 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Pondělí, 24.Listopad 2003
|
Články
|
Zdravotnictví: Kolaps zažehnán, krize pokračuje
|
Ze zdravotnictví se zatím všichni snaží jen těžit. Zájem na tom, aby fungovalo efektivně, je velmi malý uvádí iHNed.cz . Problémy jsou notoricky známé a popsané do všech podrobností. Dají se shrnout do jedné věty: Zdravotnictví je neefektivní a produkuje více péče a za vyšší ceny, než je možné ze zdravotního pojištění zaplatit. Současná podoba zdravotnictví vyhovuje dodavatelům léčiv, zdravotnického materiálu a techniky i stavebním firmám. Managementům přijde vhod, protože v nemocnicích hospodaří jako na svém. Přejí si ho politici, senátory počínaje a starosty obcí konče. Někteří kvůli voličům a jiní třeba proto, že jsou osobně zainteresováni na některých investicích, službách nebo dalších finančních tocích procházejících nemocnicemi.
Současný stav, dokládají statistiky, nechává klidnými také občany, přestože většinou nemají potuchy, jakou kvalitu péče poskytují nemocnice v jejich regionu… Celý text následuje
Zdravotnictví: Kolaps zažehnán, krize pokračuje
Vláda poskytne krajům na dluhy nemocnic 3,4 miliardy korun. Hejtmani však tvrdí, že dluh je šest miliard. Nikdo zatím nemluví o tom, kdo uhradí zbytek. Stát odkoupí za tři miliardy korun pohledávky zdravotních pojišťoven, ale jen VZP jich má za 17 miliard korun. Všechno nasvědčuje tomu, že další kolaps zdravotnictví na sebe nedá dlouho čekat.
Koaliční komise odborníků navrhla několik opatření, která v zásadě nic nového nepřinášejí. Doporučila vyhlášku, podle níž mají nemocnice v prvním pololetí 2004 dostat za péči o dvě procenta víc, aniž by musely zvýšit objem poskytované péče. Přitom pět procent péče jim bude hrazeno platbou za diagnózu. Členka komise, senátorka Zuzana Roitová, to označila za historický zlom. Ještě nikdy se však nemocnice a zdravotní pojišťovny o penězích nedohodly - většinou nakonec rozhodoval stát. Komise jen podpořila navýšení plateb za péči, které požadovaly pojišťovny. Úhrada podle diagnózy se připravuje již několik let. Takže o žádný zlom nejde.
Reforma opět odložena. Komise dále navrhla jiný systém přerozdělení pojistného mezi zdravotními pojišťovnami, omezení počtu akutních lůžek a jejich přeměnu na lůžka ošetřovatelská nebo následné péče. Doporučila zastavení růstu nákladů na zdravotní péči a léky a doplatek na recept. Chce, aby peníze na investice byly použity na úhradu zdravotní péče. Nabádá VZP, aby omezila platy a investice.
Ani jeden z těchto návrhů není nový, všechny už se někdy a někde objevily. Navíc komise nemá pravomoc žádný z nich prosadit. Bude se tedy čekat na plán transformace zdravotnictví, který má koncem ledna 2004 vládě předložit ministryně zdravotnictví Marie Součková.
Ale chce vůbec někdo zdravotnictví opravdu změnit?
Problémy jsou notoricky známé a popsané do všech podrobností. Dají se shrnout do jedné věty: Zdravotnictví je neefektivní a produkuje více péče a za vyšší ceny, než je možné ze zdravotního pojištění zaplatit. Na zachování jeho současné podoby má zájem příliš mnoho subjektů. Vyhovuje dodavatelům léčiv, zdravotnického materiálu a techniky i stavebním firmám, protože si vždycky najdou cestičky k managementům nemocnic a přesvědčí je, aby stavěly a nakupovaly. Managementům přijde vhod, protože v nemocnicích hospodaří jako na svém. Ředitelé se za špatné hospodaření poroučeli jen zřídka. Přejí si ho politici, senátory počínaje a starosty obcí konče. Někteří kvůli voličům a jiní třeba proto, že jsou osobně zainteresováni na některých investicích, službách nebo dalších finančních tocích procházejících nemocnicemi.
Současný stav, dokládají statistiky, nechává klidnými také občany, přestože většinou nemají potuchy, jakou kvalitu péče poskytují nemocnice v jejich regionu. Nemají možnost získat konkrétní informace o kvalitě zdravotní péče. Přitom ve vyspělých zemích je běžné, že se veřejnost může dovědět kolik a jakých operací nemocnice dělá, kolik má komplikací a kolik pacientů v ní zemře. Nemocnice se tam podrobují nezávislému ratingu a pak teprve s nimi pojišťovny uzavírají smlouvy.
