 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Bilanční rovnováha ve zdravotním pojištění
|
Svaz zdravotních pojišťoven vyjadřuje ve svém  prohlášení postoj k opatřením Ministerstva zdravotnictví, jejichž cílem by měla být rovnováha mezi příjmy a výdaji ve zdravotním pojištění. Podle názoru Svazu analýza ministerstva není dostatečná. Všeobecná diskuse se na základě nedostatečné analýzy problémů soustřeďuje na dílčí problémy a může odvrátit pozornost od skutečných příčin obtíží a jejich řešení. Celý text následuje.
Svaz zdravotních pojišťoven ČR k navrhovaným opatřením MZ k nastolení střednědobé bilanční rovnováhy systému veřejného zdravotního pojištění
V současné době představuje ministerstvo zdravotnictví svoji vizi o nastolení bilanční rovnováhy v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice.
Musíme bohužel konstatovat, že podle našeho názoru záměr neanalyzuje dostatečně přesně současný stav financování veřejného zdravotního pojištění. Nejsou zřetelně pojmenovány a hlavně kvantifikovány hlavní problémy a pro tyto hlavní problémy není navrženo ani krátkodobé ani střednědobé konkrétní řešení. Naopak jsou podrobně rozváděny problémy dílčí, které samy o sobě střednědobou finanční rovnováhu systému nemohou zajistit. Zásadní výhrada proto spočívá v tom, že vyvolání všeobecné diskuze o těchto dílčích aspektech může odvrátit pozornost od skutečných příčin obtíží a jejich možných řešení.
Za hlavní problémy systému veřejného zdravotního pojištění považujeme
- Extrémně nízkou motivaci občanů na šetrném a racionálním čerpání zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění.
- Minimální uplatňování principu subsidiarity u účastníků veřejného zdravotního pojištění, zejména občanů.
- Nesoulad mezi vysokou mírou zodpovědnosti zdravotních pojišťoven za udržení ekonomické rovnováhy systému a nízkou mírou příslušných kompetencí, zejména pokud jde o cenové předpisy pro úhradu zdravotní péče a tvorbu sítě zdravotnických zařízení a vymahatelnost dlužného pojistného.
- Příliš vysoký podíl systému veřejného zdravotního pojištění na celkovém financování zdravotnictví a nízký podíl přímých plateb ze strany občanů a plateb z dobrovolného smluvního pojištění.
- Nedostatečná platba státu za „státní pojištěnce“.
- Skrytou dotaci z fondu veřejného zdravotního pojištění do oblasti sociálního zabezpečení občanů a do oblasti školství, vědy a výzkumu.
- Nedostatečná provázanost veřejného zdravotního pojištění, nemocenského a úrazového pojištění.
1. K popisu současného stavu
- Finanční situace systému není pouze mírně deficitní jak tvrdí MZ ale jedná se již o výrazný finanční propad a trendy za poslední dva roky ukazují závažnost růstu deficitu.
- Fakt, že existuje částečně nerovnoměrné rozložení deficitu je nepodstatná informace, důležité je, že již druhým rokem prakticky všechny zdravotní pojišťovny vydávají více finančních prostředků než činí jejich příjmy.
- Dynamika růstu příjmů se snižuje již od roku 2002 a tato tendence není dostatečně respektována při tvorbě cenových předpisů. Reforma veřejných financí může tuto tendenci prohloubit, ale celkově se jedná o dlouhodobý trend. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že deficit systému je dlouhodobě ovlivněn i příliš nízkou platbou státu za státem placené pojištěnce.
- V popisu současného stavu jsou uvedeny vlivy minulé a současné (růst platů ve zdravotnictví, zavádění nových technologií, demografický vývoj obyvatelstva) a vlivy budoucí (růst DPH). Zcela chybí odkaz na vliv nesprávně nastavených cenových vyhlášek, zejména v lůžkové zdravotní péči z let 2001, 2002, které platí i v roce 2003, rovněž není analyzován vliv dalších podzákonných norem a metodických doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR, které jednoznačně posilují výdajové tendence a tlumí uplatnění zákonných regulací.
2. K navrhované strategii ve financování zdravotní péče
Příjmy
- Zvýšení nominálních mezd se vstupem do Evropské unie nebude skokové a v první fázi se zvýšení příjmů z tohoto titulu výrazněji neprojeví.
- Zavedení platby pojistného po dobu pracovní neschopnosti je žádoucí, ale není zřejmé s jakou mírou pravděpodobnosti a zda vůbec bude zavedena.
- Zvýšení příjmů v kategorii OSVČ je opět jistě žádoucí, ale nejedná se v žádném případě o výrazný nárůst příjmů do systému.
- Návrhy MZ zcela opomíjejí hledání cesty k tvrdším sankcím pro notorické neplatiče zdravotního pojištění. Předkládané změny nepřinesou mimořádný nárůst příjmů veřejného zdravotního pojištění. MZ musí neprodleně dosáhnout provedení legislativní změny k vynutitelnosti práva zdravotních pojišťoven k výběru pojistného. Dále je žádoucí znovu se vrátit k problematice postupování pohledávek za pojistným a pokusit se zabezpečit průlom ve stávající právní úpravě. Vynutitelnosti práva zdravotních pojišťoven k výběru pojistného by přispěla již opakovaně navrhovaná úprava trestního zákona, respektive ustanovení § 147 (kdy trestnost se váže pouze k 4,5% výběru pojistného).
