 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Úterý, 23.Prosinec 2003
|
WHO
|
Světová zpráva o zdraví za rok 2003
|
předkládá komplexní přehled o zdravotní situaci ve světě a solidní strategie vytváření zdravější budoucnosti pro všechny. Zpráva poukazuje na znepokojivý nárůst rozdílů v úrovni zdraví na počátku 21. století. Evropský region Světové zdravotnické organizace (SZO) s 52 členskými státy není v tomto trendu výjimkou. Obecně se prodlužuje průměrná délka života, ale neplatí to pro všechny Evropany.
Během posledních 50 let došlo k celosvětovému nárustu průměrné délky života o více než 20 let ze 46,5 let v letech 1950-1955 na 65.2 let v roce 2002. Výjimku z tohoto trendu tvoří Afrika a bývalý Sovětský svaz, kde došlo ke zkrácení průměrné délky života mezi lety 1990 a 2000 o 2,9 roky respektive 1 rok.
Za posledních 20 let došlo k prodloužení průměrné délky života patnáctiletých osob ve většině regionů SZO o 2 - 3 roky. Významnou výjimku opět tvoří bývalý Sovětský svaz, kde průměrná délka života patnáctiletých klesla o 4,2 roky u mužů a 1,6 let u žen mezi roky 1980 a 2002. U mužů v některých zemích východní části evropského regionu je pravděpodobnost předčasného úmrtí 3 - 4krát vyšší než u mužů v jiných rozvinutých regionech. Úmrtnost dospělých mužů je v těchto zemích navíc podstatně vyšší než v rozvojových zemích v Americe, Azii nebo východním Středomoří. Hlavními příčinami úmrtí jsou nenakažlivé choroby, především cévní a srdeční onemocnění, onemocnění spojené s alkoholem a úrazy.
Průměrné riziko úmrtnosti dospělých mužů ve věku 15 - 60 let je v celém evropském regionu na úrovni 230 z 1000, což odpovídá úrovni z 80. let 20. století. Pravděpodobnost smrtelného úrazu u dospělých ve věku 15 - 59 let je téměř 6 krát vyšší ve východoevropských zemích než v západoevropských zemích.
Evropský region SZO: nejnižší dětská úmrtnost
V roce 2002 zemřelo téměř 57 miliónů lidí. Skoro 20 % z nich, tedy 10.5 miliónů, byly děti mladší než 5 let. 98 % z těchto dětských úmrtí spadá do rozvojových zemí.
Patnáct zemí - hlavně v západní Evropě, ale také Japonsko a Singapur - zaznamenalo v roce 2002 nejnižší dětskou úmrtnost, která nedosáhla ani 5 úmrtí na 1000 živě narozených dětí. Pokud by byl celý svět schopen dosáhnout současné úrovně dětské úmrtnosti na Islandu, která byla v roce 2002 nejnižší na světě, každý rok by se dalo předejít úmrtí více než 10 miliónů dětí.
Úmrtnost dětí v několika zemích východní Evropy vykazuje zajímavý trend. Zatímco na začátku 90. let 20. století narůstala úmrtnost dospělých, úmrtnost dětí klesala. Tento trend se v tak výrazné a systematické podobě neobjevil v žádném jiném regionu SZO. Jeho příčiny dosud nebyly plně objasněny.
Rostoucí břímě nenakažlivých chorob
Nenakažlivé choroby jsou v současnosti odpovědné za většinu úmrtí na světě (32 miliónů). Více než polovina těchto úmrtí (16.7 miliónů) má příčinu v cévních a srdečních onemocněních, mezi něž patří vysoký krevní tlak, koronární srdeční onemocnění, mozková příhoda (mrtvice), onemocnění periferních cév, srdeční selhání, revmatické onemocnění srdce, vrozené srdeční poruchy a kardiomyopatie. Více než třetina těchto úmrtí postihuje dospělé ve středním věku. V rozvinutých zemích jsou hlavní příčinou úmrtí dospělých infarkty a mozkové mrtvice.
