rozhodovat kvalita poskytované péče a finanční náročnost na tuto péči.
Z vlastní zkušenosti víme, že otázka zvyšování kvality péče nutně nesouvisí se zvyšováním nákladů. Stejná pravidla by měla rovněž platit i ve vztahu k výběrovým řízením na lůžkovou kapacitu. I zde by měla rozhodovat pouze kvalita poskytované péče a její finanční náročnost.
"Přežít" by měli jen ti nejlepší.
Na otázku "Jak?" privatizovat zdravotnická zařízení, dnes nelze dát univerzální recept, neboť v současné době není učiněn systém, který by to za jasných pravidel hry umožňoval. Zatím se jedná o spojení mimořádných okolností, které spočívají v tom, že se určitá náhoda spojí s lidmi, kteří mají odvahu, zkušenosti i dost odpovědnosti převzít takováto zařízení. Pokud tyto okolnosti nastanou, bývá to většinou v době, kdy jsou zdravotnická zařízení už v dosti špatném stavu.
Chtěl bych vám představit naši nemocnici několika základními údaji.
Nemocnice byla založena jako závodní nemocnice Vítkovických železáren v roce 1853, tedy přesněji, z té doby existuje první písemná zmínka o nemocnici. Tím se stala a dodnes je nejstarší závodní nemocnicí na tomto kontinentě. V době největšího rozkvětu železáren patřila mezi nejlepší a nejlépe vybavené nemocnice na Moravě. V roce 1993 se stala nemocnice nestátním zdravotnickým zařízením s tím, že její nemovitosti vlastnily Vítkovické železárny a provozovatelem se stalo město Ostrava.
Dnem 1. 3. 2000 převzala provozování nemocnice společnost VÍTKOVICKÁ NEMOCNICE BLAHOSLAVENÉ MARIE ANTONÍNY, akciová společnost. Název nemocnice vzbudil v médiích dojem, že se jedná o nemocnici církevní - není tomu tak. Byl zvolen podle vítkovické rodačky Marie Antoníny Kratochvílové, která se v prostorách nemocnice narodila a která zemřela na následky mučení v koncentračním táboře za 2. světové války. Byla známá svým obětavým přístupem k potřebám bližních, a proto byla v roce 1999 prohlášena za blahoslavenou.
Nemocnice nyní poskytuje zdravotnické služby prostřednictvím 19 oddělení, z toho 10 lůžkových - celkem cca 500 lůžek. V loňském roce v ní bylo hospitalizováno téměř 17 500 pacientů a provedeno kolem 650 000 ambulantních ošetření. Nemocnice má téměř 900 zaměstnanců a dosahuje ročního obratu více než 300 mil. Kč. Z uvedených údajů je patrno, že nemocnice je významným dodavatelem zdravotnických služeb ve městě i v regionu a z toho vycházejí i smlouvy se zdravotními pojišťovnami.
Značnou polemiku v tisku jsme vzbudili při převzetí nemocnice rozhodnutím o neprovádění interrupcí. Toto rozhodnutí nevychází z ničeho jiného, než z filozoficko etického přístupu společnosti k otázkám života. Mimo to, tato služba je ve městě bez problému dostupná a počet žádostí o ni trvale klesá. Rovněž příjem z této činnosti byl pro společnost zanedbatelný a téměř okamžitě byl nahrazen jinými podnikatelskými aktivitami.
K převzetí nemocnice naší společností přispěly dvě mimořádné okolnosti:
Železárenská společnost VÍTKOVICE, stojící před konkurzem, se zbavovala zbytečných aktivit.
Město, jako zřizovatel příspěvkové organizace, si neuhlídalo hospodaření a z roku na rok připouštěno zvyšování závazků vůči věřitelům (při převzetí měla nemocnice 171 mil. starých dluhů).
