Vítejte na ZDRAV.cz
  Hledat

Rozšířené hledání

  Menu
· Všechna témata
· Archiv
· Statistiky
  Přihlášení
Uživatelské jméno

Heslo

Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled...
  Uživatelské menu

  Bezcigaret.cz
Do nového dne
uh, uh, uh
s cigaretou
  Redakce
· Reklama
· Redakce
· Prohlášení
  Archiv html
· Adresář firem
· Zákony a vyhlášky
· Marketing pro zdraví
  Zdrav.cz

Přidat zdrav.cz
do Oblíbených položek

Ikona na Vaše stránky
www.zdrav.cz

Zdrav.cz
jako Výchozí stránka

Středa, 11.Říjen 2000 Články 

aneb Reakce na představy Svazu pacientů prezentované J. Mrázkem
Místopředseda Svazu pacientů Josef Mrázek informoval veřejnost o vlastních názorech na způsob ochrany práv nemocných občanů v souvislosti s diskusí vedenou převážně v postkomunistických státech, anebo v zemích, které ve 20. století poznaly totalitní režim či mafiánské praktiky ve státní správě (bohužel se to týká např. Itálie). Od těchto zemí se stěží naučíme něco použitelného pro ČR.

Je třeba se učit převážně od vyspělejších demokratických zemí, které již mají do hloubky propracovanou zdravotnickou legislativu dokonale přizpůsobenou všem potřebám pacientů, ale i zdravých občanů, kteří rovněž musejí mít své jasné postavení, zejména ve vztahu k rozhodování o využívání veřejných prostředků a k ovlivňování kvality zdravotní péče. Některé vyspělé země skutečně přijaly zvláštní zákon o právech pacientů, resp. uživatelů zdravotnických služeb (např. Kanada a V. Británie), avšak i tyto země provázaly jednotlivá práva pacientů s ostatními zdravotnickými zákony (např. se zákonem o nemocnicích a zákonem o lékařích). Takže výsledek je stejný jako v zemích, v nichž samostatný zákon o právech pacientů neexistuje. Vyspělé státy totiž vědí, že nestačí práva pouze deklarovat, ale je nutné je vždy "procedurálně" upravit tak, aby tato práva byla v praxi lehce vymahatelná.
Pro naplnění práv pacientů v praxi a případně i u soudu je ze všeho nejdůležitější, aby správně fungovaly všechny ze zákona zřízené instituce ve zdravotnickém systému. Pokud fungují instituce, je splněn základní předpoklad pro správnou organizaci zdravotnických služeb, pro trvalý rozvoj kvality zdravotní péče a pro smysluplné nakládání s penězi občanů. Vyspělé evropské země a rovněž Kanada i USA chápou jako stěžejní (ve vztahu k právům pacientů) zákon upravující činnost zdravotních pojišťoven (nebo jiných institucí hospodařících s veřejnými prostředky), dále zákon o lékařích a o komorách ve zdravotnictví a také zákon o nemocnicích (resp. o lůžkových zařízeních vč. zdravotně sociálních ústavů nebo ambulantních sdružených služeb apod.). V těchto klíčových normách jsou vždy podrobně upřesněny různé postupy institucí pro prevenci zhoršování péče a pro bezporuchové zajištění nároků občanů.
Uvedu příklad:
Českým pacientům by nijak nepomohla deklarace o vzniku "ombudsmana pro zdravotní péči", pokud by nefungovaly zdravotní pojišťovny tak jako na Západě a pokud by činnost profesních pracovníků, nemocnic i dalších institucí nepodléhala podobně striktním pravidlům, jež jsou běžná v zahraničí. Mluvčí pacientů vytržený z kontextu komplexní zdravotnické legislativy by se před občany pouze zdiskreditoval - neměl by v ruce ty správné nástroje k praktické vynutitelnosti práv občanů. Nemohl by například zažalovat státní správu za neplnění potřebných činností (pokud žádný zákon neukládá ministrovi zdravotnictví nic, co potřebují občané). Nemohl by zažalovat u soudu ani funkcionáře lékařské komory, protože jejich povinnosti zatím nejsou dobře popsány v právních předpisech. Ombudsman by nic nezmohl ani ve vztahu k řediteli nemocnice, protože v ČR chybí příslušný zákon, který by podrobně upřesnil povinnosti vedení lůžkových zařízení. Takže mým názorem je, že vymýšlení speciálního zákona o právech pacientů by nás pouze zdrželo od nutných velkých změn v zákonu o veřejném zdravotním pojištění a od přípravy stejně tak nutného zákona o lékařích a zákona o nemocnicích.
Zastupování pacientů se v západních zemích věnují převážně právníci (případně spolupracují i se sociálními pracovníky, psychology apod.) placení vládou. Tito advokáti pacientů mají zákony přesně vyhrazené místo a úkoly - hájí práva zejména pacientů při hospitalizaci, v době, kdy občané sami nejsou schopni nic vyřizovat u úřadů. Za zdravější občany se v zahraničí "berou" zdravotní pojišťovny, např. jim zprostředkují všechny nezbytné informace pro zahájení soudního řízení.
2000-10-11
Vladimíra Bošková
předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů


- Vytisknout stránku -

  Související odkazy
 Více z Tématu - Články

  Zdravotnické akce
Žádná akce!
Why not submit yours?


[Kalendář]

Copyright (c) 1998-2003 Marketing pro zdraví

Powered by PostNuke - GPL redakční systém