 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Nález Ústavního soudu
|
ze dne 4. června 2003 ve věci návrhu na zrušení části věty druhé ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) zákona c. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve zněni pozdějších předpisu, vyjádřené slovy "ani v souvislosti s poskytnutím této péče". To je zcela oficiální název výkladu tzv. „paragrafu Fischerové“. Jeho změnu navrhli poslanci parlamentu a Ústavní soud návrh zamítl. Pro zájemce uvádíme celý text nálezu v příloze
Nalez Ustavniho soudu ze dne 4. cervna 2003 ve veci navrhu na zruseni casti vety druhe ustanoveni § 11 odst. 1 pism. d) zakona c. 48/1997 Sb., o verejnem zdravotnim pojisteni a o zmene a doplneni nekterych souvisejicich zakonu, ve zneni pozdejsich predpisu, vyjadrene slovy "ani v souvislosti s poskytnutim teto pece"
Sbirka: 207/2003
Castka: 74/2003
Datum: 14.7.2003
NALEZ
Ustavniho soudu
Jmenem Ceske republiky
Ustavni soud rozhodl dne 4. cervna 2003 v plenu o navrhu skupiny poslancu Poslanecke snemovny Parlamentu Ceske republiky na zruseni casti vety druhe ustanoveni § 11 odst. 1 pism. d) zakona c. 48/1997 Sb., o verejnem zdravotnim pojisteni a o zmene a doplneni nekterych souvisejicich zakonu, ve zneni pozdejsich predpisu, vyjadrene slovy „ani v souvislosti s poskytnutim teto pece",
takto:
Navrh se zamita.
Oduvodneni
I.
Dne 17. 5. 2002 byl Ustavnimu soudu predlozen navrh skupiny poslancu ze dne 14. 5. 2002 na zruseni casti vety druhe ustanoveni § 11 odst. 1 pism. d) zakona c. 48/1997 Sb., o verejnem zdravotnim pojisteni a o zmene a doplneni nekterych souvisejicich zakonu, ve zneni pozdejsich predpisu, (dale jen „zakon o verejnem zdravotnim pojisteni"), vyjadrene slovy „ani v souvislosti s poskytnutim teto pece".
Z pripojeneho podpisoveho archu poslancu Ustavni soud zjistil, ze jsou splneny podminky stanovene v § 64 odst. 1 pism. b) zakona c. 182/1993 Sb., o Ustavnim soudu, ve zneni pozdejsich predpisu, (dale jen „zakon o Ustavnim soudu"), pricemz predmetny navrh potvrdilo svymi podpisy 54 poslancu. Zastupcem navrhovatelu v rizeni pred Ustavnim soudem byl urcen poslanec Marek Benda. Po odstraneni nekterych formalnich vad navrhu, k cemuz doslo podanim zastupce navrhovatelu, ktere Ustavni soud obdrzel dne 11. 7. 2002, se mohl Ustavni soud navrhem zabyvat vecne.
Skupina poslancu je toho nazoru, ze napadene ustanoveni zakona je v rozporu s cl. 3 odst. 3, cl. 4 odst. 4, cl. 26 a cl. 31 Listiny zakladnich prav a svobod (dale jen „Listina"). Uvodem navrhovatele upozornili na to, ze podle nich napadene ustanoveni zasahuje do problematiky, ktera stoji mimo oblast upravy samotneho zakona o vseobecnem zdravotnim pojisteni (poukazali zde zejmena na jeho § 1). Ustanoveni pry nema zadnou primou vazbu na ostatni casti predmetneho zakona a prakticky vylucuje poskytovani zdravotni pece a sluzeb, ktere z prostredku verejneho zdravotniho pojisteni hrazeny nejsou.
Rozpor s cl. 26 odst. 1 Listiny spatruji navrhovatele v tom, ze taxativne vyjmenovane skupine subjektu (lekar ci jiny odborny pracovnik ve zdravotnictvi, zdravotnicke zarizeni) je zakazano prijmout uhradu od jine skupiny subjektu (pojistenci) za poskytnutou peci ci sluzby nehrazene z verejneho zdravotniho pojisteni, pokud souviseji s poskytnutim zdravotni pece z tohoto pojisteni hrazene. To vede udajne ke znacnemu omezeni poskytovani zdravotni pece. Podle cl. 2b odst. 2 Listiny sice muze zakon stanovit podminky a omezeni pro vykon urcitych povolani nebo cinnosti, napadene ustanoveni vsak podle navrhovatelu zasahuje do techto prav zpusobem rozpornym s cl. 4 odst. 4 Listiny, nesetric jejich podstaty a smyslu. Je-li subjekt opravnen poskytovat zdravotni peci a existuje-li krome zdravotni pece plne hrazene ze vseobecneho zdravotniho pojisteni i pece z tohoto pojisteni nehrazena, je pry prakticky vyloucenim prava podnikat, zabranime-li tomuto subjektu, aby prijal uhradu za tuto peci, pokud byla poskytnuta ucastniku verejneho zdravotniho pojisteni a pokud ma souvislost s poskytnutim zdravotni pece hrazene z vseobecneho zdravotniho pojisteni. Napadene ustanoveni tak udajne take fakticky vylucuje provozovani zdravotnickych zarizeni, ktera nejsou ve smluvnim vztahu se zdravotnimi pojistovnami.