Konkurence svazuje ruce
"Jediný, kdo by mohl mít zájem na tom, aby zdravotní péče měla rozumné mantinely, jsou zdravotní pojišťovny. Jsou však prezentovány jen jako výběrčí a distributoři pojistného," říká Jaromír Vepřek, emeritní profesor CERGE, který se přes deset let zabývá systémy financování zdravotnictví. "Jejich role by měla spočívat v tom, aby pro své pojištěnce nasmlouvaly kvalitní péči v potřebném rozsahu a za přiměřenou cenu. Měly by pojištěncům doporučovat, ve kterém zařízení by se měli léčit. Měly by mít několik pojistných plánů, aby si každý mohl vybrat podle svým možností. Když pacient nebude spokojen, neměl by to řešit s nemocnicí, ale s pojišťovnou," vysvětluje svou představu o roli pojišťoven Vepřek.
Do této vize mají pojišťovny zatím daleko. Na jedné straně je paralyzuje konkurence. Většinou se neodváží vypovědět smlouvu špatné nemocnici, protože by jejich pojištěnce převzala jiná pojišťovna, která smlouvu nevypoví. Na druhé straně jim svazuje ruce Ministerstvo zdravotnictví, kterém jim dává minimální prostor pro rozhodování o cenách a rozsahu nasmlouvané péče.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) má vážné finanční problémy. Při projednávání její výroční zprávy za rok 2002 v Parlamentu se ukázalo, že měla ke konci minulého roku kumulované pohledávky po splatnosti 17 miliard korun. Jde zejména o pohledávky za zaniklými podniky a podniky se státní účastí. Stát, respektive Česká konsolidační agentura, jich neodkoupí ani polovinu. VZP platí dnes poskytovatelům zdravotní péče se 40denním zpožděním a přispívá k druhotné platební neschopnosti nemocnic. Podle nejnovějších údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky měly k 30. červnu 2003 nemocnice pohledávky ve výši 10 miliard korun: valnou část z toho tvoří právě dlužné pojistné.
Problémy mají i některé zaměstnanecké pojišťovny. Mají asi půl miliardy starých pohledávek a schodek jejich rozpočtů dosahuje několika desítek milionů korun. S platbami nemocnicím se přesto podle výkonného ředitele Svazu zdravotních pojišťoven Jaromíra Gajdáčka neopožďují.
Přerozdělením se neušetří. Komise navrhuje nový systém přerozdělení pojistného, zatím není zřejmé jaký. Jak uvedl Gajdáček, pečlivě připravené přerozdělení podle určitých věkových skupin a pohlaví může být pro některé pojišťovny spravedlivější, ale nelze od něj očekávat úspory. Navíc jeho zavádění může přivodit systému zdravotního pojištění dočasné výkyvy.
Předseda LOK Milan Kubek se domnívá, že přerozdělení může dočasně pomoci VZP, která má velkou část pojištěnců v důchodovém věku. Snad by mohla rychleji platit poskytovatelům péče. Hlavní problém zdravotního pojištění vidí jinde. Stejně jako odborníci, kteří se zabývají financováním zdravotnictví, se domnívá, že je třeba posílit příjmy zdravotního pojištění. Navrhuje zvýšit odvody pro samostatně výdělečně činné osoby (OSVČ). Zvyšování vyměřovacího základu podle něj nic neřeší, protože řada OSVČ vykazuje ztrátu. Poukazuje také na nízkou platbu za státní pojištěnce (důchodci, děti, studenti, ženy na mateřské), kteří tvoří 56 procent pojištěných a konzumují nejvíce péče. Stát za ně odvede letos 33 miliard korun, což je jen 23 procent objemu pojistného.
Příjmová stránka systému by se dala posílit zvýšením přímých plateb pacientů. Dnes představují 8,6 procenta všech výdajů na zdravotnictví, což je 14,4 miliardy korun. Rozumná spoluúčast by mohla podle odborníků omezit nadměrnou konzumaci péče i spotřebu léků. Ministryně Součková se pokusila spoluúčast zvýšit, ale byla v ČSSD odmítnuta. Podporu má u komise odborníků, která požaduje vyšší spoluúčast v podobě 20 korun za recept.
Jaromír Vepřek je ke všem možnostem zásadní reformy zdravotnictví skeptický. Říká, že by se musela odpolitizovat a oprostit od příliš velkého množství dílčích zájmů. Nemá však obavy z toho, že by se zdravotnictví zhroutilo ze dne na den. I když se z něj snaží všichni jen těžit, krize může ještě řadu let pokračovat.
20. 11. 2003
Zdroj: Ekonom.iHNed.cz
-  -
|
| |
|
|
