Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
|
Zdravotní pojišťovny upozorňují
|
dopisem ústavním činitelům, že financování lůžkových zařízení probíhá už po sedm pololetí podle nařízení vlády, respektive vyhlášky MZ. Po celou dobu totiž nedošlo k dohodě o cenách zdravotní péče. Dále pojišťovny doporučují aby rozhodnutí MZ o úhradách zdravotní péče předcházela pečlivá analýza finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění. Bez takové analýzy může snadno dojít k prohloubení finanční nerovnováhy mezi příjmovou a výdajovou složkou. Výdaje základních fondů pojišťoven převýšily v loňském roce jejich příjmy. Podle předběžných analýz letos dojde ke zvýšení výdajů na zdravotní péči nad možnosti systému, zejména u lůžkových zařízení, která část zdrojů získávají na úkor ambulantních zařízení. Celý text dopisu následuje.
Vážená paní MUDr. Marie Součková ministryně zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví Palackého nám. 4 128 01 Praha 2
V Praze dne 10.9.2002
Vážená paní ministryně,
dovolujeme si Vás oslovit jménem všech zdravotních pojišťoven v souvislosti se současným stavem vývoje platební bilance systému veřejného zdravotního pojištění, neboť jsme si vědomi toho, že aktuální situace v České republice se výrazným způsobem projeví do ekonomiky celé země, a tím i do předpokládaných makroekonomických ukazatelů pro rok 2003 a následně pak rovněž do úhrad zdravotní péče v následujícím období.
Vzhledem k tomu, že v současné době vrcholí jednání Dohodovacího řízení o hodnotě bodu a výši úhrad zdravotní péče pro 1. pololetí 2003, chceme, jako představitelé zdravotních pojišťoven, upozornit na několik závažných informací související právě s jejím financováním.
Financování zdravotní péče v segmentu lůžkových zdravotnických zařízení probíhá již po 7 pololetí dle dikce nařízení vlády ČR resp. vyhlášky MZ, které substituují nedohodu mezi představiteli nemocnic a zdravotních pojišťoven v Dohodovacím řízení o hodnotě bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Počátkem roku 2001 byl do systému zakomponován nárokový prvek v podobě paragrafu, který segmentům, které se zdravotními pojišťovnami nedohodly, garantuje navyšování úhrad bez ohledu na rozsah poskytnuté zdravotní péče, její kvalitu a potřebnost (v roce 2001 a ve 2. pololetí 2002 to byla lůžková zdravotnická zařízení, v 1. pololetí 2002 pak všechny segmenty poskytovatelů kromě praktických lékařů, stomatologů a lázeňské a ozdravenské péče).
Zdravotní pojišťovny ČR jak za 1. pololetí 2001, tak i za 2. pololetí 2001 naplnily ustanovení výše zmíněného paragrafu (§ 2 odst. 6 vyhlášky MZ č.487/2000 Sb., a dále § 2 odst. 7 vyhlášky MZ č.211/2001 Sb.) a provedly doplatky nemocnicím, přitom tyto doplatky vycházely – z našeho pohledu nelogicky - z rozdílu skutečnosti proti plánovaným výběrům, a nikoliv ze skutečného navýšení zdrojů, což se následně výrazně projevilo v saldu systému veřejného zdravotního pojištění za rok 2001.
Upravíme-li bilanci základních fondů zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven za rok 2001 zveřejněnou ve výročních zprávách o mimořádné vlivy zjistíme, že výdaje těchto fondů převýšily v roce 2001 příjmy. Těmito mimořádnými vlivy byly zejména příjmy z odkupů pohledávek realizovaného na základě usnesení vlády Českou konsolidační agenturou ve výši 639 miliónů Kč (které však byly převážně použity na úhradu závazků po lhůtě splatnosti).