K tvrzenemu rozporu napadeneho ustanoveni s cl. 31 Listiny navrhovatele uvedli, ze zakazem prijmout uhradu za poskytnuti zdravotni pece ci sluzeb nehrazenych z verejneho zdravotniho pojisteni dochazi i k omezeni nabidky zdravotni pece pro obcany-pojistence, cimz je jim podle navrhovatelu braneno realizovat pravo na ochranu zdravi, zakotvene v uvedenem clanku Listiny.
Navrhovatele dale uvedli, ze nektere zakroky, vykony, lecive pripravky ci pomucky zdravotnicke techniky nejsou z verejneho zdravotniho pojisteni hrazeny vubec (napr. akupunktura), nektere pouze v omezenem poctu (napr. nejvyse trikrat za zivot pece v souvislosti s mimodeloznim tehotenstvim), a nektere pouze castecne (75 % ceny u nekterych prostredku zdravotnicke techniky). V nekterych pripadech je hrazena pouze „zakladni" zdravotni pece (napr. zdravotnicky prostredek v provedeni ekonomicky nejmene narocnem). Zakon tedy vymezuje tzv. bezplatnou peci ve smyslu cl. 31 Listiny, podle navrhovatelu vsak prave napadene ustanoveni zakazuje zdravotnickym zarizenim za peci nezahrnutou do teto pece prijmout od pojistence uhradu, pokud souvisi s poskytnutim pece hrazene. Z hlediska „intenzity souvislosti" (srov. napadeny text „ani v souvislosti s poskytnutim teto pece") rozdelili navrhovatele tuto souvisejici peci ci sluzby do nasledujicich kategorii:
- neoddelitelna pece (pripady, kdy zakon stanovi pouze castecnou uhradu z verejneho zdravotniho pojisteni, napr. procentem; caste napr. ve stomatologii),
- uzce souvisejici pece (pro zlepseni ci zachovani zdravotniho stavu pacienta existuje vhodny pripravek nebo zpusob lecby, ktery neni hrazen z verejneho zdravotniho pojisteni, resp. urcita zakladni zdravotni pece hrazena je, pricemz alternativne je k dispozici zdravotni pece kvalitnejsi, ovsem nehrazena),
- souvisejici pece (pojistenec ma zajem dohodnout se na poskytovani dalsi pece navazujici na peci hrazenou z verejneho zdravotniho pojisteni, ktera jiz vsak hrazena neni),
- siroce souvisejici pece (zdravotnicke zarizeni poskytuje zdravotni peci hrazenou z verejneho zdravotniho pojisteni, se kterou souvisi poskytnuti dalsich, jiz nehrazenych sluzeb - napr. pri poukazu na lazenskou peci jsou u tzv. prispevkove lazenske pece hrazeny pouze lecebne procedury, a nikoli ubytovani a strava).
Z toho, co bylo uvedeno vyse, je podle navrhovatelu zrejme, ze „souvislost ruzneho typu intenzity mezi peci hrazenou z verejneho zdravotniho pojisteni a zdravotni peci nehrazenou nepochybne existuje". Vyse uhrady u zdravotni pece nehrazene nebo poskytnute nesmluvnim zdravotnickym zarizenim je vecne regulovana ve smyslu § 6 zakona c. 526/1990 Sb., o cenach, a je pravidelne upravovana ve Vestniku Ministerstva financi podle § 10 citovaneho zakona. Napadene ustanoveni ovsem umoznuje prijmout uhradu pouze v pripade, kdy poskytnuta pece nesouvisi se zdravotni peci hrazenou.
Navrhovatele uzavreli, ze pokladaji za poruseni cl. 26 a 31 Listiny situaci, kdy podle jejich nazoru obcan-pojistenec prakticky nema moznost rozhodovat o zpusobu, kterym bude pecovat o sve zdravi, a to jen proto, ze jim zvoleny zpusob neni plne hrazen z verejneho zdravotniho pojisteni (bud proto, ze uhrada je vyloucena ci omezena, nebo proto, ze dane zdravotnicke zarizeni neni ve smluvnim vztahu s prislusnou zdravotni pojistovnou), ale s peci hrazenou z tohoto pojisteni souvisi. Jestlize pojistencem zvolene zdravotnicke zarizeni tuto peci presto poskytne a prijme za ni uhradu, prestoupi zakon a vystavi se sankci odebrani opravneni ke sve cinnosti.
II.
Ustavni soud zaslal v souladu s ustanovenim § 42 odst. 3 a 4 a § 69 zakona o Ustavnim soudu predmetny navrh k vyjadreni Poslanecke snemovne a Senatu Parlamentu Ceske republiky a vyzadal si i pisemne stanovisko Ministerstva zdravotnictvi.