- Celkově nejdůležitější potenciál finančních zdrojů je podle našeho názoru obsažen v odstavci „Ostatní finanční zdroje“. Právě proto se nám tato část jeví jako zcela nedostatečně rozpracovaná. Chybí zmínka o rozsahu a časovém horizontu rozpracování těchto návrhů.
Výdaje
- Nežádoucí růst provozních nákladů zdravotních pojišťoven je obtížně ovlivnitelný, protože zapojení veřejného zdravotního pojištění ČR do evropských struktur a přizpůsobení se sociálnímu zabezpečení Evropské unie podporující volný pohyb osob je objektivní nutností. Vznikem center společných činností zdravotních pojišťoven je sice dosaženo efektivní řešení vybraných činností, ale jedná se o nově zaváděné činnosti, takže v absolutním vyjádření i tyto činnosti výdaje zdravotních pojišťoven zvyšují. Zvýšení efektivity činnosti zdravotních pojišťoven z tohoto titulu je přeceňováno.
- Optimalizace sítě zdravotnických zařízení pomocí výběrových řízení je při současně navrhované kontraktační povinnosti zdravotních pojišťoven podle našeho názoru nereálné očekávání.
- Samotné zavedení systému DRG bude dlouhodobý proces, který je žádoucí, ale který pro nejbližší období nesníží významně náklady na zdravotní péči.
- Snížení růstu výdajů za léky a PZT centrálním řízením se dosud ukázalo jako neúčinné. Není objasněna kvalitativní změna u navrhovaných úprav, která by opravňovala očekávání výraznějších úspor.
- Jediným pro nejbližší období nezbytným opatřením je zákonem definovaný rozsah poskytované zdravotní péče, který zamezí neodůvodněné konzumaci. Zásadními parametry nezbytnými k zásahu do systému jsou nabídka a poptávka po zdravotnických službách, jejich dostupnost a bezplatnost.
- Uplatnění „finančních sankcí“ vůči pojištěncům musí být doprovázeno možností smluvní precizace podmínek čerpání péče z veřejného zdravotní pojištění mezi pojištěncem a pojišťovnou.
- Zcela zásadním opatřením, které by mělo být přijato je nepřipustit propad systému, tj. neustále zvyšování výdajů v jednotlivých letech a „postupné snižování nezbytných rezerv.
- Zcela nutně musí dojít k odbourání ingerence exekutivy do systému úhrad zdravotní péče
Přerozdělení prostředků veřejného zdravotního pojištění
- Toto opatření může při velmi pečlivé přípravě a obezřetném zavedení zvýšit spravedlivé principy přerozdělování vybraného pojištěného, ale je zcela chybné uvádět tuto úpravu jako zdroj úspor finančních prostředků systému. Změna příjmové hladiny jednotlivých zdravotních pojišťoven přinese pravděpodobně krátkodobou destabilizaci systému zdravotních pojišťoven. Teprve ve druhé fázi může objektivněji prověřit schopnost jednotlivých zdravotních pojišťoven tlumit tempo růstu výdajů. V žádném případě nelze očekávat absolutní úspory v systému, zejména pokud je snaha zdravotních pojišťoven regulovat výdaje omezována opačnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví ČR.
- Z pohledu bilanční rovnováhy systému veřejného zdravotního pojištění je problém přerozdělování příjmů mezi pojišťovnami irelevantní.
- Kategorie „spravedlivější“ je v daném případě jednoznačně v subjektivní rovině. MZ nekonkretizuje vůči komu a jak má být systém spravedlivější. Stát musí mít zájem na stanovení objektivních analyticky podložených a právně nezpochybnitelných opatřeních, která budou jednoznačně vynutitelná a zajistí stabilitu systému.
- Přesného zhodnocení rizika souvisejícího s věkem lze dosáhnout pomocí nákladových indexů 36 skupin podle věku a pohlaví, které se v českém systému veřejného zdravotního pojištění používají, ovšem pouze po důkladné a časově náročné analýze. Argumentace MZ je zavádějící, pokud je zdravotním pojišťovnám podsouván záměr selekce pojištěnců. Zcela nepřijatelná je tato filozofie zejména s přihlédnutím k faktu, že ZP jsou otevřené a nejsou schopny korigovat příjem tzv. „nevýhodných pojištěnců“.
Závěr
Zatímco zvyšování výdajů systému vychází ve většině bodů ze změn, které jsou opřeny o změny zákonů nebo jsou i jinak vysoce pravděpodobné, je na straně opatření ke zvyšování příjmů i opatření ke snižování nežádoucích výdajů materiál podle našeho názoru zcela nedostatečný, nebo bez široké politické shody obtížně prosaditelný. Domníváme se proto, že uvedený záměr ministerstva zdravotnictví nemůže být dostatečný k naplnění deklarovaného záměru vyrovnání bilance systému veřejného zdravotního pojištění.
Svaz zdravotních pojišťoven ČR očekává od MZ především urychlené řešení redukce sítě lůžkových zdravotnických zařízení, řešení nedobytných pohledávek za státními podniky, prolomení neochoty připustit vícezdrojové financování včetně přímých plateb a komerčního připojištění a v neposlední řadě posílení pravomocí zdravotních pojišťoven především v oblasti výběru a vymáhání pojistného.
V Praze dne 30. 9. 2003
Za Svaz zdravotních pojišťoven ČR
Ing. Jaromír Gajdáček
výkonný ředitel
-  -
|
| |
|
|
