 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
„Zdravotnictví není ani pravé ani levé,“
|
prohlásila mimo jiné ministryně zdravotnictví Marie Součková při pondělním (29.9.2003) setkání  zdravotníků v Praze na Žofíně. Ve svém zahajovacím projevu před plným sálem Součková nastínila základní rysy připravovaných změn ve zdravotnictví. Podstatná část vystoupení ministryně zdravotnictví se týkala financování zdravotnictví, řešení šestnáctimiliardového schodku (platby po lhůtě splatnosti) v hospodaření pojišťoven , kde se nedostává peněz na platby za provedené služby. Jasné je, že v příštích létech zdravotnictví nemůže očekávat žádné další finanční prostředky, které by přišly do systému navíc.
Stávající dluh, vzniklý především nedovýběrem zdravotního pojistného se bude řešit částečně odkupem dluhů státem. Jako téměř okamžitá pomoc přijde půjčka (cca 1,5 mld Kč), kterou si vezme Všeobecná zdravotní pojišťovna od některé z bank. Peníze z půjčky by měly být k dispozici nejdéle do konce roku, o termínu odkupu dluhů státem hovořila Součková velmi nejasně, takže je možné je očekávat někdy v průběhu příštího roku, nebo také nikdy.
Zároveň byli přítomní ujištěni, že se nepočítá se zvyšováním pojistného, které vybírají zdravotní pojišťovny dílem od zaměstnanců, zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných a státu. Součková navrhne, aby neplacení zdravotního pojištění bylo považováno za trestný čin a do budoucna bylo i tak trestáno. Otázkou je samozřejmě to, zda se podaří návrh protlačit sněmovnou.
Další zlepšení financování si ministryně slibuje od zprůhlednění finačních toků ve zdravotnictví. Jednou ze základních změn, která přispěje k vyjasnění toho kolik co ve zdravotnictví stojí, je zavedení dlouho očekávané platby za diagnózu – tzv. DRG. Samo o sobě zavedení DRG ovšem peníze do systému nepřidá. Naopak jeho zavedení bude jistě nákladné. Ovšem používání systému pomůže odhalit managementům nemocnic, kde mají silné a slabé stránky. Systém DRG také umožní vzájemně porovnávat ceny zdravotních služeb poskytovaných jednotlivými zdravotnickými zařízeními.
V diskusi padalo mnoho otázek, které se vesměs týkaly financování poskytnuté zdravotní péče pozdních plateb za léky a zdravotní materiál. Součková se také dosti neočekávaně zmínila o tzv. degresivní marži, kterou kdysi lékárníci navrhovali zavést. Ministryně prohlásila, že je pro její zavedení. V praxi to znamená, že za léky s nižší cenou by lékárníci dostávali vyšší manipulační přirážku (marži) a na dražší léky pak nižší. O degresivní marži se mezi lékárníky přestalo mluvit, protože mnozí z nich se domnívají, že bude realizována pouze k druhá část cenové úpravy a dojde tedy pouze ke snížení přirážky na drahé léky, aniž by se zvýšila marže u těch levnějších. To by znamenalo snížení výdajů na léky ovšem na úkor zisků lékáren.
Značná část dotazů a diskuse byla věnována zvýšení DPH, které se dotkne hospodaření ve zdravotnictví. DPH platí koncový uživatel, což je ve zdravotnictví pacient. Vzhledem k tomu, že zároveň se zvýšením DPH nedojde ke zvýšení pojistného, zbude platba DPH na lékařích a nemocnicích. Ti si s tím už budou muset nějak poradit. Součková přítomné sice ujistila, že probíhají jakási jednání ohledně DPH s ministerstvem financí, ale prozatím není jasné jaký bude výsledek, bude-li nějaký.
Dále Součková uvedla, že základní síť nemocnic by mělo tvořit pouze 100 větších nemocnic (v současné době jich máme 200). Znamená to, že na 100.000 obyvatel by připadala jedna velká nemocnice. Optimalizace sítě by ovšem měla proběhnout tak, že se napřed stanoví jasná síť nemocnic (po dohodě s kraji) a pak se uvidí, které další nemocnice budou životaschopné a které nebudou. Je to tedy rozdíl od postupu, který zvolil slovenský ministr zdravotnictví Rudolf Zajac, který jak se zdá postupuje velmi razantně nelítostnou metodou metodou „slabý kusy padnou“.
Setkání zakončil náměstek ministryně MUDr. Březovský, který se pokusil demonstrovat na několika příkladech, jak se promítá zlepšená péče o zdraví do jiných oblastí. Například zlepšení péče o pacienty s nemocným srdcem (infarkty a jejich prevence pomocí moderních intervenčních metod) výrazně snížila potřebu další péče a tlak na sociální dávky a další nezbytné služby. Březovský si od dokonalého profinancování příslušných výkonů slibuje příliv dalších finančních prostředků do zdravotnictví z více zdrojů. Také koncentrace některých činností ve zdravotnictví může vést k úsporám.
Tedy závěrem – celkový dojem je ten, že zdravotnictví si musí pomoci samo. Nelze očekávat žádné další finanční injekce. Náhled ministerstva je ten, že postupným zprůhledněním finančních toků ve zdravotnictví, zeštíhlením nemocnic, zavedením DRG a koncentrací některých činností do několika specializovaných zdravotnických zařízení se objeví ty pověstné skryté zdroje a systém se podaří stabilizovat.
29. 9.2003
Autor:
-  -
|
| |
|
|
