Vítejte na ZDRAV.cz
  Hledat

Rozšířené hledání

  Menu
· Všechna témata
· Archiv
· Statistiky
  Přihlášení
Uživatelské jméno

Heslo

Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled...
  Uživatelské menu

  Bezcigaret.cz
Do nového dne
uh, uh, uh
s cigaretou
  Redakce
· Reklama
· Redakce
· Prohlášení
  Archiv html
· Adresář firem
· Zákony a vyhlášky
· Marketing pro zdraví
  Zdrav.cz

Přidat zdrav.cz
do Oblíbených položek

Ikona na Vaše stránky
www.zdrav.cz

Zdrav.cz
jako Výchozí stránka

Pondělí, 03.Březen 2003 Články 

je často předmětem nejrůznějších debat. Nedávno na toto téma otiskla obsáhlý článek MF Dnes. Článek vychází ze zjištění amerických vědců, kteří podle textu MF Dnes zpochybnili tzv. “potravní pyramidu“, která má být vodítkem pro vhodný výběr zdravé stravy. Na článek reagoval Státní zdravotní ústav (SZÚ), který uznal za vhodné článek komentovat a vydat k němu své odborné stanovisko. Protože se jedná o zajímavý problém, který se týká nás všech otiskujeme článek MF Dnes v původním znění a následuje i stanovisko SZÚ.

Zásady správné výživy se mění
Vědci z Harvardovy university připravili nová pravidla zdravé výživy, vzorem je tradiční řecká kuchyně

V roce 1992 zveřejnilo americké ministerstvo zemědělství potravní pyramidu, která měla lidem sloužit jako vodítko pro vhodný výběr zdravé stravy. Od té doby se však ukázalo, že některé rady nebyly správné.

Doporučení vtělená do této pyramidy brzy vešla ve všeobecnou známost: lidé by se měli snažit omezit konzumaci tuků a olejů, ale měli by jíst šestkrát až osmkrát denně chody bohaté na komplexní sacharidy chléb, obiloviny, rýži, makarony atd. Potravní pyramida rovněž doporučovala štědré porce zeleniny, ovoce a mléčných produktů, a nejméně třikrát denně jídla ze skupiny masa a fazolí, která zahrnovala červené maso a drůbež, ryby, ořechy, luštěniny a vejce.

Dva druhy tuků
Doporučení vyhýbat se úplně tuku zřejmě pramenilo z toho, že bohaté země vykazují jak vysoký příjem tuku, tak i srdečních onemocnění. Tento vztah se však týká pouze nasycených tuků. Řada odborníků na stravování však bohužel usoudila, že by bylo příliš obtížné poučovat veřejnost o těchto jemnostech. Namísto toho vyhlásí jasně: "Tuk je špatný." Tohoto doporučení se záhy chopil průmysl, který uvedl na trh řadu sušenek, brambůrků a dalších výrobků, které obsahovaly málo tuku, ale často velká množství sladidel. Při sestavování potravní pyramidy přijímal typický Američan asi 40 % svých kalorií z tuku, asi 15 % z proteinů a 45 % ze sacharidů. Odborníci nechtěli doporučovat více proteinů, protože mnoho proteinových zdrojů zároveň obsahuje množství nasyceného tuku, takže mantra "tuk je špatný" vedla k logickému vývodu "sacharidy jsou dobré". Doporučoval, aby lidé přijímali 50 % svých kalorií ve formě sacharidů a nanejvýš 30 % ve formě tuků. Moudrost tohoto rozhodnutí se stala ještě více diskutabilní, když se zjistilo, že dva hlavní nosiče cholesterolu: LDL, nazvaný "špatný cholesterol", a HDL, známý jako "dobrý cholesterol", mají velmi rozdílný vliv na riziko srdečních chorob. Vzrůst podílu LDL k HDL v krvi takové riziko zvyšuje, zatímco snižování tohoto podílu riziko zmenšuje. Studie prokázaly, že nahradíme-li kalorie z nasyceného tuku stejným množstvím kalorií ze sacharidů, hladina špatného cholesterolu poklesne, ale sníží se i hladina dobrého cholesterolu. Jedinými tuky, které jsou škodlivější než sacharidy, jsou trans-nenasycené mastné kyseliny. Vyskytují se v margarínech, pečivu a smaženém zboží a jsou mimořádně nebezpečné. Jiná jídla mohou překvapivým způsobem srdce chránit: například omega-3-mastné kyseliny, které se nacházejí v rybách a některých rostlinných olejích, mohou snížit pravděpodobnost ventrikulární fibrilace, smrtelné poruchy srdečního rytmu. Naše skupina na Harvardově univerzitě v této studii sledovala téměř 90 000 žen, kterých jsme se nejprve podrobně vyptali v roce 1980 na jejich stravu, a více než 50 000 mužů, kteří byli zahrnuti do podobné studie v roce 1986. Po upravení analýzy podle kouření, tělesné aktivity a dalších rizikových faktorů jsme zjistili, že na riziko ischemické choroby srdeční měl u účastníků silný vliv typ tuku v jejich stravě. Požívání trans-nenasycených tuků riziko podstatně zvyšovalo a požívání nasycených tuků ho zvyšovalo mírně. Oproti tomu nenasycené tuky toto riziko snižovaly.

