 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Čtvrtek, 20.Březen 2003
|
Články
|
Hormony v televizi
|
Skryté propagaci léků, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis, se docela dobře daří v České televizi.  Alespoň to tvrdí v posledním vydání časopis Respekt v článku „Vem si prášek“. Podle Respektu se společnosti, jíž patří největší podíl na českém trhu se syntetickými hormony, se tak podařil husarský kousek:pod rouškou „osvětového a vzdělávacího“ pořadu propaguje na veřejnoprávní obrazovce v atraktivním vysílacím čase své výrobky. Jen notorický šťoural, uvádí Respekt, si přitom v závěrečných titulcích všimne, že pořad vznikl za přispění firmy Schering.
Vem si prášek
Česká televize bez varování propaguje sporná farmaceutika
Je sobotní podvečer a na televizních obrazovkách se herečka Jana Švandová prochází kolem vyhlášené Gynekologicko-porodnické kliniky sv. Apolináře. Zvesela přitom dává k lepšímu, že i v menopauze si díky substituční hormonální terapii uchovává pocit svěžesti a mládí. Další sobotu Andrea Čunderlíková zase jásá nad tím, že je kamarádka se svou dcerou – a už od patnácti jí proto kupuje hormonální pilulky, aby ji ochránila před nechtěným těhotenstvím. Akademickými tituly ověšený privátní gynekolog Lubomír Rotta pak nad sklenicí vína vychválí přednosti syntetických hormonů a další pokračování pravidelného pořadu České televize „Co mohu pro sebe udělat aneb Jak být ženou po celý život“ končí. Jen notorický šťoural si přitom v závěrečných titulcích všimne, že pořad vznikl za přispění firmy Schering. Společnosti, jíž patří největší podíl na českém trhu se syntetickými hormony, se tak podařil husarský kousek: pod rouškou „osvětového a vzdělávacího“ pořadu propaguje na veřejnoprávní obrazovce v atraktivním vysílacím čase své výrobky. Na zmínku o tom, že hormonální antikoncepce obsahuje umělé estrogeny, důvodně podezřelé z podílu na vzniku rakoviny prsu, už přitom nezbývá čas.
Chraňte se karcinogenem
Užívání hormonálních kontraceptiv je dnes nejoblíbenější antikoncepční metodou. Obraty firem, které s těmito preparáty obchodují, se počítají v miliardách dolarů ročně a již v roce 1975 se například Premarin stal pátým nejprodávanějším farmaceutikem světa. Počet žen užívajících syntetické hormony od té doby stále stoupá. Dnes je na celém světě pravidelně bere kolem 80 milionů (v Česku 830 tisíc, tedy zhruba třetina všech žen v plodném věku).
Za svůj masivní úspěch vděčí hormonální antikoncepce agresivní propagaci, která – podobně jako v úvodu zmiňovaný televizní pořad – šikovně připomíná její vysokou spolehlivost, aniž by přitom zmiňovala prokázanou skutečnost, že syntetický estrogen může vážně ohrozit zdraví.
Kromě toho, že hormonální antikoncepce způsobuje „dílčí“ potíže jako deprese, snížení sexuální apetence a snížení poševní sekrece, patří k jejím hlavním rizikům především nebezpečí vzniku trombózy (ucpání cév krevní sraženinou), jaterních dysfunkcí, tumoru jater a zejména karcinomu prsu.
Důkladná nezávislá studie publikovaná loni ve Švédsku například prokázala, že nárůst onemocnění rakovinou prsu byl o 24 % vyšší u žen užívajících hormonální antikoncepci než u referenční skupiny. Obratem bylo sice uveřejněno několik dalších výzkumů, které něco takového vyvracely. Potíž je však v tom, že je financovali výrobci hormonů.
Nezpochybnitelné každopádně je, že žen trpících rakovinou prsu v západních zemích stále přibývá (u nás jich do registru každoročně přibude čtyři až pět tisíc). Za alarmující je přitom považován zejména fakt, že čím dál častěji se jedná o mladé ženy v produktivním věku, přičemž v rozvojových zemích, kde se hormonální antikoncepce neužívá, je výskyt karcinomu prsu trvale velice nízký.
