Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
|
Polské pokusy o reformu zdravotnictví
|
Druhý pokus o reformu postsocialistického zdravotnictví ztroskotal v minulých dnech v sousedním Polsku. Polský ústavní soud totiž rozhodl, že zhruba polovina nového zákona o takzvaném Fondu národního zdraví odporuje ústavě. Dal tak za pravdu rodinným lékařům, kteří se bouřili proti způsobu, jakým s nimi fond zacházel.
První reforma zdravotnictví odstartovala v Polsku v roce 1999. Zavedla zdravotní pojišťovny. Systém se ale neosvědčil. Mnohé pojišťovací ústavy rychle prohospodařily svěřené peníze a nemocnicím začaly narůstat dluhy. Místo pojišťoven vznikl centrální Fond národního zdraví s šestnácti regionálními odděleními. Fond disponuje s penězi ze zdravotního pojištění, tedy asi se zhruba 240 miliardami korun. Soukromí lékaři, nemocnice i ostatní zdravotní zařízení s ním domlouvají, kolik si budou za jednotlivé úkony účtovat, co uhradí fond a co zaplatí pacient ze svého. První problémy s kontroverzním zákonem se objevily již v době, kdy se nový systém rozjížděl. Aby ušetřil, nařídil Fond národního zdraví, aby rodinní lékaři pacientům zajišťovali 24hodinovou péči včetně domácích návštěv v akutních případech. A to bez nároku na dodatečné peníze. Čtvrtina z nich se však vzbouřila a v lednu neotevřela své ordinace. Výsledkem byl kompromis, který předpokládá, že čtyřiadvacetihodinová pohotovost nebude pro lékaře povinná a že za ni dostanou zaplaceno. Na jeho realizaci bude třeba dodatečných 410 miliónů zlotých. Sdružení Občanská platforma se minulý týden se zákonem obrátilo na ústavní soud. Ten potvrdil, že až osm z šestnácti článků zákona se neshoduje s ústavou. Protiústavní paragrafy musejí být změněny do konce letošního roku. V pořadí již třetí reformu zdravotnictví ale politici vesměs odmítají. Shodují se však v tom, že bude třeba vypracovat seznam lékařských úkonů či služeb, na něž budou mít nárok všichni občané. Zatím k tomu vždy chyběla politická vůle. Zvýšení sazby zdravotního pojištění, která dnes činí 7,75 procenta, podle Andrzeje Jacaszka z Konfederace polských podnikatelů nepřipadá v úvahu. "Nemocný systém by vyšší prostředky pohltil, aniž by se situace zlepšila," tvrdí. 16.1.2004 Zdroj:HN.ihned.cz
- -
|
|
|
|