 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Pátek, 15.Prosinec 2000
|
Články
|
Go Ježíšku! go…
|
Je to ale blázinec! Švédi říkají, že mobily jsou neškodné, respektive po vědecku opatrně, že se neprokázala jejich škodlivost (stejně jako se neprokázalo, že škodí pitná voda k pití, ale co kdyby náhodou…), zatím co Britové o jejich bezpečnosti pochybují (co kdyby náhodou…). Teď ke všemu ta vlezlá reklama!
Jak je to ale doopravdy a o co vlastně jde? Jsou nějaká rizika? Pokud jsou, tak jaká? Jak rizika omezit na co nejmenší míru?
Zeptali jsme se odborníka na slovo vzatého, ing. Musila, ze Státního zdravotního ústavu, který nám poskytl zasvěcený výklad.
Účinky elektromagnetického záření při provozu celulárních telefonních systémů
(pozn. red.: celulární je americký termín pro mobilní telefon)
Ve Státním zdravotním ústavu je před závěrem úkol, který byl součástí evropského projektu COST 244B a na jehož řešení se podílely ČVUT- FEL Praha, Neurologická klinika 1. LF UK Praha, KHS Plzeň a 3. LF UK Praha. Připravovaná závěrečná zpráva obsahuje stručný souhrnný přehled dosavadních zjištění o možných zdravotních dopadech používání kapesních mobilů.
Každý uživatel mobilního telefonu (dále MT) si nejméně několik minut denně zcela dobrovolně ozařuje hlavu (většinou jednostranně) elektromagnetickým polem. Je samozřejmě očekáván biologický efekt těchto polí. Jde o efekt tepelný, kdy dochází k absorpci elektromagnetické energie a díky rezonančním mechanizmům je možno očekávat vznik místních maxim specifické absorpce a tedy i zvýšený ohřev v určitých strukturách centrální nervové soustavy (CNS). U nízkofrekvenční modulace, která je pro současné sítě typická, jsou očekávány spíše netepelné mechanizmy - efekt nízkofrekvenční elektrické a magnetické složky. Protože je exponována hlava, pozornost je logicky zaměřena hlavně na možné ovlivnění funkcí CNS a dále na možnou karcinogenitu těchto polí (v souvislosti s obavami se vzniku nádorů mozku po dlouhodobém užívání MT).
Výsledky experimentálních sledování (na zvířatech) mají v daném případě omezenou použitelnost - problematická je extrapolace - výsledky spíše směrují pozornost k možnosti ovlivnění funkcí CNS k nádorovému bujení a naznačují mechanizmy účinku. Obecně je možno shrnout: pole mohou vyvolat funkční změny v mozku i ovlivnit chování zvířat. Přes veškeré námitky výsledky těchto experimentů mohou být základem pro uplatnění principu předběžné opatrnosti. Sledování vztahu polí k rakovině nás navíc neopravňuje, vzhledem k expoziční situaci u uživatelů MT, k přílišnému optimismu a bagatelizaci problému. Radiace může iniciovat vznik tumorů, může mít epigenetický efekt - vstupuje do interakce se známými genotoxickými agens (ionizujícím záření a chemickými karcinogeny) a zesiluje jejich efekt.
Laboratorní a klinické studie přinášejí zatím nejobjektivnější informaci o možném nepříznivém vlivu signálu mobilního telefonu na kognitivní funkce - paměť, pozornost, koncentraci. Existuje shoda, že expozice jsou biologicky aktivní a jsou dostatečné k ovlivnění chování. Jako nezbytné je doporučováno zahájit dlouhodobá sledování. Zůstává otázkou, jak se postavit k dlouhodobému používání mobilních telefonů osobami s výchylkami či onemocněními CNS a dětmi.
Dosud ukončené epidemiologické studie nenacházejí větší riziko mozkových tumorů. Ani tzv. "elektromagnetická hypersenzitivita" tzn. nejrůznější subjektivní zdravotní problémy lokalizované zejména v hlavě (bolesti, nepříjemné teplo, zatemnění vidění, hluchota, závratě), spojované se zvýšeným elektromagnetickým pozadím, hlavně s používáním MT, nelze bez výhrad přičíst radiaci.
Souhrnný závěr je poměrně jednoznačný, avšak v žádném případě není uklidňující. Existují kvalitní experimentální doklady o biologické aktivitě elektromagnetických signálů z mobilních telefonů, a to i o úrovních nepřekračujících existující hygienické limity. Expozice má přímý krátkodobý efekt na elektrickou aktivitu lidského mozku a na kognitivní funkce. Neodkladně je potřeba posoudit, zda tyto přímé efekty na mozkovou tkáň mohou mít následky pro zdraví, a pokud ano, zda je možno definovat prahové hodnoty efektu a případně přizpůsobit hygienické předpisy. Je třeba zjistit, zda tyto efekty jsou následkem lokální hypertermie, či jsou založeny na netepelných mechanizmech.
Jednoznačným závěrem z dosavadních našich i zahraničních zjištění, je nezbytnost uplatnění principu předběžné opatrnosti. Lze jej shrnout do následujících doporučení:
vybírat zásadně typy mobilních telefonů s co nejmenší hodnotou tzv. specifické míry absorpce SAR (od r. 2001 by měl být tento údaj povinnou součástí manuálů a kupující by jej měl od prodejce vyžadovat).
Tento požadavek dodržovat zvláště v případě koupě mobilních telefonů pro děti, pro osoby s některými neurologickými problémy (konzultace s neurologem by byla na místě). Platí to i pro osoby, které jsou zvýšeně citliví k elektromagnetickým polím a označují se za "elektromagneticky hypersenzitivní";
telefonovat z míst s dostatečným signálem (co největší počet značek nad symbolem antény na displeji). Kvalitu signálu sledovat především v uzavřených prostorech
(v autech).
Od ledna 2001 pozor: bude zákaz telefonování v autě za jízdy, ale při zastavení, např. na odpočívadle, rozhodně nelze doporučit vystoupit z auta s anténou na karoserii a telefonovat z místa bezprostředně u auta - expozice by mohla být od vnější antény zbytečně větší;
zachovávat střídmost v délce i počtu hovorů;
nedotýkat se při telefonování antény a držet pokud možno telefon v té ruce, kde je anténa dále od hlavy (doslova každým milimetr zde může hrát roli).
2000-12-15
12.12.2000
J. Musil a kol.
-  -
|
| |
|
| |
