 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Průjem
|
10x „jak“ o průjmu
Jaká je definice průjmu?
Průjem je časté (více než 3x za den) vyprazdňování řídké stolice. Průjem může být doprovázen břišními bolestmi.
Jak dělíme průjem?
Akutní průjem – začíná náhle a trvá krátkou dobu, maximálně několik dní.
Chronický průjem – trvá delší dobu (nejméně 4 týdny) a vyžaduje již podrobnější vyšetření.
Jaké jsou příčiny průjmu ?
Při zánětu sliznice žaludku a střev (gastroenteritidě), způsobeném většinou infekcí, dochází k přesunu velkého množství tekutiny do střeva. Stejně vzniká průjem i vlivem některých projímadel.
Střeva posunují svůj obsah velmi rychle, a tak se stačí vstřebat zpět do krve jen malé množství tekutiny, příkladem jsou např. psychické příčiny (např. úzkost).
Další příčinou je omezení plochy střeva pro vstřebávání vlivem operace (odnětí části střeva) nebo při zánětu.
Příčinou může být i požití tak velkého množství tekutiny, že je střevo nedokáže vstřebat (velké množství piva).
Jaké jsou příčiny akutního průjmu?
Gastroenteritida (infekční zánět sliznice žaludku a střev).
„Otrava potravinami“ (způsobená toxiny – jedovatými látkami, které vylučují bakterie).
Požití velkého množství osmoticky aktivních látek, které na sebe navážou tekutiny (např. umělých sladidel).
Požití velkého množství nestravitelných látek.
Úzkost.
Vedlejší účinky léků (např. některých antibiotik, léků obsahujících hořčík apod.).
Alkohol (obvykle ve velkém množství).
Jaké jsou příčiny chronického průjmu?
Jednou z nejčastějších příčin dlouhodobého průjmu je tzv. dráždivý tračník, což je onemocnění charakterizované poruchami vyprazdňování (průjmem nebo zácpou) často doprovázené bolestmi v břiše, ale bez přítomnosti organického onemocnění.
Idiopatické střevní záněty (např. ulcerózní kolitida nebo Crohnova nemoc).
Špatné vstřebávání potravin (např. celiakie nebo chronická onemocnění slinivky břišní).
Hormonální změny (např. cukrovka nebo zvýšená činnost štítné žlázy).
Dlouhodobě probíhající střevní infekce.
Stavy po závažnější operaci žaludku, střeva nebo žlučníku.
Některé léky, včetně antibiotik, léků obsahujících hořčík, léků proti překyselení žaludku, léků upravujících vysoký tlak, léků užívaných při kloubních zánětech a projímadel.
Potraviny, včetně mléka (někteří lidé špatně tráví mléčný cukr) a obilných produktů (při celiakii) a větší množství alkoholu.
Některé střevní nádory.
Jak a kdy konzultovat průjem s lékařem?
U nekomplikovaného průjmu postačí telefonická konzultace.
Spojit se s lékařem je nutné, když akutní průjem trvá několik dní (obvykle po 3 - 5 dnech).
Okamžitá konzultace je nutná:
při těžce probíhajícím průjmu s dehydratací (odvodněním)
při trvající teplotě
u starých lidí (nemají pocit žízně, často užívají diuretika – léky k odvodnění)
u malých dětí (snadno ztrácí tekutiny, samy je nedokáží doplnit)
Měli byste být připraveni na otázku, zda je ve stolici krev nebo jestli došlo k úbytku na váze.
Jak bude postupovat lékař?
Nekomplikovaný případ akutního průjmu (na základě poskytnutých údajů) může být řešen i telefonicky.
Dle Vašich údajů a závažnosti příznaků rozhodne lékař o nutnosti dalšího vyšetření:
celkového (včetně vyšetření konečníku)
laboratorního (včetně možnosti bakteriologického vyšetření stolice)
endoskopického
rentgenového
Jak je akutní průjem léčen?
Je nutno stanovit možné vyvolávající příčiny (potraviny, léky, psychické vlivy).
Pacienta je nutno řádně zavodnit. Ztrátu tekutin a minerálů lze dodat velkým množstvím tekutin (sladký čaj, minerální vody, rehydratační roztoky, iontové nápoje). Vhodné jsou slané polévky (náhrada sodíku). K užívání ústy jsou podávány roztoky ORS (Oral rehydratation solution). V domácích podmínkách lze použít i roztok, který obsahuje: 8 lžiček cukru, 1 lžičku stolní soli, šťávu ze dvou pomerančů nebo ze dvou grapefruitů (pro obsah draslíku) a k doplnění do 1 litru použít převařenou vodu. Dospělí by měli vypít 250 - 500 ml a děti 125 - 250 ml tohoto roztoku během hodiny.
U závažnějších stavů je nutné zaznamenávat příjem a výdej tekutin (močení), častost a složení stolice i zvracení. Záznamy by měly být předloženy ošetřujícímu lékaři.
Na začátku onemocnění je vhodná 24hodinová tzv. „hladová nebo čajová“ pauza. Pak je vhodný rýžový odvar, syrové banány (obsahují draslík), event. mrkvový odvar a následně vařené brambory nebo bramborové pyré. Později je přidáváno vařené či dušené maso. Bílý jogurt s živou kulturou obsahuje Lactobacily a může být podáván později.