Hrozilo nebezpečí postupného zhoršování stavu zařízení, zanedbávání investic. Díky značné nejistotě vyplývající hlavně z narůstající zadluženosti nemocnice před 1. 3. 2000, a také proto, že tento stav se předchozí vedení nemocnice snažilo aspoň částečně vyřešit snížením platů zaměstnanců, došlo k destabilizaci personálu a k samovolnému odchodu části zaměstnanců.
V té době existovaly pro nemocnici dvě hrozby:
VÍTKOVICE by mohly prodat nemovitosti bez domluvy se zřizovatelem. Tomuto by pak hrozilo nekontrolované zvýšení nájmu,
trpělivost věřitelů by mohla vyústit v podání návrhu na konkurs na celou nemocnici.
To by znamenalo, že 900 lidí by pravděpodobně ztratilo práci (ostravský region patří k regionům s největší nezaměstnaností), pohledávky věřitelů by přešly k tíži rozpočtu města. Region o 120 tis. obyvatelích by přišel o své zdravotnické zařízení.
Přestože ještě nejsou vyhodnoceny výsledky roku 2000 a audit bude teprve proveden, je možno již dnes předběžně konstatovat, že uplynulý rok skončil pro naši nemocnici s kladným hospodářským výsledkem. Dále došlo ke snížení starých závazků nemocnice cca o 38 mil. Kč. Nemocnice v tomto období nemocnice investovala do nové zdravotnické techniky, pořídila nové sanitní vozy a vlastní telefonní ústřednu. Účelným přestěhováním některých zdravotnických provozů došlo k racionalizaci práce a ke zvýšení kvality poskytované léčebné péče. Rovněž se podařilo zvýšit platy zaměstnanců o více než 8%. To vše přispělo ke stabilizaci personálu.
Proč a jak tedy odstátnit nemocnice? Co je do budoucna lepší, co chceme? Chceme, aby proces odstátnění byl systémově řízen či chceme čekat na mimořádné okolnosti a náhody?
Dle logického úsudku a mého názoru je asi ta první varianta vhodnější. Většinou však, když vlastník - stát u zdravotnického zařízení přistupuje k řešení, je toto už ve velmi špatném stavu.
Bylo by dobré, aby nastala taková doba, kdy investovat do zdravotnictví se vyplatí i
soukromým subjektům. A ne jako je to doposud, že kdo investice má, tak je zhodnocuje daleko lépe jinde. Dá se říct, že "byznys a podnikání" ve zdravotnictví je spíše věcí nadšení a entuziasmu, než to, za čím by správně soukromý zdravotnický subjekt jako podnikatelská jednotka měl vznikat. Přičemž zisk nevzniká nutně proto, aby se převáděl na ostrovy v Tichomoří, ale je přece hnací silou i ke zvyšování kvality poskytované péče. Příklady ze zahraničí ukazují, že vyhledávané, světově proslulé kliniky, jsou většinou soukromá zdravotnická zařízení.
Až ta doba nastane, pro mě osobně to bude indikátor, že ekonomika této země je zdravá a že klidně můžeme vstoupit do Evropy. Těším se, že přijde čas, v němž bude platit to, co nás již před několika lety učil jistý ministr financí. Tehdy řekl, že nemocnice je závod jako každý jiný.
Mrzí mě, že jsme jeho slova nevzali okamžitě vážně a že jsme jako lékařský stav připustili, že se naše služby či "výrobky" začaly prodávat za body a ne za koruny. Stačilo nám tehdy jen určit cenu naší práce a být jednotní.
Je to jen věcí lékařského stavu, aby si řekl, co chce, a to třeba tak důrazně, jak pracovníci české televize, kvůli kterým parlament mimořádně zasedá a narychlo mění zákony ...
2001-02-09
MUDr. Jaroslav Lux, ředitel společnosti
VÍTKOVICKÁ NEMOCNICE BLAHOSLAVENÉ MARIE ANTONÍNY, a. s.
-  -
|
| |
|
| |