Úmrtnost na kardiovaskulární choroby
u všech věkových skupin v Evropské unii stále klesá a dosáhla poloviny úrovně ze 70. let 20. století: 240 - 260 na 100 000 obyvatel. Naproti tomu průměrné hodnoty v bývalém Sovětském svazu dosahují téměř trojnásobek předchozích hodnot: přes 750 na 100 000 obyvatel. Úmrtí mladých lidí na kardiovaskulární choroby představuje téměř polovinu rozdílu průměrné délky života mezi východem a západem.
Tabák: hlavní příčina úmrtí, kterým se dá předejít
Cigarety, jiné tabákové výrobky a pasivní vdechování tabákového kouře působí přes pět miliónů úmrtí ročně, především v chudých zemích a mezi chudým obyvatelstvem. Pokud nedojde k rychlému a širokému přijetí účinných v současnosti již dostupných opatření, počet obětí se za 20 let zdvojnásobí.
V evropském regionu kouří zhruba 215 miliónů lidí. 130 miliónů z tohoto celkového počtu představují muži. Odhaduje se, že užívání tabákových výrobků každoročně působí 1.2 milióny úmrtí (14 % veškerých úmrtí). 700.000 úmrtí z tohoto celkového počtu spadá do východní části regionu.
Kouření je mezi mladými lidmi hluboce zakořeněno. Údaje nevykazují téměř žádné známky poklesu. Podle odhadů je v celém regionu prevalence kouření ve věkové skupině 15 - 18 let kolem 30 %, mírně se zvyšuje a v žádné zemi se během posledních let neobjevil pokles.
Světové zdravotnické shromáždění si tuto dramatickou situaci uvědomilo a v květnu 2003 přijalo Rámcovou úmluvu o kontrole tabáku. Tento právní nástroj je výsledkem čtyřletých jednání mezi 192 členskými státy SZO a směřuje k omezení škodlivého vlivu tabákových výrobků na zdraví. Od nápadu takového nástroje k jeho realizaci uběhlo téměř 10 let. Za tu dobu onemocnění spojená s tabákem zabila přes 30 miliónů lidí.
Nebezpečí silničního provozu: skryté epidemie
Každý rok na celém světě utrpí na silnici více než 20 miliónů lidí vážné nebo smrtelné zranění. Kromě nepřijatelnosti tohoto vysokého počtu obětí na životech představuje odhad ekonomického dopadu dopravních nehod ročně částku 518 miliard dolarů. Tato situace postihuje nejvíce rozvojové země a očekává se, že s rychlým nárůstem počtu vozidel se bude ještě dále zhoršovat. Ve srovnání s hlavními nakažlivými a nenakažlivými onemocněními se těmto "skrytým epidemiím" věnuje na národní i mezinárodní úrovni relativně málo pozornosti.
V evropském regionu SZO přijde při dopravních nehodách každoročně o život zhruba 120 000 lidí (25 - 33 % z nich je mladší než 25 let) a 2.5 miliónů lidí utrpí zranění. Děti jsou obzvlášť náchylné k negativním zdravotním dopadům přepravy včetně zranění. Podle odhadů SZO představují silniční nehody hlavní příčinu úmrtí dětí a mladých lidí v evropských zemích s vyšší příjmovou hladinou.
Krize HIV/AIDS
HIV/AIDS představuje zásadní celosvětovou zdravotnickou krizi. Podle odhadů se v roce 2002 virem HIV nakazilo asi pět miliónů lidí a na AIDS zemřelo téměř tři milióny lidí. Téměř 70 % osob nakažených HIV žije v Africe, kde také dochází k většině úmrtí na AIDS: 28 miliónů ke konci roku 2002.
