 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Úterý, 22.Červenec 2003
|
Články
|
Homolka-Pittsburgh opět na tapetě
|
Pražská nemocnice na Homolce (bývalý „Nový  SANOPZ“) se čas od času stává středem pozornosti různých skupin, které by rády vstoupily do této zřejmě „zajímavé“ nemocnice. Pokusy zahraničního kapitálu vstoupit do nemocnice můžeme zaznamenat už od roku 1994. Nyní se opět můžeme dočíst v deníku Právo (14.7.2003) , že „Na ose Homolka-Pittsburgh vydělá pacient“. Podle článku spojení v současné době podporují lékaři nemocnice na Homolce podporováni Českou lékařskou komorou a svým způsobem i ministryně zdravotnictví Marie Součková.
Ministryně Součková uvedla pro právo:“Vše budeme řešit v rámci budoucího centra excelence, které chceme vytvořit ve Fakultní nemocnici Motol. Předpokládáme pracovní fúzi Motola a Homolky a toto centrum, s nímž by spolupracovala i Všeobecná fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí, by pak spolupracovalo s Pittsburghem“.
Podobné vlny proběhly již před rokem. Podle Práva od té doby ministerstvo zdravotnictví hledá vhodnou formu další spolupráce, která by byla co nejefektivnější pro obě strany - českou i americkou. Zatím se nepodařilo dojít ke konsenzu. Loni byl vytvořen návrh na společný podnik, ale ten před volbami padl. Nebyla politická vůle ho prosadit.
Tehdejší vicepremiér Vladimír Špidla prohlásil, že se vláda odmítla zabývat se projektem odstátnění pražské Nemocnice Na Homolce. Proti spolupráci s Američany, založené na vkladu majetku úspěšné pražské nemocnice, byla také místopředsedkyně ČSSD Marie Součková, která tehdy měla zdravotnictví na starosti, ovšem nikoliv jako ministryně zdravotnictví. Také podle místopředsedy vlády Pavla Rychetského zvýhodňoval návrh americkou stranu, neboť jí umožnil vstoupit do špičkové nemocnice téměř bezplatně. Tehdejší ministr zdravotnictví Fišer prohlásil, že návrh nepředloží, pokud nebude o výhodnosti změny přesvědčen. Záměr propojení Homolka – Pittsburgh také kritizoval Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, který sice přivítal šanci, aby české zdravotnictví čerpalo ze zkušeností špičkových světových pracovišť, ale nebyl přesvědčen o tom, že se tak musí dít prostřednictvím subjektu, do kterého vloží majetek stát.
Téměř desetiletá historie pokusů „něco udělat s Homolkou“ začala již v roce 1994, kdy nabízel stát nemocnici jihoafrické společnosti Euro Hospital Group za 1,3 miliardy Kč. Tehdy opoziční ČSSD výši částky kritizovala jako velmi nízkou. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) poté mluvil o třech miliardách. Před rokem byla snaha spojit nemocnici na Homolce s Medicínským centrem Pittsburghské unisversity za 32 miliónů Kč a umožnit české straně přístup k výsledkům výzkumu (know-how) v hodnotě 8,1 miliardy Kč plus dotací na výzkum ve výši 840 miliónů Kč. Vzápětí tehdy Česko-německá horská nemocnice Krkonoše nabídla dvojnásobnou sumu než konkurenční zájemce a rovněž hodnotné know-how. Společníkem Vrchlabské nemocnice je totiž firma Pergamon Tschechien, mateřská firma německé společnosti Pergamon Investment, která provozuje síť nemocnic a zdravotnických zařízení v Německu.
Obchody s know-how, které se započtou, jako část vkladu do podniku mohou být dosti nejasné a často nevýhodné. V této souvislosti můžeme připomenout podobný případ s prodejem Galeny firmě Ivax. Firma Ivax tehdy část platby provedla formou poskytnutí know-how. Teprve později se ukázalo, jaká je skutečná cena poskytnuté dokumentace. Jednalo se o výrobní dokumentaci k léčivým přípravkům, která byla často nedokončená nebo byla nevyužitelná z jiných důvodů.
Ve srovnání s Homolkou si nedovedu představit, jak ohodnotit výsledky lékařského výzkumu, kde se obvykle nejedná o dokumenty charakteru výrobní dokumentace, tedy mnohem méně průkazné materiály. Navíc samotné výsledky výzkumu obvykle vůbec nic nebo téměř nic neznamenají. Důležité je jejich využití, které potřebuje určité zázemí a obvykle další peníze pro realizaci výsledků výzkumu.
-  -
|
| |
|
|
