 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Evropané jsou zdravější a žijí déle
|
než v minulosti. Průměrný Evropan či Evropanka na přelomu století má vyhlídku prožít o osm let delší život než v roce 1960 - muži se dožívají 75 let a ženy 81 roků. Zpráva o zdravotní a sociální situaci v Evropské unii, kterou v Bruselu zveřejnila Evropská komise, přičítá toto zlepšení zejména kvalitnější zdravotní péči a lepším životním podmínkám v unii.
V předpokládané průměrné délce života Evropané nyní o rok předčí i Američany, ale naopak zaostávají za Japonci. Vyhlídky na nejvíce let před sebou mají v unii obyvatelé Francie, Itálie a Španělska, kde se muži dožívají 76 až 77 let a ženy 83 let.
Češi, jak uvádí zpráva s odvoláním na údaje z roku 2000, se dožívají téměř 72 let a Češky více než 78 let, tedy se nacházejí pod průměrem EU. Z přistupujících zemí jsou na tom lépe obyvatelé Kypru, Malty a Slovinska.
Slováci se dožívají 69 a Slovenky 77 let.
Zdravotnictví se v unii stalo jedním z nejdynamičtěji rostoucích sektorů. Mezi lety 1995 až 2001 zde vznikly více než dva miliony nových pracovních míst, což představuje 18 procent ze všech nových pracovních míst. Sektor nyní zaměstnává skoro desetinu všech pracovníků.
Zdravotní stav obyvatelstva sice závisí především na kvalitě poskytované péče, prevenci a léčbě, ale zpráva upozorňuje i na další faktory, jako jsou životní, pracovní a sociální podmínky.
Studie například prokázaly, že riziko úmrtí u nezaměstnaného je až pětkrát vyšší než u člověka, který se těší stabilnímu a uspokojivému zaměstnání. Rovněž lidé s vyšším stupněm vzdělání se obecně těší lepšímu
zdraví než méně vzdělaní vrstevníci, protože si lépe uvědomují možná rizika a spíše vyhledají specialistu, aby předešli závažnějším zdravotním problémům. Rovněž síť sociální péče, příbuzní a přátelé představují významný faktor i při ochraně zdraví, podobně jako životní styl jednotlivce.
Prodlužující se délka života a stárnutí populace se projevuje ve zdravotnictví "patnáctky" nejen zvyšováním věku pacientů, ale i stárnutím samého zdravotního personálu. Jak zpráva upozorňuje, v sedmi členských státech již dvě pětiny zdravotních sester jsou starší 45 let. Situaci nemohou zachraňovat jen přistěhovalci, ale do řad zdravotního personálu bude zapotřebí přilákat mladé zájemce, aby nahradili odcházející do penze.
"Ve chvíli, kdy unie diskutuje o lepší spolupráci ve zdravotnictví, získáváme jasnější obrázek o faktorech ovlivňujících stav našeho zdraví, o zdravotních systémech v členských státech, jakož i o důsledcích na kvalitu
života Evropanů," míní komisařka pro zaměstnanost a sociální záležitosti Anna Diamantopuluová o přínosu zprávy, zveřejňované pravidelně od roku 2000.
9. 9. 2003
Zdroj:ČTK
-  -
|
| |
|
|
