Vítejte na ZDRAV.cz
  Hledat

Rozšířené hledání

  Menu
· Všechna témata
· Archiv
· Statistiky
  Přihlášení
Uživatelské jméno

Heslo

Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled...
  Uživatelské menu

  Bezcigaret.cz
Do nového dne
uh, uh, uh
s cigaretou
  Redakce
· Reklama
· Redakce
· Prohlášení
  Archiv html
· Adresář firem
· Zákony a vyhlášky
· Marketing pro zdraví
  Zdrav.cz

Přidat zdrav.cz
do Oblíbených položek

Ikona na Vaše stránky
www.zdrav.cz

Zdrav.cz
jako Výchozí stránka

Úterý, 18.Březen 2003 Zdravotní rádce 

Anatomie
Anatomicky je prostata svalově žlaznatý orgán uložený pod močovým měchýřem. Je přibližně kulovitého tvaru o velikosti vlaškého ořechu, obkružuje prostatickou část močové trubice a intimně naléhá na přední stranu konečníku. Do prostatické části močové trubice vyúsťují společné vývody varlat a semenných váčků. Prostata je v celém rozsahu kryta pevným pouzdrem. Mezi prostatou a tímto pouzdrem je hojné cévní a nervové zásobení. Samotná prostata je méně prokrvena. Tato anatomická skladba a topografické vztahy k ostatním orgánům mají vztah k pestrosti příznaků při onemocnění prostaty. Tento mužský orgán může být postižen řadou onemocnění od mladého až do vysokého věku. S narůstajícím věkem se prostata postupně zvětšuje a může činit obtíže při vyprazdňování močového měchýře, může dojít až k úplné zástavě močení.
V mužském organismu má prostata úlohu pohlavní žlázy vytvářející sekret, který je součástí semenné tekutiny, v níž se pohybují a udržují vitální spermie do doby ejakulace. Svalová tkáň v prostatě má při sexuálním styku svým stahem vliv na ejakulaci semene při orgasmu.


Zánětlivá onemocnění prostaty
Onemocnění, která prostatu postihují, jsou různá. V mladším věku jde většinou o onemocnění zánětlivá nebo nezánětlivá, která ve vyšším věku mohou být ještě nezhoubná (benigní) nebo zhoubná (maligní).
Záněty prostaty (prostatitis) postihují hlavně mladé muže ve formě akutního onemocnění nebo onemocnění chronického.

Zánět prostaty je možno rozdělit podle následující tabulky:

A- akutní infekční prostatitis

B- chronická infekční prostatitis

C- chronická neinfekční prostatitis, která je zahrnuta pod pojmem Chronic Pelvic Pain
Syndrome. Ta se dále dělí:
a) zánětlivá neinfekční prostatitis (jsou-li přítomny bílé krvinky v prostatickém sekretu nebo v moči)
b) nezánětlivá neinfekční prostatitis (nejsou-li přítomny bílé krvinky v prostatickém sekretu nebo v moči)


D - bezpříznakový zánět prostaty znamená, že takový pacient nemá žádné obtíže a přijde se na toto onemocnění při vyšeřování pro jinou chorobu.


Z tohoto poměrně složitého výčtu různých druhů zánětu prostaty si lze dobře představit, jak pestré mohou být projevy takového onemocnění.

Příznaky zánětu prostaty: mezi lékaři převládá názor, že zánětlivá onemocnění prostaty nejsou častá, jde spíše o příznaky poměrně nevýrazné, a choroba tak přechází pomalu do chronického stadia. Většina mladých mužů tyto příznaky zlehčuje, pokud nejsou alarmující. Jde o analogii zánětu vaječníků a vazů děložních u žen. Zánětlivá onemocnění provází v akutní fázi bolest v podbřišku s vyzařováním do bederních krajin, bolest na hrázi (to znamená v místě mezi šourkem a konečníkem), bolest v tříslech,citlivost varlat s vyzařováním podél provazce semenného do podbřišku, může být i zvýšená teplota, lehké dráždění na moč, výtok z trubice močové, zvláště pak zalepené zevní ústí po- ránu. Méně časté příznaky jsou nutkání na stolici, tlak v konečníku, krev ve spermatu, celková unavenost, ztráta zájmu o práci, nesoustředěnost.

Příčinou prostatitidy je nejčastěji porušení sexuální hygieny, prochlazení v kombinaci s chřipkovým onemocněním.

Léčba akutní formy je poměrně úspěšná pomocí antibiotik nebo chemoterapeutik, dále pak symptomaticky pomocí analgetik a protizánětlivé medikamentace. Léčba chronické formy prostatitidy spočívá spíše v tlumení bolesti, protizánětlivé léčbě, psychoterapii, lázeňské léčbě, v řádné životosprávě s vyloučením dráždivých jídel a alkoholu. Dále je třeba vyvarovat se prochlazení.

Benigní hyperplazie prostaty - BHP
Nejčastějším onemocnění prostaty ve vyšším věku je benigní hyperpazie prostaty (BHP). Začíná se projevovat u mužů po padesátce, v šedesáti letech je prostata výrazněji změněna u každého druhého muže. Charakteristickým příznakem BHP jsou mikční obtíže, mezi něž patří zpomalení startu močení, zeslabení proudu moči, zpomalené i opakované domočování, častější močení v noci, pocit nevyprázdněného močového měchýře, nutkavé nucení na močení. Bolesti ani zvýšené teploty nebývají obvyklé, výjímečně se může objevit v moči krev. Při neléčení může dojít k úplné zástavě močení s nutností zavést trvalou cévku. Při chronickém nevy-prazdňování močového měchýře může dojít k poměrně závažnému poškození ledvin. Při pří-tomnosti infekce je nemocný ohrožen i na životě.