V evropském regionu ale epidemie HIV/AIDS roste největším tempem na světě. Epidemie HIV narůstá nejrychleji v Ruské federaci a na Ukrajině. Je pravděpodobné, že dojde k jejímu dalšímu zásadnímu růstu. Mezi lety 1995 a 2003 se v západní Evropě zdvojnásobil počet hlášených nových infekcí HIV (a dosáhl téměř 170.000). Ve východní části tohoto regionu narůstal ještě dramatičtěji - z 27.000 na 320.000. Podle odhadů bylo v regionu nakaženo HIV alespoň 1,7 miliónů osob.
Přestože léčba antiretroviry (AVR) umožňuje více lidem v pokročilých stádiích AIDS běžný život, přístup k účinné léčbě není zdaleka všude stejný.
SZO si pro nadcházející roky stanovila cíl zúžit propastný rozdíl dopadů AIDS tím, že třem miliónům lidí v rozvojových zemích poskytne kombinační antivirovou léčbu do konce roku 2005 (tzv. "cíl 3 do 5")
Závažný akutní respirační syndrom (SARS): ponaučení
Dalším dosud nevídaným vývojem je, že se během posledních dvou desetí objevila každý rok nová choroba. Je zřejmé, že tento trend bude pokračovat i nadále. Jistým způsobem nejspíš nejdramatičtějším případem byl smrtonosný nástup SARS na globální zdravotnickou scénu na počátku roku 2003.
Nyní se předpokládá, že se první případy SARS objevily v polovině listopadu 2002 v provincii Guangdong na jihu Číny. Do 7. srpna 2003 se choroba rychle rozšířila do 30 zemí, napadla 8.422 lidí a způsobila 916 úmrtí.
Rychlé zvládnutí šíření SARS patří mezi největší úspěchy veřejného zdravotnictví posledních let. V každodenním boji s touto chorobou sehrála klíčovou roli globální síť SZO pro varování před propuknutím chorob a reakce na ně. Jedná se o elektronicky propojenou síť 11 hlavních laboratoří, která byla formálně ustanovena na počátku roku 2000. Dva hlavní partneři této sítě přispěli k odhalení SARS: Kanadská globální síť pro zpravodajství ve veřejném zdraví a Globální síť pro sledování chřipky SZO.
Hlavní ponaučení získaná z této nesmírně náročné zkušenosti budou mít neocenitelný vliv na zvládání infekčních chorob v budoucnosti.
1. Mezi nejdůležitější ponaučení patří nutnost okamžitě a otevřeně hlásit případy jakýchkoli onemocnění, u nichž hrozí možnost šíření přes hranice jednotlivých zemí.
2. Včasná celosvětová varování mohou zabránit zanášení chorob a jejich propuknutí v jiných oblastech.
3. Doporučení pro cestující včetně kontrolních opatření na letištích pomáhají zastavit mezinárodní šíření nových infekcí.
4. Spolupráce nejlepších světových vědců, klinických pracovníků a odborníků v oblasti veřejného zdraví může za podpory elektronické komunikace rychle vytvořit vědeckou základnu potřebnou pro kontrolní opatření.
5. Slabiny zdravotnických systémů sehrávají klíčovou úlohu v umožnění šíření nových infekcí.
6. Propuknutí nové infekce je možno udržet pod kontrolou i bez dostupných léčiv či očkování, pokud se současné zásahy přizpůsobí daným podmínkám a pokud budou mít silnou politickou podporu.
7. Komunikace o riziku nových a nově vznikajících infekcí je složitý úkol. Je nezbytné zajistit, aby byly veřejnosti sděleny co nejpřesnější informace co nejjasnějším způsobem.
SZO zavádí tato ponaučení do praxe v rámci celé organizace při zintenzivňování reakce na krizi HIV/AIDS.
Světová zpráva o zdraví za rok 2003:
vytváření budoucnosti bude od 18. prosince k dispozici na internetových stránkách centrály SZO (http://www.who.int/whr).
Kodaň, 17. prosince 2003
Zdroj: WHO Regional Office for Europe
-  -
|
| |
|
|