V případě infekčního průjmu je zapotřebí přísně dodržovat hygienické zásady.
Vždy je nutné umýt si řádně ruce po odchodu z toalety.
Nemocný s průjmem by neměl připravovat jídlo pro další osoby, zejména ne pro děti a staré lidi.
Medikamentózní léčba většinou není nutná. Pro zmírnění obtíží jsou doporučována zejména adsorbencia (navážou jedovaté látky na svůj povrch) a antimotilika (zpomalují střevní pohyb ). Z adsorbencií je vhodný diosmectit nebo adsorpční („živočišné“) uhlí, z antimotilik loperamid nebo difenoxylát. Další možností jsou střevní desinficiencia (působí na některé střevní mikroby). Spasmolytika mohou být vyjímečně použita u kolikovitých bolestí. Antibiotika nejsou u akutních nekomplikovaných průjmů obvykle podávána. Opatrnosti je třeba u dysenterické formy průjmu (horečnatý stav s krví a hlenem ve stolici), v těhotenství a při kojení. Zejména malým dětem by léky neměly být podávány bez porady s lékařem.
Jak je léčen chronický průjem?
(Jako takový je označován průjem trvající týdny nebo měsíce.)
Vždy je nutné poradit se s lékařem, který by měl příčinu průjmu nalézt.
Lékař pak zvolí vhodnou léčbu podle příčiny, která průjem vyvolala.
Jak je to s cestovním průjmem?
Vyskytne se obvykle u osob žijících ve vyspělých oblastech, které cestují do rozvojových subtropických nebo tropických zemí. Při první návštěvě je průjem častější než při opakovaném pobytu. Zvýšenou vnímavost k získání onemocnění cestovním průjmem mají děti mladší 6 let, osoby se sníženou žaludeční kyselostí, nemocní s chronickým onemocněním zažívacího traktu a nemocní s poruchou obranyschopnosti.
Onemocnění je většinou infekční. Vypuknutí choroby je usnadněno cestovním stresem (únavou, ponocováním, nepravidelným a nezvyklým jídlem) a zvláště změnou ekologických poměrů. Nejobvyklejším zdrojem cestovního průjmu je znečištěná strava a voda.
Cestovní průjem se projeví odchodem více jak tří řídkých stolic za 24 hodin, někdy s pocitem na zvracení, zvracením, teplotou, bolestmi svalů, kloubů a hlavy, únavou, nechutenstvím, zimnicí, bolestí břicha, křečemi, neodbytným nucením na stolici, vyprazdňováním stolice s příměsí krve nebo hlenu. Onemocnění obvykle trvá tři až pět dnů.
Základem léčby je náhrada ztracených tekutin a minerálů obvyklou cestou ústy s požíváním velkého množství tekutin (sladký čaj, minerální vody, rehydratační roztoky, iontové nápoje), slaných polévek (sodík), ovocných džusů a banánů (draslík) a sacharidů (bílé pečivo, vařená rýže, slané keksy). Nevhodné jsou nápoje obsahující kofein, mléko, kořeněné a tučné pokrmy. U dětí a starších osob je nutná náhrada roztoky glukózy a elektrolytů. Rehydrataci lze v domácích podmínkách provádět roztokem uvedeným výše.
V medikamentózní léčbě se používají protiprůjmové léky, které snižují častost stolic. Preventivní podávání léků je vhodné u pacientů po operaci žaludku, u pacientů užívajících léky, které snižují tvorbu žaludeční šťávy (kyseliny), dále u nemocných, kteří by špatně snášeli velkou ztrátu tekutin (s onemocněním ledvin, srdce nebo trávicího traktu). Pokud trvají potíže déle než 5 dnů, je doporučováno podat antibiotikum, zejména tam, kde není dostupná lékařská konzultace.
Při cestování je vhodné dodržovat tyto zásady: pít pouze nápoje (včetně mléka) v originálním balení, nejlépe dovezené z vyspělých zemí, jinak jen nápoje z převařené vody (voda z vodovodu nemusí být nezávadná). Nepoužívat led do nápojů (nevíte, z jaké vody je led připravován). Ovoce jíst pouze to, které lze oloupat, nebo je nutné je omýt nezávadnou vodou. Nejíst syrovou zeleninu (často je hnojena výkaly). Nejíst zmrzlinu a tepelně nezpracovaná jídla, nepožívat syrová masa, ryby, mořské živočichy, potraviny, které nebyly zmraženy. Nekupovat potraviny od pouličních prodavačů . Vyhýbat se neznámým povrchovým vodám (mytí, koupání, omývání končetin). Nekoupat se v moři poblíž vyústění kanalizace, nechodit bos po pláži a nelehat si na holý písek (v písku mohou být bakterie a parazité). Vyvarovat se kontaktu s volně se pohybujícími zvířaty.
Zásady lze shrnout do „šesti O“ (obchod, originál, otevřít, oloupat, omýt, ovařit).
MUDr. Karel Lukáš, CSc.
Recenze: doc. MUDr. Milan Kment
Státní zdravotní ústav, Praha ve spolupráci s Beaufour Ipsen International, 2001
© Státní zdravotní ústav
-  -
|
| |
|
| |