Vyjadreni Poslanecke snemovny Parlamentu Ceske republiky
Ve vyjadreni Poslanecke snemovny Parlamentu Ceske republiky ze dne 20. 9. 2002, podepsanem jejim predsedou PhDr. Lubomirem Zaoralkem, je uvedeno, ze ustanoveni § 11 zakona o verejnem zdravotnim pojisteni obsahuje vycet prav pojistence, mezi ktera patri take pravo na zdravotni peci bez prime uhrady, pokud mu byla poskytnuta v rozsahu a za podminek stanovenych timto zakonem, vymezujicim rozsah a podminky, za nichz je zdravotni pece poskytovana. Zakon stanovi, jaka zdravotni pece je hrazena z verejneho zdravotniho pojisteni a jaka hrazena neni, aniz by zakazoval jeji primou uhradu. Zdravotni pece je tedy poskytovana bez prime uhrady nebo za castecnou financni uhradu, nebo - pokud se jedna o zdravotni peci ze zdravotniho pojisteni nehrazenou - za plnou financni uhradu. Za ucelem zajisteni vecneho plneni pri poskytovani zdravotni pece uzaviraji zdravotni pojistovny smlouvy se zdravotnickymi zarizenimi o poskytovani zdravotni pece. V takovem pripade zdravotnicke zarizeni prijima za poskytnutou peci uhradu od zdravotni pojistovny. Lecebny vykon je uhrazen a neni zde misto pro dalsi uhrady ze stran pojistencu.
Namitka navrhovatelu, podle niz napadene ustanoveni vylucuje provozovani zdravotnickych zarizeni, ktera nejsou ve smluvnim vztahu se zdravotnimi pojistovnami, je podle vyjadreni Poslanecke snemovny neoduvodnena. Zdravotni pece muze byt poskytovana i zdravotnickymi zarizenimi, ktera ve smluvnim vztahu se zdravotni pojistovnou nejsou. Timto zpusobem mohou poskytovatele zdravotni pece jednat jako subjekty podnikajici samostatne, vlastnim jmenem, na vlastni zodpovednost za ucelem dosazeni zisku, a zalezi na vuli a financnich moznostech obcanu, zda si takove zdravotnicke zarizeni zvoli.
Smyslem napadeneho ustanoveni, ktere zakazuje prijimat uhradu od pojistence v souvislosti s poskytovanim zdravotni pece, jez je ze zakona hrazena z verejneho zdravotniho pojisteni, je predejit situaci, kdy by poskytnuti teto pece bylo zavisle na financnich moznostech pojistence. Jeho zruseni by podle nazoru Poslanecke snemovny otevrelo prostor, ve kterem by zdravotnicka zarizeni a lekari smluvne vazani se zdravotni pojistovnou mohli pozadovat od pojistencu, pro ktere neni vyhledani zdravotni pece volbou ale nutnosti, ruzne poplatky (napr. registracni ci vstupni). Tim by bylo popreno pravo zakotvene v cl. 31 Listiny stejne jako ucel zakona o verejnem zdravotnim pojisteni, ktery je ma zajistit.
Vyjadreni Senatu Parlamentu Ceske republiky
Ve vyjadreni Senatu Parlamentu Ceske republiky ze dne 20. 9. 2002, podepsanem jeho predsedou doc. JUDr. Petrem Pithartem, se uvadi, ze Senat projednaval navrh novely zakona o verejnem zdravotnim pojisteni (zakon c. 2/1998 Sb.), kterou bylo do tohoto zakona vlozeno napadene ustanoveni, ve dnech 12. a 13. 11. 1997 na sve 9. schuzi v I. funkcnim obdobi, a prijal usneseni, kterym navrh vratil Poslanecke snemovne s pozmenovacimi navrhy. Poslanecka snemovna vraceny navrh zakona projednala a setrvala na jeho puvodnim schvalenem zneni. V prubehu projednavani zakona v organech Senatu probehla k navrhu mj. diskuse k navrhovane uprave ustanoveni § 11 odst. 1 pism. d). Vysledkem bylo schvaleni tzv. komplexniho pozmenovaciho navrhu, kterym Senat resil zejmena problematiku pravni jistoty subjektu, jimz lze ukladat sankce za poruseni citovaneho ustanoveni. Pokud vsak jde o napadene ustanoveni, schvalil Senat zneni velmi podobne zneni prijatemu Poslaneckou snemovnou a pokusil se pouze o jednoznacnejsi vyjadreni jeho smyslu („zdravotnicke zarizeni nesmi za tuto zdravotni peci ani v prime souvislosti s poskytnutim teto pece prijmout od pojistence zadnou uhradu").
