 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Otisky prstů nejsou věda?
|
Co je pravá věda, co je pavěda? Soudce Louis Pollack z okresního soudu v Pensylvánii ve Spojených státech 7.ledna 2001 v procesu rozhodl, že otisky prstů, nalezené na místě činu nelze považovat za vědecký důkaz viny, protože nesplňují kritéria vědeckosti, stanovená Nejvyšším soudem Spojených států už v roce 1993. Kriminalisté z toho mají spoustu starostí, protože pensylvánský rozsudek by mohl být precendentem. Jaká kriteria vědeckosti stanovil americký Nejvyšší soud? Jsou čtyři: ...
Techniku nebo metodu lze považovat vědeckou jen tehdy, když její výsledky lze přezkoumat - dnes bychom řekli, že je vyvratitelná, někteří podle Poppera říkají falzifikovatelná, ale to se mi zdá matoucí.
Metoda musí být publikována a projít posouzením - tak zvaným peer review - jiných vědců.
Musí být známo procento chybných nálezů.
Příslušné odvětví musí být obecně považováno za vědecké.
A tato kritéria snímání prstů podle Pollacka nesplňuje. Kriminalistika - tedy praxe kriminalistů - by tedy neměla svou vědu - kriminologii? Taková věda ovšem existuje a mimo jiné se zabývá i metodami zkoumání důkazů trestných činů, máme kriminalistickou biologii, psychologii, sociologii. V oboru prací o otiscích prstů tedy zřejmě nemají kriminalisté dost publikací, např. o tom, jak spolehlivé je vyvolávání latentních otisků pomocí různých prášků, jaké je procento chyb a zda tedy využití otisků lze skutečně považovat za vědu.
Co se tedy stalo? Jeden soudce v jednom procesu otisky neuznal, předtím desítky soudců otisky jako důkaz uznaly. Ale v tom je právě háček. Jakmile vznikne takovýto precedens, může se očekávat vlna odvolání odsouzenců ve starších procesech. A také mohou být zpochybněny jiné metody získávání důkazů, třeba balistika - proměřování dráhy střel, ale především charakteristik střel, ze kterých se podle vrypů na střele dá zjistit, zda vyšly z hlavně, ze které se na místě činu zakouřilo.
Otisků prstů se k vedení důkazů užívá už sto let, patří k nejpopulárnějším postupům i v detektivkách a nakonec se staly jakýmsi modelem přesnosti i v biologii. Jedince lze identifikovat podle jejich deoxyribonukleové kyseliny, čemuž říkáme fingerprinting. Zpochybnit určování identity podle DNA však nikdo nemůže, protože splňuje požadavky na vědu i podle kritérií Nejvyššího soudu Spojených států. Pro obyčejné otisky prstů to však podle soudu v Pensylvánii neplatí.
Na soudce Pollacka se snesla vlna kritiky a např. krminalistický specialista, seržant kanadské Královské jízdní policie David Asbough tvrdí, že soudce Pollack argumentům o vědeckosti otisků vůbec nerozumí. Ale americký Federální úřad pro vyšetřování, známá FBI, se už rozhodl spolehlivost otisků prstů v kriminologii skutečně vědecky otestovat právě podle oněch čtyř vědeckých kritérií formulovaných Nejvyšším soudem.
Autor: Vratislav Schreiber
24.2.2002
Zdroj: AKADEMON (publikováno s laskavým svolením redakce Akademon)
-  -
|
| |
|
|
