Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
|
Středa, 16.Červenec 2003
|
Články
|
Kmenové buňky
|
jsou velkou nadějí pro moderní medicínu. V budoucnosti by jejich použití mohlo zcela změnit transplantační technologie, kdy by se místo celých orgánů transplantovaly pouze kmenové buňky, které by se pak diferencovaly a nahradily by poškozené buňky příslušné tkáně. Proto je velkým úspěchem české vědy vytvoření vlastní linie lidských kmenových buněk. Dosud se k experimentálním účelům v ČR používaly kmenové buňky dovezené z USA.
V současné době je na celém světě pouze 78 linií lidských kmenových buněk. Linie kmenových buněk se získá převedením rychle se dělících buněk lidského zárodku v prvních fázích po oplodnění. K získávání kmenových buněk se dosud používaly poškozené lidské plody, které by nepřežily celé těhotenství. Získání linie uměle (in vitro) pěstovaných kmenových buněk tedy odstraní nutnost získávání kmenových buněk pro experimenty z lidských plodů, což bylo často předmětem kritiky různých skupin. Z umělé kultury kmenových buněk lze, samozřejmě po zvládnutí příslušných technologií, pěstovat dostatečné množství buněk pro klinické využití v praktické medicíně. To může mít obrovský význam pro transplantační medicínu. Může to v budoucnosti znamenat, že lidé, kteří potřebují transplantaci nebudou muset čekat na vhodného dárce. Kmenové buňky se totiž mohou přeměnit v různé buňky lidského těla a plně je nahradit. Samozřejmě jako každý lék, mohou být kmenové buňky a jejich produkce zdrojem velkých a trvalých zisků. Podle profesorky Evy Syková z Akademie věd, která se výzkumem kmenových buněk zabývá se nedá předem odhadnout kdy by mohlo dojít k praktickému zavedení a používání metod založených na využití lidských kmenových buněk. Prvním úkolem je vybudovat buněčnou banku a udržet kvalitu buněčné linie (stálé vlastnosti uměle pěstovaných buněk).
- -
|
|
|
|