Senat schvalil uvedene zneni pozmenovaciho navrhu v presvedceni, ze tento text (a tedy i napadene ustanoveni) je v souladu s Ustavou Ceske republiky (dale jen „Ustava") i Listinou. Zakon o verejnem zdravotnim pojisteni rozlisuje peci ze zdravotniho pojisteni hrazenou, nehrazenou a hrazenou castecne. Pritom v tech pripadech, kdy je pece hrazena, striktne zohlednuje dikci cl. 31 Listiny a neumoznuje za takovou peci vybirat od pojistencu jakoukoli uplatu. Uprava toho, co je nehrazena, resp. castecne hrazena pece, je pak obsahem dalsich ustanoveni zakona o verejnem zdravotnim pojisteni. Pokud by mel platit nazor navrhovatelu, ze napadene ustanoveni zakazuje prislusnym subjektum prijimat uhrady za poskytnuti zdravotni pece ci sluzeb nehrazenych z verejneho zdravotniho pojisteni, musela by podle vyjadreni Senatu druha veta ustanoveni § 11 odst. 1 pism. d) znit napr. takto: „Lekar ci jiny odborny pracovnik ve zdravotnictvi ani zdravotnicke zarizeni nesmi za zdravotni peci hrazenou ze zdravotniho pojisteni prijmout od pojistence zadnou uhradu, a to vcetne uhrady za zdravotni peci nehrazenou nebo castecne hrazenou, prestoze je tato pece poskytnuta v souvislosti s peci hrazenou.".
Vyjadreni je uzavreno konstatovanim, ze Senat neni toho nazoru, ze napadene ustanoveni omezuje nad ramec ustavnich moznosti pravo podnikat ve zdravotnictvi; v teto souvislosti se Senat take nemohl ztotoznit ani se zavery navrhovatelu, ze obcanum je braneno realizovat podle svych predstav pravo na ochranu zdravi podle citovaneho clanku Listiny.
Stanovisko Ministerstva zdravotnictvi Ceske republiky
Ministerstvo zdravotnictvi ve svem pisemnem stanovisku ze dne 2. 10. 2002 zejmena uvedlo, ze je-li pojistenci poskytnuta zdravotni pece v rozsahu a za podminek stanovenych zakonem o verejnem zdravotnim pojisteni, ma pojistenec pravo na tuto peci bez prime uhrady. Toto pravo je „zrcadlove" zajisteno povinnosti lekaru, jinych odbornych pracovniku ve zdravotnictvi a zdravotnickych zarizeni zdrzet se jednani, ktere by toto pravo omezovalo ci negovalo. V samotne dikci napadeneho ustanoveni „za tuto peci" a „v souvislosti s poskytnutim teto pece" neni podle ministerstva prakticky rozdil, obe smeruje k zajisteni nesporneho prava pojistence na zdravotni peci bez prime uhrady, pokud je mu poskytnuta v rozsahu predmetneho zakona. Ministerstvo zdravotnictvi se naopak domniva, ze pokud by bylo napadene ustanoveni zruseno a tedy vypusten text „ani v souvislosti s poskytnutim teto pece", mohlo by dojit k relativizaci deklarovaneho prava pojistence. Problematika prime uhrady poskytnute zdravotni pece je sirsi. Jde o koncepcni zalezitost, presahujici ustanoveni zakona o verejnem zdravotnim pojisteni i navrh skupiny poslancu. Ministerstvo je proto toho nazoru, ze tyto otazky by mely byt reseny v kontextu cele zdravotni politiky Ceske republiky; navrh na zruseni napadeneho ustanoveni je proto v tomto smyslu nesystemovy.
Dale ministerstvo poznamenalo, ze napadene ustanoveni nevylucuje poskytovani zdravotni pece, ktera neni hrazena z verejneho zdravotniho pojisteni. Nic nebrani tomu, aby za zdravotni peci, presahujici vymezeni dane zakonem o verejnem zdravotnim pojisteni, mohla byt vybirana uhrada. K rozporu s pravem podnikat a provozovat hospodarskou cinnost podle ministerstva rovnez nedochazi. Pravo podnikat maji nestatni zdravotnicka zarizeni a lekari v souladu se zakonem c. 160/1992 Sb., o zdravotni peci v nestatnich zdravotnickych zarizenich, ve zneni pozdejsich predpisu. Za „podnikani" vsak podle stanoviska ministerstva nelze povazovat inkasovani financnich prostredku od pacientu v podobe napr. ruznych vstupnich ci registracnich poplatku a sponzorskych daru. Nelze souhlasit s tim, ze predmetne ustanoveni vylucuje provozovani zdravotnickych zarizeni, ktera nejsou ve smluvnim vztahu se zdravotni pojistovnou. Narokem pojistence neni poskytnuti zdravotni pece hrazene ze zdravotniho pojisteni v jakemkoli zdravotnickem zarizeni, ale v takovem, ktere ma uzavrenu smlouvu s jeho zdravotni pojistovnou (vyjimkou je poskytnuti tzv. neodkladne zdravotni pece).
K rozdeleni pece na „neoddelitelnou, uzce souvisejici, souvisejici a siroce souvisejici" ministerstvo uvedlo, ze jde o deleni zavadejici a ucelove. Je treba vychazet z toho, v jakem rozsahu a za jakych podminek je zdravotni pece podle zakona hrazena. K provedene „analyze intenzity" se ve stanovisku dale podotyka, ze zakon rozlisuje castecne hrazenou peci jen u leciv a zdravotnich prostredku v ambulantni peci. Spoluucast u leciv a zdravotnickych prostredku v luzkove peci je v zakone vyloucena. U ostatni zdravotni pece se tato pece hradi plne, nebo nehradi (prislusna priloha zakona).