Co s dalšími nemocemi?
Vysoký výskyt rakoviny prsu, tlustého střeva a prostaty v bohatých západních zemích vedl k přesvědčení, že konzumace tuku, zvláště živočišného, může být rizikovým faktorem. Rozsáhlé studie však ukázaly pramalou spojitost mezi celkovou spotřebou tuku nebo příjmem určitých typů tuku a rizikem rakoviny prsu nebo tlustého střeva. Nakonec se musíme zaměřit na dopad konzumace tuků na obezitu. Ta je hlavním rizikovým faktorem pro mnoho nemocí včetně cukrovky typu 2 a rakoviny prsu, tlustého střeva, ledvin a jícnu. Mnoho odborníků na stravování věří, že tučná strava vede snadno k obezitě, neboť gram tuku obsahuje více kalorií než gram proteinu nebo sacharidu. Nedávné studie však ukázaly, že nejlepším způsobem, jak se vyhnout obezitě, je omezení všech kalorií, ne jen těch tukových. Nebyl prokázán soustavný vliv nízkotučné diety na podstatné snížení hmotnosti.

Pozor na sacharidy
Nyní se podívejme, jaký vliv na zdraví mají sacharidy čili cukry. Komplexní sacharidy se skládají z dlouhých řetězců glukózy a fruktózy; cukry se skládají z jedné nebo dvou takových podjednotek. Pozor na polysacharidy, například bílý chléb a bílou rýži, lze je rychle odbourat na glukózu, primární palivo lidského těla. Proto zvyšují hladinu glukózy v krvi. Požívání vařených brambor zvyšuje hladinu krevního cukru více než požití stejného množství cukru z cukřenky. Protože jsou brambory tvořeny hlavně škrobem, může je tělo rychle přeměnit na glukózu. V našich epidemiologických studiích jsme zjistili, že vysoký příjem škrobu ze zpracovaného obilí a brambor se pojí s vysokým rizikem cukrovky typu 2 a ischemické choroby srdeční. Naopak vyšší příjem vlákniny je spojen s nižším rizikem těchto nemocí. Je však zajímavé, že konzumace vlákniny nesnížila riziko rakoviny tlustého střeva.

S chutí do lupení!
Příjem velkých množství ovoce a zeleniny je zřejmě nejméně kontroverzní částí potravinové pyramidy. Snížení rizika rakoviny je široce propagovanou výhodou. Poslední výsledky velkých studií ukazovaly, že mezi celkovou konzumací ovoce a zeleniny a výskytem rakoviny existuje jen slabý vztah. Skutečná hodnota ovocné a zeleninové stravy může spočívat ve snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění. K takovému účinku podle všeho přispívají listová kyselina a draslík. Nepřiměřená konzumace listové kyseliny je odpovědná za vyšší riziko vrozených vad, zatímco nízký příjem luteinu, pigmentu v listové zelenině, je spojován s vyšším rizikem šedého zákalu a degenerace sítnice. Ovoce a zelenina jsou rovněž primárním zdrojem mnoha vitaminů nezbytných k dobrému zdraví. Proto existuje řada důvodů pro konzumaci doporučených pěti jídel denně, i když to má jen malý vliv na riziko rakoviny. Brambory však mezi zeleninu v tomto smyslu nepatří. Další trhlinou v pyramidě je chybějící upozornění na rozdíl, jaký existuje ve vlivu červeného masa (hovězí, vepřové, zvěřina) a masa ze skupiny "maso a fazole" (drůbež, ryby, zelenina, ořechy, vejce) na naše zdraví. Vysoká konzumace červeného masa je spojována se zvýšeným rizikem ischemické choroby srdeční zřejmě proto, že červené maso obsahuje vysoký podíl nasycených tuků a cholesterolu. Tento druh masa rovněž zvyšuje riziko cukrovky typu 2 a rakoviny tlustého střeva. Zvýšené riziko může být částečně spojeno s karcinogeny vznikajícími při vaření a chemikáliemi ve zpracovaném mase, například v uzeninách.

