 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Co bude dál s financováním nemocnic?
|
zamýšlí se pod dojmem novinových zpráv o výši dluhů nemocnic Ing. Jaromír Gajdáček, výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven. Uvádí příčiny krize a upozorňuje na to, že současná finanční krize bohužel řadě aktérů ve zdravotnictví nevadí nebo jim dokonce vyhovuje.
Co bude dál s financováním nemocnic?
Informace o délce prodlení i výši dluhů státních nemocnic za léky uvedené v denním tisku jsou zarážející. Ještě nedávno státní instituce potvrzovaly, že hospodaření nemocnic je až na výjimky vyrovnané a najednou se dozvídáme, že mnoho nemocnic je zadluženo tak, že se hovoří o konkursu. Současně proběhly i zprávy, že Všeobecná zdravotní pojišťovna snad s ohledem na výpadky pojistného při povodních navrhovala prodloužení splatnosti úhrad zdravotní péče. Obě informace mají společný základ, systém veřejného zdravotního pojištění se zřejmě opět začíná zásadním způsobem zadlužovat.
Příčin je podle mě několik:
Současný způsob úhrady zdravotní péče pro převážně státní a obecní lůžková zdravotnická zařízení je velmi špatný. Posunuje lhůtu konečné splatnosti úhrad a jejich konečné nesmírně komplikované vyúčtování o více než půl roku.
Zdravotnická zařízení si tak své pohledávky ve lhůtě splatnosti mohou účetně oceňovat dle vlastního odhadu, ale skutečné příjmy jsou často odlišné, protože prakticky veškerá úhrada je prováděna průběžně.
Snadno pak mohou existovat zdravotnická zařízení s dobrým účetním hospodářským výsledkem, ale s fakticky velkým objemem nesplacených závazků.
Systém nemá dostatek vnitřních rezerv a i při malé poruše ve finančních tocích okamžitě vzniká krize.
Krize ve financování řadě aktérů ve zdravotnictví nevadí nebo vyhovuje
- dodavatelé léků sice mají vysoké pohledávky, ale za úhradu ručí stát a „úvěrová přirážka“ je nepochybně v pohledávce zahrnuta,
- představitelé lékařského odborového klubu mohou oprávněně předpokládat, že příjmově nekryté mzdové náklady státních zdravotnických zařízení budou sanovány státem až pod hrozbou finanční krize,
- managementy státních zdravotnických zařízení mohou doufat, že bude-li krize dostatečně velká je méně pravděpodobné detailní zkoumání rychle dostupných vnitřních rezerv jednotlivých zdravotnických zařízení
- Všeobecná zdravotní pojišťovna je dlouhodobě nucena hospodařit bez rezervních fondů a musí tak každou poruchu ihned přenést do výpadku úhrad zdravotnickým zařízením.
- ministerstvo nutí prostřednictvím závazné vyhlášky zdravotní pojišťovny platby nemocnicím zvyšovat nezávisle na kvalitě nebo počtu výkonů
Přitom je zřejmé, že největší odpor nepříznivému trendu v hospodaření kladou ty subjekty, které v důsledku nerovnováhy ve financování přicházejí o své vlastní vnitřní rezervy. Ten kdo již nemá o co bojovat může s klidným svědomím přenést své potíže na další článek řetězce.
Proto by všichni ti, kteří nyní navrhují nejrůznější způsoby jak snížit rezervní fondy zdravotních pojišťoven měli i přiznat, že dostatečnou pojistkou do budoucna je pro ně vlastně pouze stát, který nakonec vždycky všechno zaplatí. To znamená, že to zaplatí občan podruhé, protože jednou už zaplatil zdravotní pojištění, ze kterého byla péče již zaplacena.
Myslím si, že je nejvyšší čas se touto problematikou vážně zabývat a řešit nejenom redukci počtu nemocnic, ale také vlastnické vztahy, jasně definované zodpovědnosti a také kvalitu poskytované péče.
V Praze dne 3.10.2002
Ing. Jaromír Gajdáček
-  -
|
| |
|
|
