 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Světový a český pokrok v potlačování zdravotních poruch z nedostatku jódu
|
Jód je nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy, které regulují přeměnu látek ve většině buněk organizmu. Má také zásadní roli v raném růstu a vývoji orgánů, zejména mozku, během nitroděložního vývoje a po narození. Silný nedostatek jódu závažně poškozuje v tomto kritickém období syntézu hormonu štítné žlázy a následkem je nedostatek hormonu a poškození mozku s oslabením duševních funkcí (mentální retardací). Dalším důsledkem mohou být poruchy tělesného růstu a vývoje.
Výzkum prováděný moderními citlivými metodami ukázal, že existují i méně nápadné, ale daleko častější zdravotní důsledky nedostatku jódu. Mohou se projevit mírnými či většími poruchami učení u dětí a snížením IQ o několik bodů, mohou nepříznivě ovlivnit imunitu a vznik některých nádorů.
Jód, podobně jako řada jiných zdravotně důležitých prvků, má určité optimální rozmezí denního příjmu. Je proto důležité, aby ho člověk neměl nedostatek, ale ani nadbytek.
V souvislosti s novými vědeckými poznatky o vývoji člověka se v poslední době objevily názory, že na prudký rozvoj mozku, který odlišil homo sapiens sapiens od ostatních primátů, měl vliv život člověka v blízkosti moře (jižní Afrika) a s tím spojený bohatý přísun jódu a polynenasycených mastných kyselin z mořských produktů.
Nedostatek jódu v ČR v 1. polovině 90. let
V první polovině 90. let začali endokrinologové a pediatři v ČR upozorňovat na základě svých vědeckých studií, že se u nás znovu začíná vyskytovat nedostatek jódu v míře, která vzbudila obavy, zejména u dětské populace. Důvodů bylo několik: Na trhu se objevilo množství kuchyňských solí neobsahujících jód nebo jen jeho malé množství, jódovaná sůl obsahovala jodid sodný, který je nestabilní sloučenina, a při skladování se obsah jódu snižoval.
Spotřeba soli obyvatelstvem se díky kampani proti nadměrnému solení snižovala. Pozadí těchto problémů tvoří skutečnost, že ČR má díky geologickým vlastnostem hornin nedostatek přirozených zdrojů jódu a konzum potravin bohatých na jód, zejména mořských produktů, je tradičně nízký. K hodnocení situace významně přispěl pokrok v možnostech objektivního zjišťování nedostatku jódu a jeho důsledků, zejména vyšetřování hladin jódu v moči (jodurie) a objemů štítné žlázy nebo jejich hormonů v krvi u reprezentativních skupin obyvatelstva.
Dalším podnětem k řešení byla výzva k odstranění nedostatku jódu do r. 2000, která zazněla na Světovém summitu o dětech, pořádaném UNICEF v r. 1990. ČR se k výzvě přihlásila ústy prezidenta Václava Havla.
Ke koordinaci poměrně složitých akcí pro zlepšení situace vznikla v r. 1993 iniciativní Mezirezortní komise pro řešení jódového deficitu. Na její práci se podílejí zdravotníci, představitelé státní správy a podnikatelského sektoru.
Pokrok dosažený v 2. polovině 90. let
V druhé polovině 90. let se podařilo realizovat důležitá opatření, jejichž prostřednictvím se nedostatek jódu v ČR podstatně snížil, a prezident Mezinárodní koordinační komise pro řešení poruch z nedostatku jódu prof. François Délange v r. 2000 v oficiálním dopise ministerstvu zdravotnictví a Mezirezortní komisi pochvalně konstatoval, že ČR svůj slib splnila a rizika z jódového deficitu výrazně snížila.
K potlačení jódového deficitu v 2. polovině 90. let vedly v ČR tyto kroky:
1. MZ zvýšilo limit pro obsah jódu v kuchyňské soli a výrobci a dovozci kuchyňské soli, spolupracující s Mezirezortní komisí, na to operativně reagovali.
2. Nestabilní jodid sodný, používaný k jódování soli, výrobci a dovozci nahradili stabilnějším jodičnanem draselným.
3. Do náhrad mateřského mléka a do speciálních výrobků pro těhotné matky se začal přidávat jód podle doporučení Mezirezortní komise.
4. Na základě návrhů Mezirezortní komise byl jodid draselný jako léčivo zařazen mezi preparáty hrazené pojišťovnou a lékaři ho častěji předepisovali v indikovaných případech těhotným ženám.
5. Řada výrobců v dohodě s Mezirezortní komisí začala obohacovat potravinářské výrobky a stolní vody jódem. Podmínkou bylo dodržení limitů daných příslušnými vyhláškami MZ. Pro tyto výrobky bylo zřízeno "jódové" logo, které uděluje na doporučení Mezirezortní komise ředitel Státního zdravotního ústavu.
6. Po velké propagační kampani se zvýšil počet výrobců, zejména pečiva a uzenin, kteří začali používat jódovanou sůl.
7. Trvale se zdůrazňovala důležitost přirozených zdrojů jódu ve výživě, zejména mořských produktů. Mořské ryby na jídelníčku jsou nyní častější především ve školních jídelnách.
8. Odborné lékařské společnosti doporučovaly podávat jód těhotným a kojícím ženám pod lékařským dozorem ve formě tablet.
9. Mezirezortní komise na podnět prof. Françoise Délange vyhlašuje každoročně v ČR 6. března Den jódu, který je propagační kampaní pro širokou veřejnost.
