Vítejte na ZDRAV.cz
  Hledat

Rozšířené hledání

  Menu
· Všechna témata
· Archiv
· Statistiky
  Přihlášení
Uživatelské jméno

Heslo

Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled...
  Uživatelské menu

  Bezcigaret.cz
Do nového dne
uh, uh, uh
s cigaretou
  Redakce
· Reklama
· Redakce
· Prohlášení
  Archiv html
· Adresář firem
· Zákony a vyhlášky
· Marketing pro zdraví
  Zdrav.cz

Přidat zdrav.cz
do Oblíbených položek

Ikona na Vaše stránky
www.zdrav.cz

Zdrav.cz
jako Výchozí stránka

Pondělí, 13.Říjen 2003 Články 

a to přimělo k rekci Josefa Zábranksého ze
společnosti MAFS k napsání článku, pro Britské listy, kde reaguje na Zemanovy návrhy jak uspořit na zdravotnictví. Další reakcí je pak článek „O korupci lékařů a o lécích farmaceutických společností“, rovněž zveřejněný v BL, který reaguje na Zábranského text. Oba texty čtěte dále. Docela zajímavé počtení.

Ve zdravotnictví je třeba hledat úspory - ale jinde, než podnikáme my...

S velkým zájmem jsem si přečetl v Britských listech komletní projev M. Zemana a vzhledem k tomu, že pracuji pro Mezinárodní asociaci farmaceutických společností, která v České republice zastupuje 32 výzkumně orientovaných společností, nutně mě musela zaujmout pasáž týkající se léčiv.
Zejména pak tvrzení pana expremiéra: "Na zdravotnictví bychom mohli ročně ušetřit 5 mld. korun, kdybychom pro banální onemocnění povinně předepisovali generika, to jsou léky s prošlou patentovanou ochranou. (…) V každém případě se domnívám, že jestliže léková politika představuje 40 mld. korun ročně, tak když šlápnete na palec zahraničním farmaceutickým firmám a ušetříte tak 5 mld. ročně, tak nebudete muset dělat ona opatření v nemocenské, v dalším doplácení za léky, vůči nemocným, kteří se nedokážou bránit.“
S názorem, že ve zdravotnictví je třeba hledat úspory naprosto souhlasím, s čím souhlasit v žádném případě nelze, je autorovo krátkozraké a populistické tvrzení, že ohromné úspory je možné dosáhnout v případě předepisování generických léků, u nichž vypršela patentová ochrana, na banální onemocnění. Autor totiž opomněl zdůraznit, že současný úhradový systém umožňuje plné hrazení pouze nejlevnějšímu léku v dané terapeutické skupině, tedy léku zpravidla generickému. Protože tyto skupiny obsahují většinou jak nové tak i starší léky, pacienti si obvykle musí za ty modernější (a dražší) připlácet. Tolik ohledně pasáže týkající se „možné úspory 5 miliard“ ve státním rozpočtu.
Není jistě od věci připomenout, že vývoj, výzkum a výroba nových léků je podnikání mimořádně rizikové a nákladné. Vědci musí v laboratořích prověřit tisíce nadějných molekul, ovšem z tohoto ohromného množství se pouze jedna úspěšná dostane až k pacientovi v podobě moderního přípravku, který v mnoha případech dokáže zachránit životy pacientů. Při zvážení těchto údajů proto není divu, že v současnosti stojí vývoj nového léku, podle červencových dat bostonského Tufts Center for Study of Drug and Development, astronomickou částku 802 miliony dolarů a trvá v průměru 12 let. Přitom se udává, že pouze každý pátý nový lék je ziskový. Z tohoto profitu farmaceutické společnosti opětovně investují řádově 15 až 17 % do nového výzkumu.
Cena originálních přípravků, s přihlédnutím k nákladům, je přirozeně vyšší než je tomu u generických kopií léků, to nikdo nezastírá. Problém je v tom, že ochota nebo možnosti plátců zdravotní péče plně hradit moderní přípravky není příliš velká a plně hrazené jsou často pouze přípravky starší, které pro pacienty nemusí mít tolik výhod jako moderní léčba, na kterou si pacienti musí doplácet. Přitom obecně platí, nárůst nákladů na léky ve vyspělých zemích je doprovázen stagnací nákladů na ostatní položky léčby. Zdravotní ekonomové spočítali, že investice do moderní farmakoterapie snižují celkové náklady na léčbu tím, že zkracují dobu hospitalizace, zmenšují počet návštěv lékařů a rovněž snižují vyplácení nemocenských dávek.
Poznámka k projevu pana expremiéra poslední a tak trochu jízlivá: pokud znal Miloš Zeman „recept“ na úsporu v zdravotním systému a věděl jak jej reformovat, ku prospěchu českých pacientů, ptám se, proč tak neučinil v době, kdy stál v čele kabinetu a ministerstvo zdravotnictví řídili jím vybraní odborníci…
3.10.2003
Autor: Josef Zábranský
Zdroj: BL




