 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Veřejné zdravotní pojištění
|
Z pohledu financování zdravotnictví lze za nejúspěšnější považovat roky 1997 až 2000. V tomto období se podařilo zvládnout přetrvávající problémy, které provázely systém veřejného zdravotního pojištění od jeho vzniku, tedy zejména nutnost stabilizovat „fondy zdravotních pojišťoven“. Zde se ve svém fungování osvědčil trh. Došlo k tomu, že postupně vznikala i jakási rovnovážná cena zdravotní péče. Do tohoto trendu, který v letech 1997 až 2000 znamenal stabilní financování zdravotnictví, však začaly zásadně zasahovat neuvážené investice ve zdravotnických zařízeních, snaha o růst mezd bez vazby na zvýšení produktivity práce a zefektivnění řízení nemocnic atd.
To začalo vyvolávat v následujících letech necitlivé zásahy pod rouškou veřejného zájmu. Tedy něčeho, co není doposud nikde dostatečně definováno, a tak může být kdykoliv zneužito ve prospěch různých lobystických skupin. Přidáme-li k tomu i v zákoně nešťastně definované dohodovací řízení mezi poskytovateli a plátci, kdy nedohody zejména s poskytovateli akutní lůžkové péče opakovaně vedly k umělému nastavení ceny nad příjmové možnosti veřejného zdravotního pojištění, pak výsledek na sebe nemohl dát dlouho čekat. K tomu by šlo zmínit i některé další akty posledních let, jako např. zásahy do vyhlášky o seznamu výkonů, které se promítaly také do růstu cen zdravotní péče.
Zdravotní pojišťovny opakovaně upozorňovaly na to, že takto založené trendy budou velkým nebezpečím pro bilanci systému v následujících obdobích. Tato upozornění nebyla vyslyšena. Není tedy žádným překvapením, co se dnes děje z hlediska platební schopnosti největší zdravotní pojišťovny.
Řešením této situace však není pouze přilévání dalších, již tak nemalých finančních prostředků do systémů, pokud nebude dostatečná vůle učinit zásadní opatření na výdajové straně. Takovýmto opatřením nemůže být však např. pouze převod akutních lůžek na lůžka následné péče. Samotný tento akt bude znamenat růst výdajů, neboť následná lůžka jsou v dnešních cenách dražší než akutní. Nezbytným krokem bude zřejmě po určité období zmrazení cen zdravotní péče, zavedení dalších regulací, omezení zavádění nových léků při zachování ceny stávajících atd. Takto lze však řešit jen přechodné období.
Zásadní změna musí vyjít ze změny motivací pro všechny účastníky v systému. Zároveň je nutné omezit zásahy státu, který by se měl zaměřit jen na vydávání metodik a účelnou kontrolu. Naopak důležitým musí být posilování motivací k hospodárnému chování jak na straně pacientů a lékařů, tak i u zdravotních pojišťoven. Změna je však možná pouze úpravou zákonů. Základním prvkem pak je nahradit současné neexistující vazby mezi rozhodováním a zodpovědností s jasným definováním práv a povinností pro jednotlivé účastníky v systému, kdy tyto vazby se musí opírat o jasně definované smluvní vztahy. Stejně jako je tomu i v ostatních zdravotně pojistných systémech v Evropě. Pokud se tato změna neuskuteční, pak se v následujícím období objeví tyto problémy ještě v intenzivnější podobě.
V Kladně dne 22. 9. 2003
Vladimír Kothera,generální ředitel ZP M-A
-  -
|
| |
|
|