Diagnóza: určení diagnózy většinou není pro urologa obtížné a nevyžaduje složité a pro pacienta nepříjemné vyšetřovací metody. 50 % diagnózy spočívá ve správné anamnéze a fyzikálním vyšetření, hlavně ve vyšetření konečníkem, kdy získáme informaci o velikosti prostaty, o její symetrii, konzistenci, povrchu, ohraničení a eventuální bolestivosti. Další vyšetření jsou potřebná k určení správného terapeutického postupu.

Léčba nabízí zejména v posledních letech řadu možností, od pestré farmakologické terapie až po řadu chirurgických technik - od otevřené operace u velkých prostat až po šetrnější postupy, jako laserové odstranění žlázy předstojné nebo klasické a dosud nepřekonané metody operace přes močovou trubici. O způsobu léčby by měl po poradě rozhodnout ošetřující lékař-urolog.

Karcinom prostaty
Mimořádnou pozornost zasluhuje zhoubné onemocnění prostaty u muže. Karcinom prostaty je jeden z nejčastějších zhoubných nádorů a příčinou smrti u mužů. Představuje vysoce závažný zdravotní, ale i společenský problém. V České republice byl výskyt karcinomu prostaty v roce 1994 udáván číslem 155 nově zjištěných případů na 100 000 mužů. Tento počet se neustále zvyšuje. Rizikovým faktorem vzniku karcinomu prostaty je věk, hormonální prostředí, dietetické zvyklosti, rasové aspekty. Jednoznačně byla prokázána dědičnost karcinomu, kdy pravděpodobnost výskytu se v pokrevní linii zvyšuje až 5krát.

Příznaky karcinomu prostaty jsou dlouho nevýrazné a neurčité. Karcinom většinou začíná růst na periferii žlázy, proto obtíže s močením se projevují až při pokročilejším stavu onemocnění. V časných stadiích je onemocnění prakticky bez příznaků. Vzhledem k většímu procentu pravděpodobnosti onemocnění karcinomem prostaty s narůstajícím věkem je v rámci prevence a včasné diagnózy vyšetření po 50 letech věku doporučenou nutností!
V současnosti je již možné zachytit tuto chorobu v době, kdy nemocný nemá ještě obtíže a choroba je lokalizována pouze na samotnou žlázu. Vyšetřením malého vzorku krve je možné zjistit vyšší hladinu jedné krevní bílkoviny - PSA (prostatický specifický antigen), která dokáže velice citlivě signalizovat změny v prostatě, a to hlavně ve smyslu zhoubného bujení. Při současném vyšetření per rectum (konečníkem) lze hodnotit podobně jako u benigní hyperplazie prostaty samotnou prostatu a posoudit změny povrchu, konzistence a ohraničení. V případě podezření na nádor prostaty lze poměrně jednoduše odebrat několik vzorků z prostaty punkcí a patolog zodpoví otázku, zda se jedná o zhoubný nádor nebo pouze o hyperplazii.
Při zjištění diagnózy karcinomu prostaty je důležité stanovit stadium choroby - zda se jedná o pokročilý nádor nebo o nádor ohraničený, protože tento závěr má rozhodující význam pro další léčebný postup. Většinou výška hodnoty PSA (normální je do 4ng/ml) a zhodnocení vzorku tkáně patologem dává poměrně slušnou představu o stadiu onemocnění.

Léčbaje limitována stadiem onemocnění. Jiná bude při lokálním postižení prostaty, kdy může být radikální, a to chirurgická nebo radiologická, jiná bude v případě zasažení i jiných orgánů a vytvoření již dceřinných nádorových ložisek, hlavně v kostech. V těchto případech přichází v úvahu léčba hormonální nebo chemoterapie kombinovaná s chirurgickým zákrokem, kdy chirurg zajišťuje pouze průchodnost trubice močové v případě, že nemocný nemůže močit.

Existuje prevence karcinomu prostaty?
Žádná prevence karcinomu prostaty není. V současné době je však možná včasná diagnostika karcinomu prostaty a při zachycení lokalizovaného nádoru možnost radikální chirurgické léčby s odstraněním celé prostaty, včetně pouzdra a semenných váčků. Po radikálním výkonu lze považovat nemocného za vyléčeného. Pak následuje pouze rutinní sledování a monitorování PSA. Léčba tohoto druhu nádoru se stále dramaticky vyvíjí a zaznamenává nové a nové poznatky.

Doporučení:
Každý muž po svých 50 letech by měl být vyšetřen urologem per rectum a měl by znát hodnoty svého PSA (prostatického specifického antigenu), stejně jako hodnoty svého cholesterolu a výši krevního tlaku!



Autor: doc. MUDr. Michael Urban
Recenze: doc. MUDr. František Záťura
© Státní zdravotní ústav Praha, 2001








- Vytisknout stránku -

  Související odkazy
 Více z Tématu - Zdravotní rádce