O korupci lékařů a o lécích farmaceutických společností

S velkým zájmem jsem si přečetl v Britských listech odezvu pana Zábranského, pracovníka Mezinárodní asociace farmaceutických společností, na projev Miloše Zemana na Žofíně. Bohužel nacházím v jeho argumentaci několik mezer, argumentuje jeden český zdravotník, jehož totožnost je redakci známa.
Zaprvé opomíjí fakt, že výrok o 5 miliardách nepochází od zdravotnického laika - ekonoma a prognostika Miloše Zemana, ale jde o názor šéfky VZP, která na rozdíl od " knížete z Vysočiny“ cosi o zdravotnictví ví.
Bohužel, lobbismus bohatých farmaceutických společností (a nejen jich) je v parlamentu natolik mocný, že se i na seznam plně hrazených léků dostaly i preparáty (nikoliv levné generické, ale drahé - nazvěme je pro jednoduchost " značkové"), které v tomto seznamu nemusely být vůbec. Ale i kdybychom vzali za bernou minci tvrzení pana Zábranského, že rozdíl v ceně je hrazen formou doplatku pacientem, a tedy nijak nepostihuje rozpočty zdravotních pojišťoven, jedná se o zcela zbytečné sahání do kapes pacientů.
Takto jednoduché to však přece jen není. Upozornil bych na další tvrzení Miloše Zemana, a to, že asi 10 % lékařů jsou dealery farmakologických firem. Bohužel, moje zkušenosti tuto situaci potvrzují. Distribuční a farmakologické společnosti mají mnoho forem, jak zainteresovat lékaře na předepisování "těch správných léků". Uvedu některé formy : pořádání kurzů a přednášek, které si tito lékaři na rozdíl od seriózních odborných kurzu neplatí, spojených s pobytem v atraktivních lokalitách a hotelích, zadávání fingovaných odborných studií, které sice nejsou seriózně provedeny ( ani to od nich nikdo nečeká) ale jsou záminkou pro poskytnutí legální platby tomu či onomu lékaři, až po zcela nejjednodušších forem ve způsobu zaplacení večírků a posezení pro spolupracující lékaře a jejich známé.
Nejlukrativnější je ovlivnění šéfa lůžkového oddělení, aby v určitých indikacích nařídil předepisování určitého léku určité společnosti. Jak je známo, na léky podávané v nemocnicích se žádné doplatky nevybírají.
Pracuji ve zdravotnictví, moje jméno a vzdělání je šéfredaktorovi Britských listů známo. Z pochopitelných důvodů tento článek nepodepíšu svým jménem.
Na závěr bych chtěl poděkovat redakci Britských listů, že zveřejnila přednášku Miloše Zemana. Nadšení kapitalističtí svazáci v "našem" denním tisku ho nezveřejnili, abychom nezjistili, že mnohé z toho, čím nás krmí jsou žvásty. Holt cenzura nemusí být jen státní.
3.10.2003
Zdroj:Britské listy


- Vytisknout stránku -

  Související odkazy
 Více z Tématu - Články