 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Pracovně právní souvislosti povodní a možnosti půjček
|
Stručný nástin možností řešení, jak zaměstnavatelé v souladu s pracovně právními předpisy mohou přispět k odstranění nebo zmírnění následků živelní pohromy. Pomůcku zpracoval ČMKOS. Odbory vychází z postupů, které se osvědčily v roce 1997, a současně přináší odpovědi na tehdy nejčastěji kladené dotazy.
Pracovně právní důsledky živelní pohromy
l. Zaměstnanec se následkem povodně nedostane do práce v důsledku nepředvídaného přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků
Tento případ řeší příloha k vládnímu nařízení č. 108/94 Sb., kterým se provádí zákoník práce, pod bodem 7. Z tohoto ustanovení vyplývá, že zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou dobu, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.
2. Zaměstnanec se v důsledku živelní pohromy nemůže dostavit na pracoviště
Tuto situaci pracovně právní předpisy sice výslovně neřeší, zaměstnavatelé by však měli nepřítomnost zaměstnance na pracovišti omluvit, a to s ohledem na skutečnost, že ze strany zaměstnance nejde o zaviněné jednání, ale o vyšší moc. Uvedenou situaci je možné podle § 128 odst. 3 zákoníku práce řešit v kolektivní smlouvě jako důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance, v podnikatelské sféře je pak možné sjednat při této překážce i náhradu mzdy až do výše průměrného výdělku.
3. Zaměstnanec se dostaví na pracoviště, ale zaměstnavatel mu nemůže přidělovat práci podle pracovní smlouvy z důvodu živelní pohromy
Mohou nastat dvě situace, a to:
a) zaměstnavatel převede zaměstnance podle § 37 odst. 4 písm. b) zákoníku práce na jinou práci, než byla sjednána (toto může zaměstnavatel učinit i bez souhlasu zaměstnance), v tomto případě mu bude náležet mzda za vykonávanou práci a pokud by byla nižší než průměrný výdělek zaměstnance, bude mu náležet ve výši tohoto průměrného výdělku, a to u podnikatelských subjektů podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 1/1992 Sb., v platném znění, v rozpočtové sféře podle § 15 odst. 1 písm. c) zákona č. 143/1992 Sb., v platném znění.
b) zaměstnavatel nepřidělí zaměstnanci práci v tomto případě náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku podle § 130 odst. 1 zákoníku práce, neboť se jedná o jinou překážku na straně zaměstnavatele. Uvedenou situaci nelze podle našeho názoru posoudit jako přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, a to, s ohledem na dikci ustanovení § 37 odst. 4 písm. a) a b) zákoníku práce, kde se rozlišují pojmy "nepříznivé povětrnostní vlivy" a "živelní události". Povětrnostní vlivy se podle našeho názoru rozumí takové vlivy, které jsou spojeny s technologií určitých prací, zejména ve stavebnictví, lesnictví apod., přičemž se jedná o práce, které jsou konány na otevřeném prostranství. Překážka na straně zaměstnavatele může vzniknout pouze za předpokladu, že zaměstnanec byl schopen konat práci podle pracovní smlouvy.
4. Zaměstnanec nenastoupí do práce u zaměstnavatele z důvodu, že poskytuje osobní pomoc při živelní události
V tomto případě se jedná o výkon občanské povinnosti tak, jak vyplývá z ustanovení § 14 odst. 3 vládního nařízení, kterým se provádí ustanovení § 124 odst. 2 zákoníku práce. Zaměstnavatel je v tomto případě povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci. Zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel má možnost požadovat refundaci poskytnuté náhrady mzdy na subjektu, pro který byl zaměstnanec činný.
Sociální výpomoci a půjčky
FKSP
V souladu s vyhláškou č. 310/1995 Sb. ve znění vyhlášky 167/1997 Sb. a 314/1999 Sb. a v souladu s vyhláškou č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, která se vztahuje na organizační složky státu, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky, lze zaměstnanci poskytnout
* sociální výpomoc - nejvýše 15 000 Kč v každém jednotlivém případě
* půjčku - k překlenutí tíživé sociální situace nejvýše 20 000 Kč
Sociální výpomoci a půjčky k překlenutí tíživé sociální situace se poskytují v hotovosti.
Sociální výpomoc se poskytuje především v případech, kdy se jedná o nenávratné postižení, sociální půjčka při dočasně ztížené sociální situaci zaměstnance.
Sociální výpomoc do výše 10 000 Kč poskytnutá zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy na území, na kterém byl vyhlášen nouzový stav, je osvobozena od daně z příjmu.
Sociální výpomoc lze poskytnout popřípadě nejbližším pozůstalým zaměstnanců; tato výpomoc je osvobozena od daně z příjmu.
Peněžní zvýhodnění z bezúročné půjčky k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč je osvobozena od daně z příjmu.
Nesplacený zůstatek půjčky lze prominout do výše 15000 Kč; toto peněžní plnění podléhá dani z příjmu ze závislé činnosti.
Sociální fondy
Příjmy do výše 10 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny ze sociálního fondu za obdobných podmínek jako z FKSP, jsou osvobozeny od daně z příjmu.
Dary
Dary lze zaměstnancům poskytovat za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele, při poskytnutí osobní pomoci při živelní události, za mimořádnou aktivitu humanitárního a sociálního charakteru, za péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. Dary lze poskytovat věcné nebo peněžní.
Peněžní dary jsou zdanitelným příjmem (hodnota se připočte k platu/mzdě a zdaní se).
Nepeněžní dary až do úhrnné výše 2000 Kč u každého zaměstnance jsou osvobozeny od daně z příjmu; od 2000 podléhají zdanění.
V souladu s vyhláškou č. 310/1995 Sb. ve znění vyhlášky 167/1997 Sb. a 314/1999 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, která se vztahuje na státní podniky, lze v mimořádných případech stanovených vládou nebo obcí pro organizace, jichž je obec zřizovatelem nebo zakladatelem, poskytovat dary též jiným fyzickým a právnickým osobám.
Zdroj: Materiály ČMKOS
Mgr. Ivana ŠTĚPÁNKOVÁ
-  -
|
| |
|
| |