Zdravé ořechy
Naproti tomu drůbež a ryby obsahují méně nasyceného tuku a více nenasyceného než červené maso. Ryby jsou také bohatým zdrojem nepostradatelných omega-3mastných kyselin. Není tedy překvapením, že podle výsledků studií vykazují lidé, kteří nahradili červené maso rybami a kuřaty, snížené riziko ischemické choroby srdeční a rakoviny tlustého střeva. Vejce obsahují ve zvýšené míře cholesterol, ale konzumace až jednoho vejce denně nevede ke zvýšení rizika srdeční choroby (s výjimkou diabetiků). Mnoho lidí se vyhýbalo ořechům kvůli jejich vysokému podílu tuku, avšak tuk, který obsahují, je většinou nenasycený. Vlašské ořechy jsou obzvláště dobrým zdrojem omega-3-mastných kyselin. Studie ukazují, že ořechy zlepšují cholesterolový poměr v krvi a že také snižují riziko srdečních onemocnění a cukrovky. Navíc lidé, kteří jedí ořechy, jsou vlastně méně náchylní k obezitě; zřejmě proto, že ořechy snáze ukojí chuť k jídlu. Další pohled na pyramidu prozradí, že doporučuje nadměrnou konzumaci mléčných výrobků, a to ekvivalent dvou až tří sklenek mléka denně. Tato rada je založena na vysokém obsahu vápníku v mléčných výrobcích; má se za to, že brání vzniku osteoporéz a zlomeninám kostí. Vápník je nepostradatelný, ale požadavky na jeho množství nutné k zajištění zdravých kostí byly zřejmě nadneseny. Navíc muži se zvýšeným příjmem mléčných produktů vykazují vyšší riziko rakoviny prostaty, ženy s vysokým příjmem takové stravy mohou mít větší riziko rakoviny vaječníků. K vyjasnění vlivu mléčných výrobků na zdraví je nutný další výzkum, ale dnes se zdá nerozumné doporučovat jejich vyšší spotřebu. Většina dospělých, kteří se řídí dobrou celkovou dietou, získá potřebné množství vápníku z jedné sklenice mléka denně.

Co tedy jíst?
Protože cílem tvůrců původní pyramidy byl ušlechtilý záměr povzbudit strávníky ke zdravějšímu výběru jídel, pokusili jsme se vytvořit alternativy odvozené z nejlepších dostupných poznatků. Naše revidovaná pyramida zdůrazňuje řízení hmotnosti cestou denního cvičení a vyhýbání se nadměrnému příjmu kalorií. Jídelníček by se měl skládat ze zdravých tuků (kapalných rostlinných olejů, například olivového, sójového, kukuřičného, řepkového, slunečnicového a arašídového) a obsahovat zdravé sacharidy (celozrnné potraviny, jako chléb z celé pšenice, ovesné vločky a hnědou rýži). Budou-li ve vašem jídelníčku zastoupeny zdravé tuky a zdravé sacharidy, nemusíte se příliš starat o to, kolik procent kalorií z kterého produktu pochází. Doporučujeme také hojnou konzumaci ovoce a zeleniny. Radíme i k umírněné konzumaci zdravých zdrojů proteinů (ořechů, luštěnin, ryb, drůbeže a vajec), ale mléčné výrobky bychom měli omezit na jeden až dva denně. Revidovaná pyramida doporučuje co nejmenší příjem červeného masa, másla, jemných obilných produktů (včetně bílého chleba, bílé rýže a špaget), brambor a cukru. Trans-nenasycené tuky ve zdravém jídelníčku nemají místo vůbec. Většině lidí doporučujeme multivitaminy a i malé množství alkoholu, pokud není v rozporu s jejich zdravotním stavem. Stvořili jsme nový index, který měřil, jak přesně se strávník svým jídelníčkem držel našich doporučení. Použitím tohoto revidovaného indexu ve svých epidemiologických studiích jsme zjistili, že muži a ženy, kteří se stravovali v souladu s novou pyramidou, vykazovali nižší riziko hlavních chronických onemocnění. Tato výhoda plynula téměř zcela z podstatného snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění až o třicet procent u žen a o 40 procent u mužů. Dodržování jídelníčku podle nové pyramidy však nezajistilo snížení rizika rakoviny. S tím spíše než specifický výběr stravy souvisí kontrola hmotnosti a fyzická aktivita.
autoři jsou profesory medicíny na Harvardově lékařské fakultě
15.02.2003
Autor: WALTER C. WILLETT, MEIR J. STAMPFER
Zdroj: Mladá fronta Dnes