Objektivní důkazy zlepšení stavu
Obvykle používaným ukazatelem dostatečného přívodu jódu je jeho obsah v moči. Podle Světové zdravotnické organizace je optimální hladina jódu v moči 150-300 mikrogramů/l. Hodnoty pod 50 ukazují na nedostatečný přívod, do 100 mírně snížený přívod.
Koncem 90. let bylo provedeno několik šetření na reprezentativních vzorcích populace různými na sobě nezávislými pracovišti. Všechny výsledky ukázaly významné zlepšení.
Vzestup ukazatelů zásobení organizmu jódem
1. Endokrinologický ústav porovnal hladiny jódu v moči v roce 2000 s hladinami v roce 1995 a konstatoval, že se zvýšily z 98 mikrogramů/l v r. 1995 na 168 mikrogramů/l v r. 2000. Bylo velmi důležité, že vzestup hladin jódu byl doprovázen prospěšným snížením objemu štítné žlázy. Před zahájením aktivit k potlačení nedostatku jódu nacházel Endokrinologický ústav velmi nízké hladiny jódu v moči (pod 50 mikrogramů/l) u 16 % mužů a 29 % žen, v r. 2000 už jen u 3 % mužů a 4 % žen. Na jiných souborech lidí zjistil Státní zdravotní ústav obdobný trend, zvýšení ze 140 v r. 1995 na 210 mikrogramů/l v r. 2000.
2. V r. 2001 studie zjišťující saturaci jódu u souboru 578 dětí ve věku 10-12 let v 11 okresech ČR, za finanční podpory firmy Danone, a.s., prokázala, že saturace všech sledovaných kolektivů je překvapivě velmi dobrá, i když existují poměrně velké regionální rozdíly. Průměrná jodurie (hladina jódu v moči) tohoto souboru činila 329 µg/l, 96 % vyšetřených bylo jódem saturováno dostatečně.
3. V r. 2002 byla stanovena v rámci Speciálního monitoringu zdravotního stavu obyvatel v ostravsko-karvinské oblasti ve vztahu k životnímu prostředí jodurie populační skupiny 207 18letých hochů a dívek. Průměrná hodnota jodurie vyšetřených dospívajících činila 342 µg/l. Téměř všichni vyšetření vykazovali dostatečnou saturaci. Pouze 1,9 % mělo jodurii lehce sníženou.
4. V rámci Projektu podpory zdraví č. 10/2002 Preventivní opatření k zlepšení saturace jódem populace ČR, který koordinovala Krajská hygienická stanice Ostrava, byly získány údaje o saturaci souboru 416 těhotných žen z 8 lokalit ČR. Průměrná jodurie tohoto souboru činí 210 µg/l, dostatečnou saturaci mělo 89,6 % žen.
5. V rámci tohoto projektu bylo zjištěno, že koncentrace jódu v soli v distribuční síti činí 25 mg J/kg. Zvýšilo se procento výrobců potravin používajících sůl s jódem. U výrobců živočišných potravin z 56 % před intervencí r. 1999 na 84 % v r. 2002, u výrobců pekařských výrobků z 55 % na 81 %. Průměrný obsah jódu v mléce v distribuční síti v osmi různých místech v ČR v prosinci r. 2002 činil 305 µg/l (nejnižší naměřená hodnota 205 µg/l). Mléko se tedy řadí vedle mořských ryb, darů moře (včetně mořských řas) k důležitým potravním zdrojům jódu.
Další vývoj aktivit k prevenci nedostatku jódu v ČR
Dosažený stav je třeba udržovat, protože mnohé zahraniční zkušenosti ukázaly, že ztráta zájmu v odborné a široké veřejnosti zakrátko vede k návratu problémů. Je třeba i v budoucnu získávat přehled o jodurii, nejvhodnějším ukazateli stavu zásobení organizmu jódem u různých populačních skupin v různých částech ČR. Bude také důležité přesněji než dřív monitorovat saturaci obyvatelstva jódem a regulovat přísun tak, aby nedošlo k překračování optima.
Situace ve světě
Počátkem 90. let byla situace ve světě velmi nepříznivá. Přes 1,5 miliardy lidí žilo v riziku nedostatku jódu, 655 milionů bylo postiženo strumou (zvětšení štítné žlázy, vole) a přes 11 milionů lidí mělo kretenizmus, nejtěžší poruchu z nedostatku jódu. Stav byl neúnosný nejen pro zdravotní důsledky, ale také proto, že příčina zdravotních poruch je dobře známá a snadno řešitelná dobře organizovanou prevencí.
Koncem 90. let většina ze 130 zemí, kde byly problémy s nedostatkem jódu, vytvořila národní koordinační orgán, měla akční plán k řešení, zavedla legislativní opatření k obohacování soli jódem a monitorovala situaci u obyvatelstva. ČR patří ke státům, kde byla všechna důležitá opatření podniknuta. Přestože se hodně zlepšilo, v Evropě je stále 58 % dětí s hladinou jódu v moči pod 100 µg/l a okolo 1/3 domácností nemá přístup k jódované soli.
29. 1. 2003.
Zdroj : Mezirezortní komise pro řešení jódového deficitu
-  -
|
| |
|
|