V roce 2002 sice byla změněna filosofie výpočtu doplatků, a to dle skutečného nárůstu zdrojů, avšak bez ohledu na to, zda nárůst zdrojů již byl vyčerpán v jiných segmentech či uvnitř jednoho segmentu jednotlivými poskytovateli.
Na rychlejší čerpání zdrojů, a to nad rámec jejich nárůstu, se přitom významně podílí skutečnost, že po ukončení dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče na 1. pololetí 2002 došlo k plošné změně výše režie počítané k jednotlivým výkonům s platností od 1.4.2002, čímž se navýšila jejich cena a dále fakt, že k 1.1.2002 došlo k úpravě „seznamu léčiv“, která se rovněž okamžitě projevila ve zvýšených výdajích na zdravotní péči.
Přestože za 1. pololetí 2002 doplatky zatím nebyly z technického důvodu realizovány, veškeré předběžné analýzy ukazují , že v roce 2002 dojde k navýšení výdajů na zdravotní péči nad rámec možností příjmů systému veřejného zdravotního pojištění. Tento trend se především projevuje v segmentu lůžkových zdravotnických zařízení, neboť část zdrojů získávají lůžková zdravotnická zařízení na úkor poskytovatelů ambulantních ZZ. Důkazem pro nerovnoměrný vývoj úhrad v jednotlivých segmentech – a to obrácený trend ve srovnání se světem - je změna procentního rozložení ročních výdajů .
Z těchto jednoduchých údajů je zřejmé, že při zachování stejné dynamiky nárůstu výdajů dojde již v roce 2003 k rozkolísání celého systému veřejného zdravotního pojištění v ČR. Přitom největší vliv na to má právě ustanovení vyhlášek MZ o doplatku ZZ v případě nárůstu zdrojů bez ohledu, zda tyto zdroje již nebyly vyčerpány jinak.
V současné době vrcholí jednání Dohodovacího řízení o hodnotě bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro období roku 2003. Statutární zástupci všech zdravotních pojišťoven jsou znepokojeni situací, která vyplývá z nerovných vyjednávacích pozic zúčastněných stran, neboť vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, kterými se stanovily výše úhrad zdravotní péče pro příslušné období výrazným způsobem v roce 2002 zvýhodnily ty segmenty poskytovatelů, které se v dohodovacím řízení nedohodly, obzvláště pak nemocnice.
Na základě zkušeností z minulých období proto předpokládáme, že opět nebude dosaženo dohody, speciálně v segmentu lůžkové péče, kdy představitelé nemocnic přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví budou znovu spoléhat na skutečnost, že při nedohodě dojde k jejich opětovnému zvýhodnění.
Vážená paní ministryně, prosíme Vás proto, aby v případě, že nebude dohody dosaženo, byla - před rozhodnutím MZ ČR o způsobu a výše úhrady pro rok 2003 v příslušném segmentu - nejprve provedena pečlivá analýza finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění tak, aby nedošlo k prohloubení finanční nerovnováhy na straně zdravotních pojišťoven mezi příjmovou a výdajovou složkou.
Ing. Jiřina Musílková ústřední ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR
Ing. František Beránek generální ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny
Ing. Zdeněk Vrožina, MBA ředitel Hutnické zaměstnanecké pojišťovny
Ing. Ladislav Friedrich, CSc. generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví
Ing. Darina Ulmanová, MBA ředitelka Zaměstnanecké pojišťovny Škoda
Ing. Karel Šatera, MBA generální ředitel Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR
JUDr. Petr Vaněk ředitel Revírní bratrské pokladny
Vladimír Kothera generální ředitel Zdravotní pojišťovny METAL-ALIANCE
MUDr. Jiří Bek ředitel České národní zdravotní pojišťovny
Na vědomí: předseda vlády ministr financí ministr práce a sociálních věcí předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR předseda Senátu Parlamentu ČR předseda výboru pro sociální politiku a zdravotnictví PS PČR předseda výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR
- -
|
|
|
|