Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
|
Nutná změna pojistného za OSVČ
|
Pojistné povinného zdravotního pojištění za nevydělávající občany platí stát ze státního rozpočtu, v poslední době to bylo 13.5 % ze základu stanoveného Sněmovnou ve výši 2900 Kč, což je 391.5 Kč měsíčně, 4698 Kč ročně. To zhruba stačí na finančně nejméně náročnou péči v případě některých ročníků dětí, na péči o průměrného důchodce bylo již v roce 1998 potřeba čtyřikrát tolik. Pojistné placené státem nebylo odpovídajícím způsobem valorizováno s ohledem na inflaci, takže tato kategorie pojištěnců způsobuje rostoucí deficit, který je vyrovnáván vysokým pojistným kategorie zaměstnanců. Přitom zaměstnaní občané jsou výrazně diskriminováni ve vztahu k občanům samostatně výdělečně činným, jak dále vysvětlím.
Náklady na zdravotní péči hrazenou z povinného pojištění byly u obou kategorií vydělávajících občanů v roce 1998 v průměru asi 11 800 Kč za rok. Průměr odváděného pojistného byl u zaměstnanců zhruba 18 880 Kč ročně a u osoby samostatně výdělečně činné asi 6150 Kč ročně. Skutečné průměrné příjmy a životní standard jsou podle sociologických průzkumů vyšší u kategorie samostatně výdělečně činných občanů. Nápadný rozdíl ve výši odváděného pojistného je částečně způsoben ne zcela poctivými daňovými přiznáními, ale hlavní příčinou je systematická diskriminace založená ve způsobu výpočtu pojistného.
V případě zaměstnance dostane pojišťovna 13.5 % jeho hrubého platu nebo mzdy, to jest 10 % z celkové částky určené na plat a odvody s tím spojené, která činí 135 % hrubého platu. V případě osoby samostatně výdělečně činné je obdobnou částkou celkový příjem této osoby, zmenšený o náklady vynaložené k jeho dosažení, zajištění a udržení. Tato částka se však podle zákona redukuje na 35 % a teprve potom se 13.5 % z této zmenšené částky odvede pojišťovně. To ovšem činí jen 4.725 % původní srovnatelné částky, takže tato skupina občanů i při zcela poctivém daňovém přiznání platí bez obhájitelného důvodu pojistné méně než poloviční (47.25 %). Ve skutečnosti je tento nepoměr ještě větší. Skutečné odvody jsou v nejlepším případě na úrovni 70 % toho, co by mělo být alespoň podle tohoto špatného předpisu odvedeno v případě, že by průměrný příjem podnikatele byl stejný, jako příjem průměrného zaměstnance.
To, co uvádíme, je ryzí případ diskriminace, zavedené kdysi za doprovodu falešných politických "zdůvodnění". Je to ale zároveň jedna z překážek racionálního řešení systému veřejného zdravotnictví. Z uvedeného rozboru vyplývá, že přijatelným kompromisem by mělo být stanovení základu pro výpočet na 70% příslušné částky místo dosavadních 35 %. 2000-05-16 Praha 2. 5. 2000 Ing. Josef Mrázek, CSc.
- -
|
|
|
| |