Podle Ministerstva zdravotnictvi by vypusteni napadeneho ustanoveni zakona o verejnem zdravotnim pojisteni mohli lekari chapat tak, ze je mozno od pacientu vybirat bez jakychkoli omezeni castky at jiz za zdravotni peci nebo za souvisejici peci. Pokud by existovaly a byly zverejneny tzv. standardy zdravotni pece a zakon o zdravotnim pojisteni by jednoznacne stanovil, ze takova standardni pece je z pojisteni hrazena, a ze to, co presahuje ramec standardu, je podrizeno prime uhrade pojistencem, byla by situace jina. Problem vsak spociva prave ve skutecnosti, ze zadne standardy ani standardni medicinske postupy nejsou nikde popsany a jestlize se lekar domniva, ze poskytnuty zdravotni vykon ze zdravotniho pojisteni neni hrazen, protoze pojistovna hradi jen urcity postup, zdravotni prostredek nebo lecivo, pak pacient nema zadnou moznost overit si, zda tomu tak skutecne je a co mu pojistovna vlastne hradi. Stavajici zakon totiz pouze uvadi, jaky druh pece se hradi, nikoliv jakym postupem ci s pouzitim jakych leciv ci zdravotnickych prostredku ma byt tato pece poskytnuta.
III.
Ustavni soud nejdrive v souladu s § 68 odst. 2 zakona o Ustavnim soudu zkoumal, zda zakon, u ktereho navrhovatele namitaji protiustavnost jeho ustanoveni, byl prijat a vydan v mezich Ustavou stanovene kompetence a ustavne predepsanym zpusobem. Z vyjadreni obou komor Parlamentu Ceske republiky, jakoz i ze zaslanych prislusnych snemovnich tisku, udaju o prubehu hlasovani a dalsich shromazdenych materialu je zrejme, ze zakon o verejnem zdravotnim pojisteni, jakoz i jeho novela, kterou bylo do tohoto zakona vlozeno napadene ustanoveni (zakon c. 2/1998 Sb., kterym se meni a doplnuje zakon c. 48/1997 Sb., o verejnem zdravotnim pojisteni a o zmene a doplneni nekterych souvisejicich zakonu, ve zneni zakona c. 242/1997 Sb.), byly prijaty a vydany ustavne predepsanym zpusobem a v mezich Ustavou stanovene kompetence, pri dodrzeni kvor stanovenych v cl. 39 odst. 1 a 2 Ustavy. Navrh citovane novely zakona o verejnem zdravotnim pojisteni byl Senatem vracen Poslanecke snemovne s pozmenovacimi navrhy. Poslanecka snemovna vraceny navrh zakona projednala dne 2. 12. 1997 na sve 17. schuzi ve druhem volebnim obdobi a setrvala na svem puvodnim schvalenem zneni (ze 183 pritomnych poslancu bylo 171 pro a 9 proti). Obdobne pak Poslanecka snemovna na sve 18. schuzi dne 13. 1. 1998 prehlasovala veto prezidenta republiky (ze 192 pritomnych poslancu bylo 114 pro a 47 proti). Pro uplnost lze na tomto miste pouze podotknout, ze duvody, pro ktere byl zakon vracen Senatem a vetovan prezidentem republiky, se v zasade netykaly podstaty napadeneho ustanoveni.
Navrh skupiny poslancu na zruseni napadeneho ustanoveni nedosahl potrebne vetsiny 9 hlasu a v dusledku toho jej Ustavni soud zamitl.
Zakon o verejnem zdravotnim pojisteni v § 11 odst. 1 pism. d) stanovi, ze pojistenec ma pravo „na zdravotni peci bez prime uhrady, pokud mu byla poskytnuta v rozsahu a za podminek stanovenych timto zakonem. Lekar ci jiny odborny pracovnik ve zdravotnictvi ani zdravotnicke zarizeni nesmi za tuto zdravotni peci ani v souvislosti s poskytnutim teto pece prijmout od pojistence zadnou uhradu". V casti pate v § 13 a nasl. zakon vymezuje zdravotni peci hrazenou a peci nehrazenou ze zdravotniho pojisteni, pricemz v priloze 1 k zakonu uvadi seznam zdravotnich vykonu ze zdravotniho pojisteni nehrazenych nebo hrazenych jen za urcitych podminek.
