  Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
       |
Kukula Otakar
|
Obor: chirurgie * 2. 2. 1867 Jičín + 11. 8. 1925 Jeseník
Studium medicíny v Praze a ve Vídni zakončil promocí na pražské lékařské fakultě v roce 1890. Nastoupil jako operační elév na chirurgickou kliniku, roku 1894 se stal asistentem u prof. Karla Maydla na téže chirurgické klinice. V roce 1897 se habilitoval z patologie nemocí chirurgických, a stal se soukromým docentem. V roce 1901 získal mimořádnou a v roce 1904 řádnou profesuru a stal se přednostou chirurgické kliniky po prof. Karlu Maydlovi, který zemřel 1903. Otakar Kukula byl přednostou kliniky až do konce svého života. V období 1924/5 vykonával funkci rektora Univerzity Karlovy. Za I. sv. války pracoval v různých vojenských funkcích a kromě jiného přispěl také ke zkonstruování pojízdného sterilizátoru. Z tohoto válečného období nasbíral a publikoval mnoho zkušeností z léčení válečných poranění, z oblasti chirurgie mozku, míchy a odstraňování střepin a nábojů. Ve svém civilním působení se zabýval hlavně chirurgií v oblasti břicha a močových cest. Přínosem byl jeho nový pohled na apendicitidu a nové metody léčby hnisavých procesů ledvin, střevní neprůchodnosti, střelných poranění žaludku a zjišťování a odstraňování příčin krvácení po uskřinutí kýly. Vychoval mnoho výborných chirurgů, z nichž sedm dosáhlo vysokoškolské profesury (Stanislav Kostlivý, Jan Levit, Julius Petřivalský, Emanuel Rychlík, Stanislav Tobiášek, Jan Zahradníček, Josef Znojemský), dva se habilitovali na docenty (Josef Horák, Jaroslav Šťastný).
- -
|
|
 |
|