 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Šedý oční zákal neboli katarakta
|
Příčiny vzniku katarakty nejsou zcela objasněny. Katarakta může být vrozená nebo ziskaná. Velkou většinu tvoří získané katarakty, které se vyskytují zpravidla po 60. roce věku. Oční čočka se však může zakalit i u mladších lidí.
Co je to katarakta?
Katarakta, neboli šedý zákal, je zkalení oční čočky. Čočka je průhledná tkáň, která má název odvozen od svého tvaru. Nachází se v přední části oka za duhovkou, kde je připevněna jemnými vlákny závěsného aparátu. Svou zadní plochou naléhá na rosolovitý sklivec, který vyplňuje vnitřní část oka (obr 1).
obr. 1 Schematický řez okem
Na čočce rozlišujeme 3 hlavní části - jádro, kůru a pouzdro - přední a zadní (obr.2).
obr. 2 Schematický řez čočkou
Čočka je důležitou součástí optického systému oka. Soustřeďuje světelné paprsky vstupující do oka - na sítnici (světločivná tkáň vystýlající vnitřní povrch oka) a umožňuje tak vznik obrazu. V ideálním případě je čočka dokonale průhledná a umožňuje tedy volný průchod světelných paprsků do zadní části oka. V případě vzniku šedého zákalu je průchod světelných paprsků do nitra oka narušen. Typy zkalení čočky jsou na obr č. 3.
obr. 3 Základní typy šedého zákalu
A - zkalení kůry čočky, B - zkalení jádra čočky, C - zkalení pod pouzdrem čočky
Příčiny vzniku katarakty
Příčiny a mechanismus vzniku šedého zákalu nejsou dosud zcela objasněny. Rozlišujeme kataraktu získanou a kataraktu vrozenou.
Většinu z celkového počtu katarakt tvoří formy získané. Vyskytují se převážně u starších pacientů, tj. zpravidla po 60. roce věku - senilní katarakta, kdy se čočka stává tvrdší a ztrácí svou průhlednost. Čočka se však může zkalit i u pacientů mladších.
Rozvoj šedého zákalu mohou urychlit některá celková onemocnění, např. poruchy látkové přeměny (cukrovka), kožní a systémové choroby (lupenka, atopický ekzém, svalové dystrofie), kloubní onemocnění (artritida).
U chronických očních onemocnění, jako je například zelený zákal (glaukom), záněty živnatky (uveitidy) nebo po předchozí oční operaci, může vzniknout tzv. komplikovaná katarakta. Predispozici pro vznik šedého zákalu mají i pacienti s těžkou krátkozrakostí (myopií).
Rovněž po pronikajícím nebo i tupém poranění oka může dojít v různém časovém odstupu k zakalení čočky - traumatická katarakta.
Na vzniku vrozených katarakt se může podílet infekční onemocnění matky během těhotenství (zarděnky, toxoplasmóza), toxické vlivy léků užívaných v graviditě (hormonální přípravky - kortikosteroidy). Asi u 1/3 vrozených katarakt, kde není souvislost s celkovým onemocněním, hraje roli dědičnost. Vrozený šedý zákal může být i součástí celkového postižení dítěte (např. Downův syndrom). U více než 1/3 pacientů však příčina vrozené katarakty zůstává neznámá.
Příznaky katarakty
Katarakta se nejčastěji projevuje zhoršením vidění. U některých typů zákalů se nejprve zhoršuje vidění do blízka, u jiných nejprve vidění na dálku. Někteří pacienti mají potíže za šera, jiní naopak vidí hůře při jasném osvětlení. Mnoho pacientů udává pocit "mlhy před okem" nebo pocit "špinavých brýlí". Tyto příznaky se obvykle rozvíjejí pozvolna, avšak doba, za kterou se vidění postupně zhoršuje, se značně liší (týdny, měsíce i roky).
Kdy jít k lékaři?
Jakmile pacient začne pozorovat zhoršené vidění, měl by navštívit očního lékaře, který určí, je-li zhoršení zraku způsobené zákalem čočky či nikoliv.
Léčba katarakty
Jediným účinným způsobem léčby šedého zákalu je operační řešení. Podstatou výkonu je odstranění zkalené čočky a ve většině případů její nahrazení čočkou umělou.
Předoperační vyšetření
Oční vyšetření je zcela bezbolestné. Zahrnuje vyšetření zrakové ostrosti, změření nitroočního tlaku, vyšetření předního segmentu oka na štěrbinové lampě a vyšetření očního pozadí pomocí oftalmoskopu po důkladném rozšíření zornice speciálními kapkami. Lékař při vyšetření určí pokročilost šedého zákalu a rozhodne o operaci. Většinou se k operaci přistupuje, jakmile zákal začne zhoršovat vidění.
Není vhodné operaci odkládat příliš dlouho! Na rozdíl od dříve užívaných operačních technik dnes není žádoucí, aby zákal tzv. "dozrál"! Zbytečné vyčkávání s operací může mít za následek obtížnější průběh operace a zdlouhavější pooperační hojení.
Součástí předoperačního vyšetření je i tzv. biometrie a interní předoperační vyšetření. Biometrie je ultrazvukové vyšetření oka, nutné k určení vhodné dioptrické síly umělé čočky, kterou se při operaci nahradí čočka zkalená. Vyšetření je opět zcela bezbolestné, provádí se jen v místním znecitlivění kapkami.
Nezbytné je i vyšetření celkového zdravotního stavu pacienta obvodním lékařem nebo internistou. Ten zváží, je-li pacient operace schopen, případně jsou-li nutná další opatření (úprava celkové léčby, speciální příprava před operací).