Navrhovatele, pozadujici zruseni casti textu § 11 odst. 1 pism. d) citovaneho zakona, a to textu „ani v souvislosti s poskytovanim teto pece", vychazeji z toho, ze podle zakona krome zdravotni pece hrazene z verejneho zdravotniho pojisteni plne existuje cela rada vykonu, prostredku, pripravku i sluzeb, jez nejsou hrazeny vubec nebo jen castecne anebo jen pri splneni zakonem stanovenych podminek. Navrhovatele se domnivaji, ze rozsirenim formulace zakazu prijmout od pojistence uhradu za poskytnuti bezplatne zdravotni pece o slova „ani v souvislosti s poskytnutim teto pece" vznika text natolik obecny, ze zahrnuje v podstate veskerou zdravotni peci vcetne te, jez neni hrazena, coz - dle jejich nazoru - povede k tomu, ze zdravotnicka zarizeni, aby se vyhnula podezreni z porusovani principu bezplatne zdravotni pece, se budou vyhybat i takovym vykonum, prostredkum i sluzbam, jez nespadaji pod pojem bezplatne zdravotni pece. V tomto pojeti dle nazoru navrhovatelu napadene ustanoveni uplne „vylucuje poskytovani zdravotni pece a sluzeb, ktere z prostredku verejneho zdravotniho pojisteni hrazeny nejsou". Odtud pak navrhovatele dovozuji poruseni jak svobody podnikani, zarucene cl. 26 odst. 1 Listiny, tak i prava kazdeho na ochranu zdravi podle cl. 31 Listiny, nebot pojistenec nema pravo rozhodovat o zpusobu, kterym bude pecovat o sve zdravi, jen proto, ze jim zvoleny zpusob neni plne hrazen z verejneho zdravotniho pojisteni.
Takova interpretace se jevi Ustavnimu soudu jako zcela ucelova a neprimerena, nebot napadene ustanoveni sleduje zretelne pouze ukony vzajemne souvisejici v ramci bezplatne zdravotni pece, tedy ukony, jez podle naveti § 11 odst. 1 pism. d) spadaji do „zdravotni pece bez prime uhrady, pokud ... byla poskytnuta v rozsahu a za podminek stanovenych timto zakonem". Zakaz prijimani prime uhrady se tedy tyka predevsim samotneho vykonu bezplatne zdravotni pece. To plyne z dikce zakona: „za tuto zdravotni peci", pricemz ze zneni predchazejici vety je nepochybne, ze „touto" peci se rozumi „zdravotni pece bez prime uhrady" a zadna jina. Zakaz se rovnez tyka i souvislosti s poskytnutim teto pece, tedy opet pece bezplatne. Ze zneni zakona vsak soucasne vyplyva, ze nic nebrani ani tomu, aby za zdravotni peci poskytnutou nad ramec podminek pro bezplatnou peci prima uhrada od pojistencu vybirana byt mohla. Dle nazoru Ustavniho soudu napadene ustanoveni nemeni smysl a obsah zakona, ale zvyraznuje pouze ochranu sfery bezplatne zdravotni pece pred pokusy narusovat jeji integritu a zuzovat jeji rozsah. Tato interpretace je ustavne konformni a smyslu zakona zcela primerena. Jak znamo, je-li mozna ustavne konformni interpretace zakonneho ustanoveni, dava ji Ustavni soud prednost pred rusenim napadeneho ustanoveni. Tak je tomu i v tomto pripade. Ustavni soud je dale nazoru, ze napadene ustanoveni neresi ani otazku, zda pojistenec ma anebo nema priplacet na naklady zdravotni pece anebo v jakem rozsahu a v jakych souvislostech priplacet ma. To je samo o sobe jinym, a to dalsim okruhem problematiky verejne zdravotni pece.
Ustavni soud rovnez nezjistil rozpor napadeneho ustanoveni s cl. 26 odst. 1 Listiny a priklonil se ke stanovisku Ministerstva zdravotnictvi, jez odkazuje v teto souvislosti na ochranu podnikatelske svobody lekaru v souladu se zakonem c. 160/1992 Sb. Nelze souhlasit ani s tim, ze napadene ustanoveni vylucuje provozovani zdravotnickych zarizeni, ktera nejsou ve smluvnim vztahu se zdravotni pojistovnou. Narok pojistence ze zakona o vseobecnem zdravotnim pojisteni na bezplatnou peci se zcela prirozene tyka pece poskytnute v takovem zdravotnickem zarizeni, jez ma smlouvu se zdravotni pojistovnou.
