 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Přírodní není totéž co nejlepší
|
je název článku Vladimíra Ostrého, který vyšel v zářijovém vydání časopisu Vesmír. Článek nebo spíše stručné teze vybízejí k zamyšlení nad kontrolou nejrůznějších těžko zařaditelných produktů na pomezí mezi léčivem a potravinou. Z obtížné kontroly těchto "hraničních produktů" mohou vyplývat i některá zdravotní rizika. Plný text následuje.
PŘÍRODNÍ NENÍ TOTÉŽ CO NEJLEPŠÍ
Přírodní vždy nemusí znamenat nejlepší. K tomu bych mohl uvést řadu příkladů. V poslední době je popisováno např. alergické onemocnění po nadměrné konzumaci preparátů s echinaceou. Také je třeba zabezpečit standardizaci obsahu biologicky aktivních látek v léčivých bylinách, které jsou někdy obtížně zjistitelné. Diskutujeme o tom, zda biopotraviny vyrobené v organickém zemědělství neobsahují přírodní toxiny.
Co je vlastně "čaj na hubnutí"? Léčivo, nebo potravina? Je to něco mezi léčivem a potravinou pro zvláštní výživu? Vyvstává tu zásadní problém zařazení produktu, který pak může být legislativně posuzován různými odborníky podle různých zákonů. Léčivo je posuzováno podle zákona o léčivech, potravina podle zákona o potravinách a souvisejících předpisů. "Hraniční produkty" tak mohou být legislativně méně pokryty.
Komplexní posouzení uvedených typů potravin pro zvláštní výživu klade vysoké nároky na interdisciplinární znalosti pracovníka, který má posoudit, zda je uvedený produkt pro člověka zdravotně nezávadný. Z tohoto pohledu je posuzovatel v mnohem složitější situaci než třeba pracovník ve výzkumu.
V ČR se rozvíjí metodologie analýzy rizika nox (škodlivin) pro člověka. Má tři části:
- hodnocení rizika,
- řízení rizika,
- komunikace o riziku.
Teoreticky jsou tedy v ČR předpoklady pro to, aby byl člověk před rostlinnými škodlivinami chráněn, zejména před produkty akutně toxickými. Jiná situace je u látek, jejichž akutní toxicita je nízká, ale mají významné pozdní toxické účinky (karcinogenitu, vývojovou toxicitu).
Je zde určitá analogie s posuzováním potravin nového typu, kam patří potraviny, které byly vyrobeny novou technologií nebo se v ČR dosud nekonzumovaly. Do této skupiny patří i potraviny z produktů geneticky modifikovaných organizmů. Z vlastní zkušenosti vím, jak je obtížné hodnotit zdravotní nezávadnost např. fermentovaných asijských potravin - tempehu, ang-kaku. Měly by být posouzeny desítky obsahových látek, avšak některé z nich zatím neumíme stanovit. Například známých mykotoxinů je přes 290 a analyticky dokážeme zjistit zatím asi 30 nejvýznamnějších.
Aby byli spotřebitelé v ČR dostatečně chráněni, musí být dále zaváděna a rozvíjena metodologie analýzy rizik ve všech třech částech. A podle mých zkušeností je komunikace o riziku nejméně tak náročná jako hodnocení a řízení rizik.
2000-10-06
Vladimír Ostrý
(přetištěno s laskavým svolením časopisu VESMÍR)
-  -
|
| |
|
| |