Zlom do debaty o míře škodlivosti hormonálních kontraceptiv přinesla především nejnovější zpráva amerického Národního institutu pro ochranu zdraví (National Institute of Environmental Health Sciences). Jejímu vydání předcházely důkladné studie a výzkumy prováděné skupinami vládních i nevládních vědců a právě na základě výsledků jejich práce americká federální vláda zařadila loni v prosinci celou skupinu steroid-
ních estrogenů, mezi něž patří i ty používané při výrobě hormonální antikoncepce, na seznam prokázaných karcinogenů. Lékařům pak vydala řadu doporučení směřujících k maximální obezřetnosti při předepisování přípravků, jež je obsahují. V podstatě za jedinou skutečně oprávněnou indikaci je tak dnes v USA uznána pouze hormonální substituční léčba po hysterektomii – chirurgickém odstranění dělohy a vaječníků.
Pomůžu vám s akné
V českých ordinacích zatím bezstarostné předepisování hormonálních kontarceptiv i hormonálních substitucí v menopauze kvete a gynekologové je stále zcela běžně označují za „antikoncepční metodu první volby“.
I přes známá rizika přitom pouze nepatrná část z 830 tisíc žen, jež hormony užívají, projde před jejich nasazením prohlídkou zahrnující jaterní testy, vyšetření prsou a srážlivosti krve. Dokonce ani dříve platný úzus nedoporučovat hormony po pětatřicátém roce a po mnohaletém nepřerušeném užívání se dnes nedodržuje a například MUDr. Jan Vráblik z Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice schvaluje jejich nepřetržitou konzumaci klidně po celý plodný věk.
Samozřejmost, s níž se dnes v našich zeměpisných šířkách předepisuje hormonální antikoncepce i patnáctiletým dívkám pod záminkou léčby akné či úpravy nepravidelného menstruačního cyklu, má bohužel svou smutnou logiku: neexistuje pravděpodobně gynekolog, jehož by nenavštívil usměvavý zástupce farmaceutické firmy s lákavou nabídkou. „Lékaři jsou buď odměňováni finančním paušálem – nejčastěji pět set korun – za každou ulovenou pacientku, nebo jednorázovou odměnou za určitý počet pacientek,“ popisuje běžnou praxi Eva Kratochvílová, která pro jednu z farmaceutických společností tři roky pracovala jako medicínský reprezentant. K dalším přesvědčovacím metodám pak podle jejího svědectví patří například příspěvky na vybavení ordinace či hrazení cest na nejrůznější zahraniční konference. Svou roli hraje i fakt, že ženy ovlivněné agresivní reklamou po lékařích „spolehlivé pilulky“ stále častěji aktivně vyžadují.
Hormony útočí
Ve hře přitom není jen zdraví přímých uživatelek hormonální antikoncepce. Jak upozorňují například experti z World Wildlife Fund – nejprestižnější nevládní organizace na ochranu životního prostředí na světě – má masivní užívání hormonální antikoncepce a substituční podávání ženských hormonů v klimakteriu za následek zvyšování této látky v životním prostředí. Prostřednictvím moči se totiž dostává do odpadních vod a vrací se tak zpět do potravního řetězce. Právě sekundární promoření populace estrogeny přitom dávají některé medicínské studie do souvislosti s civilizačními chorobami, jako jsou obezita, diabetes, výskyt předčasné puberty a snižující se věk první menstruace (děvčátka menstruující před dovršením dvanáctého roku dnes v městských
aglomeracích nepředstavují žádnou zvláštní výjimku).
Rovněž nárůst mužské sterility dávají některé výzkumy do souvislosti s rostoucím výskytem syntetického ženského pohlavního hormonu v potravním řetězci. Nejde přitom o malichernost. Mužů s nízkým obsahem spermií ve spermatu či jejich sníženou vitalitou neustále přibývá a počet párů postižených neplodností rok od roku stoupá. V současné době je to již každý šestý pár.
Tváří v tvář varovným zjištěním zvýšila americká federální vláda roční výdaje na výzkum vlivu syntetických estrogenů z původních padesáti milionů na dnešní půl miliardu dolarů.
17.3.2003
Autor:Helena Máslová (autorka vystudovala medicínu na LF UK)
Zdroj: RESPEKT 12/2003
-  -
|
| |
|
|