Pote, co Ustavni soud zjistil, ze duvody uvedene v predlozenem navrhu nezakladaji protiustavnost napadeneho ustanoveni, zvazil, zda neexistuji jine duvody, jez by nazor o jeho protiustavnosti opravnovaly. Zabyval se predevsim otazkou, zda napadene ustanoveni nevybocuje z ramce ustavniho zmocneni cl. 31 Listiny, podle nehoz maji obcane na zaklade verejneho pojisteni pravo na bezplatnou zdravotni peci a na zdravotni pomucky za podminek, ktere stanovi zakon, tedy v rozsahu, ktery muze byt cestou zakona rozsirovan nebo zuzovan, pricemz pouze v mezich tohoto zakona se lze tohoto ustavniho prava domahat (cl. 41 Listiny). Takovym zakonem je nepochybne zakon o verejnem zdravotnim pojisteni, ve zneni pozdejsich predpisu. Na tomto zaklade je tedy ustavne konformni i ustanoveni o bezplatnosti zdravotni pece z verejneho pojisteni doplnene o dovetek „ani v souvislosti s poskytnutim teto pece", nebot jde o upresneni, ktere svym rozsahem predstavuje jen detail v celkove uprave zdravotni pece a svym obsahem nenarusuje, ale upresnuje princip bezplatne zdravotni pece podle cl. 31 Listiny. Vzhledem ke svemu rozsahu nemuze byt napadena novela ani preinterpretovana, jakoby slo o podstatny zasah do principu upravy zdravotniho pojisteni, ani jako zasah do primerene ekvivalence ochrany pojistencu. Uvahy o tom, ze by zrusenim napadeneho ustanoveni zakona mohl byt vyslan signal, ktery by usnadnil rekonstrukci bezplatne lecebne pece smerem k vetsi spoluucasti pojistencu (napr. priplatky na nemocnicni stravu, na recepty, na lecebne ukony apod.), se jevi Ustavnimu soudu jako zcela vybocujici z ukolu, pred nimz Ustavni soud v souvislosti s navrhem skupiny poslancu stoji. Pripadne odstraneni novely jako jakysi prvni krok ke zmene zdravotni politiky statu by znamenalo prekroceni kompetence Ustavniho soudu smerem k ustavne nepripustne pozici „pozitivniho zakonodarce", inspiratora novych uprav bez ohledu na to, ze napadene ustanoveni je v souladu s Ustavou. Takovy krok prislusi pouze Parlamentu Ceske republiky, jehoz ukolem je zvazit moznosti verejnych prostredku a posoudit primerenost uplatneni principu ekvivalence a solidarity pri celkove uprave zdravotnictvi v nove situaci. Ustavni soud v teto souvislosti pouze odkazuje na svuj nalez z 12. 4. 1995 sp. zn. Pl. US 12/94, vyhlaseny pod c. 92/1995 Sb. a publikovany take ve svazku 3 Sbirky nalezu a usneseni Ustavniho soudu na str. 123 a nasl., a na odlisna stanoviska k nemu pripojena.
Ustavni soud je si vedom, ze tyto otazky jsou soucasti celeho komplexu problematiky verejne zdravotni pece, jez vychazi z urcitych ustavnich principu a jez by mela svou celkovou upravou reagovat na reseni bezna ve vyspelych demokratickych statech i mezinarodne dohodnuta, resp. doporucena stanoviska.
Proto se - spise na okraj - Ustavni soud zabyval i vychodisky, jez mohou, byt neprimo, mit vliv i na koncepci jednotliveho ustanoveni predstavujiciho pouze urcity detail celkove upravy vseobecneho zdravotniho pojisteni.
Ustavni soud vychazi ve svych uvahach z ustavni koncepce ochrany zdravi, jez je zakotvena v cl. 6 odst. 1 Listiny, podle nehoz „Kazdy ma pravo na zivot," a v cl. 31 Listiny, ktery zni: „Kazdy ma pravo na ochranu zdravi. Obcane maji na zaklade verejneho pojisteni pravo na bezplatnou zdravotni peci a na zdravotni pomucky za podminek, ktere stanovi zakon.".
Listine odpovida i zakonny ramec poskytovani zdravotni pece. Zakon c. 20/1966 Sb., o peci o zdravi lidu, v platnem zneni, v cl. III vychazi z toho, ze predpokladem pece o zdravi lidu je „pohotove uplatnovani vysledku vedeckeho vyzkumu v praxi", a v § 11 odst. 1 stanovi, ze zdravotnicka zarizeni poskytuji zdravotni peci „v souladu se soucasnymi dostupnymi poznatky lekarske vedy". Shodne pak i zakon c. 123/2000 Sb., o zdravotnickych prostredcich a o zmene nekterych souvisejicich zakonu, uklada v § 1 poskytovat zdravotni peci „vhodnymi, bezpecnymi a ucinnymi zdravotnickymi prostredky".
Tim je stanoven v souladu s ustavnimi principy vyvojovy trend verejne zdravotni pece ve smeru kvalitni, plnohodnotne a ucinne pece na zaklade rovneho postaveni vsech pojistencu. Z ustavnich i zakonnych principu nelze tuto peci delit na jakousi zakladni, „levnejsi" ale mene vhodnou a mene ucinnou, a na nadstandardni, „drazsi", ale vhodnejsi a ucinnejsi. Rozdil mezi standardni a nadstandardni peci nesmi spocivat v rozdilech ve vhodnosti a ucinnosti lecby. Zakon neupravuje, jakou zdravotni peci muze lekar, resp. zdravotnicke zarizeni poskytovat, ale jakou musi v obecnem zajmu poskytovat, aby vsichni pojistenci meli stejnou merou narok na takova osetreni a lecby, jez odpovidaji objektivne zjistenym potrebam a pozadavkum nalezite urovne a lekarske etiky. Vyvojova orientace zdravotnictvi, podlozena zakony, je tedy zalozena nikoli na presunu „lepsich" ukonu zdravotni pece z bezplatne pece do sfery pojistenci primo hrazene, ale naopak ve smeru zlepsovani ukonu poskytovanych bezplatne z verejneho zdravotniho pojisteni. Toto pojeti odpovida i mezinarodnim konvencim, jako je Umluva o lidskych pravech a biomedicine, i doporucenim, napr. Doporuceni Rec (2001)13 Vyboru ministru clenskym statum Rady Evropy, jez bylo schvaleno 10. 10. 2001. Vybor ministru pritom zduraznil, ze cl. 3 Umluvy o lidskych pravech a biomedicine vyzaduje, aby subjekty uzavirajici smlouvy o zdravotni peci zajistily rovnou dostupnost ke zdravotni peci patricne kvality. Ustavni soud dodava, ze i cl. 4 teto Umluvy stanovi povinnost, jakykoliv zakrok v oblasti pece o zdravi...provadet v souladu s prislusnymi profesnimi povinnostmi a standardy". Umluva sama vstoupila pro Ceskou republiku v platnost 1. 10. 2001 (c. 96/2001 Sb. m. s.).