Stanovisko SZÚ k článku " Zásady správné výživy se mění " MF DNES, 15.2.2003

Není pravda, že se zásady správné výživy mění, pouze je navržena jejich úprava . K tomu ostatně dochází průběžně tak, jak se objevují stále nové a nové poznatky. Podle těchto vědeckých poznatků dochází postupně k úpravám výživových doporučení. To bylo, jest a bude. Pokud se taková doporučení "zpřístupní" a tím také nutně zjednoduší do názorné formy "výživové pyramidy", může vzniknout dojem, že to, co jsme doposud dělali, je všechno špatně a musíme své zvyklosti zásadně změnit.. Tak to ovšem není.
Značný vývoj názorů v posledních letech se týká obsahu tuků ve výživě. Obecný názor na snížení spotřeby tuků se u nás týkal především tuků s obsahem nasycených mastných kyselin. Vždy byly doporučovány tuky s obsahem nenasycených mastných kyselin. V poslední době se preferují tuky s obsahem mononenasycených mastných kyselin ( s jednou dvojnou vazbou), tj. zejména kyseliny olejové. Má to své důvody, zejména snížení možnosti oxidativních změn a jejich následků. Tuky s obsahem vícenenasycených mastných kyselin ( s vyšším počtem dvojných vazeb), jsou z biologického hlediska významné, protože poskytují po přeměně mnoho velmi důležitých a vysoce aktivních látek, které zejména snižují riziko vzniku srdečních a cévních onemocnění. Na druhé straně, některé z nich, především ( n - 6) při vysokém přívodu mohou potenciálně zvyšovat riziko vzniku nádorových onemocnění. Tedy pravidlo tuky snížit pod 30 % celkového energetického přívodu se nemění. Mění se poměr mezi zastoupením nasycených, mononenasycených a polynenasycených mastných kyselin, kde se preferuje podíl mononenasycených mastných kyselin a upravuje poměr mezi polynenasycenými mastnými kyselinami n-6 a n-3 na 5 : 2 ( 5,2 : 1,6) . To je světově uznávaný trend nešťastně zahrnutý do " nové pyramidy". O nepříznivém vlivu trans- izomérů mastných kyselin se již dříve vědělo a vždy se upozorňovalo na jejich nepříznivé působení.
Sacharidy jsou dvojího typu, podle obsahu vlákniny a glykemického indexu. Zjednodušeně řečeno, podle využitelné energie. Pokud se týká brambor, opakovaně jsme upozorňovali na " prasečí efekt", tj. kolik tuku a cholesterolu umí organismus vyrobit v podstatě z brambor - hlavní složky při výkrmu vepřů. Náš běžný chléb je biologicky výhodnější než " bílý chléb", což se opakovaně tvrdilo a prokázalo. Těstoviny lze pokládat za vhodné potraviny, které tvoří značný podíl v uznávané " středozemní stravě ".
K omezení mléčných výrobků s nízkým obsahem tuku není důvod. Uvedení rostlinných olejů v základně " nové pyramidy " je problematické, protože by neměly přesahovat 7 % celkového energetického přívodu.
"Nová pyramida" je podnětná , ale v mnoha aspektech diskutabilní. Zahrnuje nové trendy ve výživě člověka, ale interpretaci záměrů původních autorů nepovažujeme za adekvátní, zejména ve vztahu k vývoji spotřeby potravin v ČR.
V současné době se připravuje nová verze publikace " Směry ve výživě obyvatel ČR ", kde veškeré nové trendy, vědecky ověřené a přijaté závěry budou obsaženy.
22.2.2003
Zdroj: Státní zdravotní ústav


- Vytisknout stránku -

  Související odkazy
 Více z Tématu - Články