 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Americký Červený kříž
|
Fakta, jež ve svém "životopise" uvádí Americký Červený kříž (AČK) asi nemohou působit jinak než omračujícím dojmem. Přes 1000 lokálních poboček, celkové výdaje v roce 2002 přesahující sumu 3,5 miliardy dolarů, průměrný roční objem pomoci za více než 250 miliónů dolarů, účast při 67 000 krizových událostech, rozsáhlá síť dalších aktivit.
U zrodu amerického Červeného kříže (AČK) stála údajně nadmíru svědomitá pracovnice patentového úřadu Clara Bartonová, která měla zkušenosti s organizováním pomoci zajatcům v americké občanské válce. Po krátkém pobytu v Evropě se v sedmdesátých letech devatenáctého století pustila do agitace za založení organizace podobné evropskému Červenému kříži (ČK). Zakládající konference Amerického Červeného kříže se konala roku 1881 ve Washingtonu a organizace si kromě pomoci na válečných polích dala za cíl i likvidaci následků katastrof a nouzových situací. Zajímavé je, že s tímto dodatkem v Evropě zpočátku nesouhlasili.
Spolu se základními principy mezinárodního ČK (lidskost, nestrannost, neutralita, nezávislost, dobrovolná služba a rovnost všech národních organizací) je základním dokumentem AČK tzv. Charta, schválená americkým Kongresem v roce 1905, která vymezuje status, cíle, práva a povinnosti organizace. AČK úzce spolupracuje s vládou a od působení prezidenta Wilsona jsou američtí presidenti čestnými předsedy AČK. V otázkách financování a vedení si však americký Červený kříž snaží držet nezávislost. Vedoucím orgánem je padesátičlenná Rada guvernérů, složená z dobrovolníků.
Činnost AČK se větví do několika oblastí, nejdůležitější je podpora obětem humanitárních katastrof na území Spojených států. Jenom od června 1999 se AČK zúčastnil likvidace následků 38 katastrof, při nichž poskytl finanční pomoc v hodnotě přes 15 miliónů dolarů. Jeho aktivity dále zahrnují zdravotnickou pomoc ozbrojeným silám, biomedicínské služby (dárcovství krve, tkání a plasmy), sesterské služby, informování příbuzných vojáků na bojišti nebo v zajetí, osvěta a prevence mezi veřejností.
Výdaje na průměrnou operaci se obvykle pohybují mezi 200 - 300 milióny amerických dolarů. Dosud největší operací byla pomoc po útocích na New York a Washington v září 2001, které se zúčastnilo přes 54 000 dobrovolníků. Tato akce se však také setkala s dosud největší kritikou AČK. Krátce po katastrofě vznikla veřejná sbírka Fond svobody (Liberty Fund), určená obětem neštěstí, ve které se během několika měsíců sešlo přes 900 miliónů amerických dolarů. Časem však vyšlo najevo, že AČK se chystá část vybraných peněz investovat na jiné účely než na pomoc obětem 11.září.
Pobouření veřejnosti bylo značné a AČK musel slíbit, že všechny vybrané peníze budou rozděleny mezi oběti útoků na New York a Washington, tak jak původně prohlašoval. Byly také provedeny změny ve strategii výběru financí a aféra se stala také jedním z důvodů rezignace tehdejší prezidentky organizace Bernadine Healyové (dalším důvodem bylo, že se krátce po útocích snažila donutit vůdce národních organizací muslimských zemí, aby do mezinárodního společenství akceptovali izraelskou pobočku červeného kříže).
Vyšlo také najevo, že podobné „přesuny“ fondů, prováděla organizace již v minulosti. Například z 13 miliónů dolarů, vybraných v roce 1995 po výbuchu v Oklahoma City, putovala k obětem pouhá pětina. Rozproudila se tak širší diskuse na téma jak a kde brát peníze na rutinní chod příspěvkových organizací - na platy, nájmy, elektřinu.
V případě Liberty fondu vedení AČK uvažovalo o využití části financí ze sbírky na vylepšení telekomunikačního a bezpečnostního systému organizace a zlepšení infrastruktury dárcovství krve (AČK dodává americkému zdravotnictví polovinu roční spotřeby krve, v posledních patnácti letech byl nicméně opakovaně kritizován pro nedodržování standardů a bezpečnostních předpisů).
Mezinárodní aktivity
Rozsáhlé oblasti Střední Ameriky zpustošené hurikánem Mitch, ničivá zemětřesení v Turecku a Kolumbii, záplavy v Číně a řadě jihoasijských zemí a v neposlední řadě válka v Kosovu přiměly AČK na konci devadesátých let k větší angažovanosti ve světě. V roce 1999 vznikla mezinárodní zásahová jednotka, jejímž úkolem je rychlá reakce v případě potřeby kdekoli na světě. Jednotka je tvořena týmem odborníků, jehož úkolem je se okamžitě dopravit na místo katastrofy a v součinnosti s místní organizací Červeného kříže zajistit odpovídající pomoc.
Jednou z nejrozsáhlejších mezináordních aktivit AČK v poslední době je do pěti let rozvržená plošná vakcinace proti dětským spalničkám, probíhající v asi třiceti afrických zemích. Spalničky jsou jednou z nejčastějších příčin dětské úmrtnosti. Ročně na ně na světě umírá téměř 800 000 dětí, přičemž více než polovina z nich pochází z Afriky. Spolu s AČK se na akci podílí OSN, Světová zdravotnická organizace (WHO) a Centrum pro kontrolu a prevenci chorob (CDCP). Cílem je naočkovat více než 200 milionů dětí ve věku od jednoho do čtrnácti let.
Proklamovaným cílem AČK je stát se vůdčí organizací v poskytování co nejkomplexnější pomoci na maximálně moderní úrovni. Otázkou je nakolik se tento cíl bude dařit naplňovat po otřesech, které organizaci uštědřily události z a po 11.září 2001. Důvěra veřejnosti zůstává nadále otřesena a přísun finančních prostředků vázne
3.9.2003
Autor:Petr Kolář
Zdroj: Infoservis společnosti Člověk v tísni
-  -
|
| |
|
|