Cesky zakon o verejnem zdravotnim pojisteni v priloze 1 uvadi seznam zdravotnich vykonu ze zdravotniho pojisteni nehrazenych anebo hrazenych jen za urcitych podminek, v priloze 2 oddilu A pak seznam lecivych latek, u nichz definuje latky plne hrazene, castecne hrazene a nehrazene z verejneho pojisteni, a v oddilu B uvadi seznam latek s indikacnim a preskribcnim omezenim. V priloze 3 jsou obsazeny seznamy prostredku zdravotnicke techniky nehrazenych i prostredku hrazenych zdravotnim pojistenim a priloha 4 se tyka stomatologickych vyrobku s oznacenim uhrady pojistovnou, resp. s vyznacenim maximalni castky teto uhrady. I z teto upravy je zrejme, ze napadene ustanoveni zakona nevylucuje a nemuze vyloucit ze zdravotni pece poskytovani sluzeb, jez nejsou z povinneho pojisteni hrazeny.
Lze priznat, ze dosavadni uprava neni dosti prehledna, takze muze byt prosty pojistenec obcas s uspechem odkazovan na primou platbu i tam, kde to neni opodstatnene. Ma-li se verejne zdravotni pojisteni priblizovat evropskemu standardu, bylo by patrne treba, aby zakon jednoznacne a srozumitelne vymezil moznosti soukrome platby pojistencu, patrne podobne, jako je tomu ve vyspelych evropskych statech, Nemecku, Svycarsku aj. Tak napr. v Nemecku, prestoze je kolem 10 % obyvatel soukromopravne pojisteno u komercnich pojistoven, kvalita soukrome pece se poskytuje na shodne urovni s verejnym zdravotnim pojistenim a podle spolecnych celostatnich smernic. Ve verejnych nemocnicich se poskytuji shodne zdravotni vykony vcetne shodnych typu zdravotnickych materialu pevne spojenych s lidskym telem, napr. endoprotezy, jak pro soukrome pojistene osoby, tak pro pojistence zakonnych nemocenskych pojistoven, a to vcetne casoveho zarazovani pacientu ke zdravotnim vykonum podle odbornych kriterii, a nikoli podle schopnosti priplatit si. Soukromy pacient nebo verejne pojistena osoba si mohou ve verejnych nemocnicich jako doplnkove ukony a sluzby objednat a zvlast zaplatit jen uredne schvalovane polozky s uredne potvrzenymi cenami, jejichz poskytnuti neovlivnuje uroven zdravi, napr. zvlastni ubytovani, stravovani, svobodny vyber lekare ci sestry, jiny typ obvazu ci leku.
Nicmene vsak, odhledneme-li od celkove problematiky naseho zdravotnictvi a vratime-li se k navrhu skupiny poslancu, nelze nevidet, ze napadene ustanoveni novely ceskeho zakona se tyka pouze jednoho, a to dilciho problemu v celkove uprave verejne zdravotni pece. Ukolem Ustavniho soudu neni proto posuzovani teto celkove upravy zdravotnictvi ani novely zakona jako celku. Smyslem napadeneho ustanoveni je nepochybne celit nezakonnemu vybirani penez za ty poskytnute sluzby, jez jsou hrazeny z povinneho vseobecneho zdravotniho pojisteni, at to jsou ruzne registracni poplatky a rezijni priplatky anebo pak uhrady za takovy typ zdravotnich a lecebnych vykonu, ktere jsou oznacovany za „lepsi", nadstandardni a drazsi, a to prestoze jde o typy, jez spadaji do sfery sluzeb plne hrazenych z verejneho zdravotniho pojisteni.
Po prezkoumani navrhu skupiny poslancu dospel Ustavni soud ze vsech uvedenych duvodu k zaveru, ze navrh na zruseni napadeneho ustanoveni neni duvodny, a proto jej zamitl.
Predseda Ustavniho soudu:
JUDr. Holecek v. r.
Podle § 14 zakona c. 182/1993 Sb., o Ustavnim soudu, ve zneni pozdejsich predpisu, zaujali k rozhodnuti plena odlisne stanovisko soudci JUDr. Vojtech Cepl, JUDr. Vladimir Cermak, JUDr. Vojen Güttler, JUDr. Pavel Holländer, JUDr. Jiri Malenovsky, JUDr. Jiri Mucha a JUDr. Antonin Prochazka.
23.7.2003
Zdroj: E-pravo
-  -
|
| |
|
|
