 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Newsweek: Jak pokrok šíří nemoci
|
SARS, Ebola, drůbeží chřipka. Řada nových nemocí dokazuje, že náš lidský druh je přes veškerou inteligenci stále vydán všanc mikrobům. I když optimisté již v 70. letech vyhlašovali vítězství nad epidemiemi, naše megaměsta, zemědělské farmy, dopravní letadla a krevní banky otevírají infekcím nové široké dálnice.
Již se nedá popírat, že pokrok má i odvrácenou stranu. Mnoho věcí, které měly učinit náš život pohodlnější, jej udělaly i nebezpečnější. Od poloviny 70. let se objevilo na 30 nových nemocí, které způsobily desítky milionů obětí. A se znepokojivou pravidelností se objevují i zapomenuté metly.Co se dá proti tomu dělat?
Jak ukazuje SARS, klíčově důležité je monitorování. Když si včas všimneme nové infekce a postupujeme proti ní ve světovém měřítku, můžeme významně oslabit její dopad. Ale umíme zabránit jejímu vzniku?
Většina nových nemocí vzniká tak, že nějaký člověk chytí něco od zvířete, což je otázka náhody nebo i počasí.
Když před deseti lety začali v Novém Mexiku umírat mladí lidé na nemoc podobnou SARS, zjistili vědci po několika týdnech, že viníkem není lidský patogen ale hantavirus, který je obsažen v moči hlodavců a ti s ním v této oblasti žili už dávno. Proč tedy lidé v Novém Mexiku začali umírat? Vědci se nyní domnívají, že hlodavců v této oblasti před tím nežilo tolik, aby mohli šířit virus v lidských obydlích v takovém množství, aby byl nebezpečný. Příčinou byl atmosférický jev El Nino, kvůli němuž byla tehdy na jihozápadě USA mimořádně teplá zima a hlodavci se přemnožili.
Počasí není naší největší hrozbou
Ekologové totiž zjišťují, že lidská činnost je mnohem nebezpečnější faktor. Příkladem je venezuelská provincie
Portuguesa, kde zemědělci začali v 80. letech mýtit miliony akrů lesa.Farmy na nové půdě přilákaly stejný počet lidí jako hlodavců, kteří přinesli do oblasti nový virus. Takzvaný virus Guanarito způsoboval horečku a krvácení, infikoval 100 lidí a třetinu z nich usmrtil.
Zaslepené zasahování do ekosystémů ale nemusí být nebezpečné jen v deštném pralese, ale i v lesích Connecticutu, kde se v roce 1975 objevila lymská borelioza. Bakterie způsobující tuto nemoc žila v jelenech a myších, mezi nimiž se přenášela klíšťaty. Proč se náhle objevila u člověka?
Podle Richarda Ostfelda z Ústavu pro studium ekosystémů v Millbrooku ve státě New York to bylo způsobeno šířením měst. V otevřeném lese lišky a divoké kočky omezovaly počet myší přenášejících boreliozu. Když se však les rozdělil kvůli stavbě nových domů na menší parcely, začaly se myši nepřirozeně množit a klíšťata s nimi.
Viry přenosné ze zvířete na lidi
Některé viry se přenosem ze zvířete na člověka dostanou do slepé uličky - jako v případě viru Guanarito, který se nemůže přenášet z člověka na člověka. Ale třeba viry HIV, způsobující AIDS, se šíří již 30 let a nakazily asi 60 milionů lidí. Jak se tyto viry dostaly od šimpanzů na člověka? Nejspíš tak, že se jimi nakazili afričtí lovci opic a sexuálním stykem jej předali dál. Ještě před několika desítkami let by to byl jen místní incident, který by postihl několik vesnic.Celosvětovou metlou se stal nejen proto, že byl novou infekcí, ale i tím, že přibývá nových silnic, měst a letišť, že se rozpadají společenské tradice, přibývá krevních bank a někteří lidé používají stejné injekční stříkačky.
Nový koronavirus, způsobující SARS, se objevil v jihočínské provincii Kuang-tung, odkud pochází většina nových chřipkových virů posledních let. Lidé, prasata a drůbež zde žijí těsně vedle sebe na primitivních farmách a viry mezi nimi přecházejí s mimořádnou rychlostí. Klíčové je však to, že tyto farmy jsou jen pár kilometrů od
Kuang-čou, přeplněného města, kde se mísí lidé, zvířata a mikroby z venkova s cestovateli z celého světa. Těžko by někdo vynalezl lepší systém, jak udělat z malých epidemií velké.
Přes veškerou hrůzu, kterou SARS vyvolal, není evidentně novou velkou epidemií - aspoň ne ve své nynější podobě. Koronavirus, který jej způsobuje, je stejně nebezpečný jako řada chřipkových virů, ale nepřenáší se snadno. Kdyby každý případ SARS vedl aspoň ke dvěma novým, měli bychom nyní již statisíce nemocných, řekl Paul Ewald z univerzity v Louisville.
Obávaný nový osudný virus chřipky se bude blížit virulencí SARS, ale bude infikovat lidi po desítkách. Takové chřipkové viry způsobující pandemii se již v minulosti objevily a mnoho odborníků se domnívá, že je jen otázkou času, kdy se objeví znovu.
30. 4. 2003
Zdroj:ČTK
-  -
|
| |
|
|