Příprava před operací
Operace šedého zákalu obvykle nevyžaduje speciální přípravu. Pacient dále užívá své trvalé léky, pouze několik dní před operací začne kapat antibiotické kapky (prevence vzniku infekčních komplikací).
V naprosté většině případů se operace provádí v místním (lokálním) znecitlivění - po nakapání znecitlivujících kapek (anestetik) do oka, případně injekcí vedle oka. Jen výjimečně (např. u dětí, neklidných pacientů, alergiků na lokální anestetika) je nutná celková anestézie (narkóza).
Těsně před operací se kůže v okolí oka očistí dezinfekčními roztoky.
Operační metody
Záznamy o operacích katarakty jsou známé již ze starého Egypta. Operační techniky však od té doby prošly řadou obměn a zdokonalení. V počátcích moderních operačních postupů se zkalená čočka odstraňovala celá (i s pouzdrem) bez náhrady čočkou umělou - tzv. intrakapsulární extrakce (ICCE). Zrak pacienta bylo v těchto případech nutné po operaci korigovat silnými brýlemi (cca +10 dioptrií). Modernější operační metodou, je tzv. extrakapsulární extrakce (ECCE). Při tomto typu operace se z oka odstraňuje jádro a čočkové hmoty, pouzdro čočky se závěsným aparátem však zůstává zachováno. Zachování čočkového pouzdra umožňuje vložení čočky umělé. Umělá čočka (vyrobená ze silikonu, polymetylmetakrylátu, ev. jiných materiálů) v oku zůstává po celý zbytek života. Umožňuje po operaci dosáhnout dobrého vidění na dálku bez brýlí nebo jen s minimální korekcí. Do blízka pacienti používají i po operaci brýle silné asi 3 dioptrie.
Nejmodernější a nejužívanější metodou při operaci katarakty je v současnosti tzv. fakoemulsifikace, kdy se z drobného řezu čočka rozruší pomocí speciální ultrazvukové sondy a po odsátí a vypláchnutí je nahrazena čočkou umělou. Operační rána se poté zašije. Někdy však malé řezy ani šití nevyžadují. Celý výkon trvá cca 15 - 30 minut a vzhledem k malé operační ráně jej lze provádět i ambulantně, tj. bez hospitalizace pacienta.
Operační postup volí operatér individuálně, podle typu šedého zákalu a celkového očního nálezu.
obr. 4 Operace šedého zákalu - fáze vložení umělé čočky do pouzdra
obr. 5 Umělá nitrooční čočka
Pooperační období
První kontrolu po operaci obvykle provádí operatér, další péči zajistí oční lékař v místě bydliště. Pacient po operaci dostane kapky, které pravidelně kape (cca 3 týdny) do operovaného oka.
Zásady správné aplikace očních kapek:
zaklonit hlavu;
prstem odtáhnout dolní víčko od oka směrem dolů;
vkápnout 1 kapku do oka (nedotýkat se oka lahvičkou);
zavřít oko na 2 - 3 minuty, lehce zatlačit na slzný vak (tj. těsně pod vnitřním koutkem);
před otevřením oka zamrkat a otřít z víček slzy nebo zbytek kapek;
pokud je předepsáno více druhů kapek, je nutné mezi aplikací jednotlivých druhů kapek vyčkat 3 - 5 minut.
Užití nejmodernějších operačních postupů umožňuje, aby byl pacient propuštěn z nemocnice první nebo druhý den po operaci a během několika dnů opět nastoupil do zaměstnání. Po operaci nejsou doporučována žádná pracovní omezení, s výjimkou zvláště tělesně náročných činností (zvedání těžkých předmětů, práce v předklonu). Operované oko může pacient plně používat; může číst, sledovat televizi.
V prvních dnech po operaci bývá vidění ještě mlhavé, avšak brzy se zlepší. Vidění se ustálí asi za 4 - 6 týdnů. Až tehdy je vhodné předepisovat brýle na blízko, případně slabou korekci zlepšující vidění do dálky.
Při oboustranném šedém zákalu se operace druhého oka provádí s časovým odstupem, obvykle asi 3 - 4 týdny po operaci oka prvního. V tomto případě se brýle předepisují až po operaci druhého oka.
Pokud operatér použije k uzavření operační rány stehy, lékař při pooperačních kontrolách určí, zda je stehy vhodné odstranit či ponechat.
Komplikace po operaci
U naprosté většiny pacientů je operace šedého zákalu bez komplikací a vede ke zlepšení vidění.
U části pacientů může však dojít po řadě týdnů, měsíců či let po operaci k opětovnému zhoršení vidění. Jedná se o ztluštění a zkalení pouzdra čočky, které bylo v oku ponecháno pro uložení čočky umělé. Tento druhotný zákal, tzv. sekundární kataraktu, lze snadno ambulantně odstranit laserovým paprskem (obr. 6).
obr. 6 Odstranění druhotného šedého zákalu laserovým paprskem
Závažnějšími komplikacemi, ke kterým může v pooperačním období dojít jsou zejména infekce, zvýšení nitroočního tlaku, případně i odchlípení sítnice. Proto je nutné bezprostředně vyhledat očního lékaře při výskytu takových příznaků, jako je náhlé zarudnutí či bolestivost operovaného oka, výrazné zhoršení vidění, celková nevolnost, zvracení.
Tyto závažné komplikace jsou však naštěstí vzácné a tak dobře a včas provedená operace šedého zákalu vede ke zlepšení vidění u více než 95 % pacientů.
Autoři: MUDr. Jitka Šimůnková a MUDr. David Klečka
Recenze: MUDr. Jara Hornová, CSc. a MUDr. Drahomíra Bartáková, CSc.
© Státní zdravotní ústav 1997
-  -
|
| |
|
|
