 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
České zdravotnictví vstupuje do EU
|
Česká republika se připravuje na vstup do Evropské unie. Jak je na tento krok připraveno české zdravotnictví a jaké problémy řeší zdravotnictví členských zemí EU? Nad tím se zamýšlí v následujícím textu Ing. Jaromír Gajdáček, výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven ČR.
V podstatě celá Evropa zaznamenává postupné stárnutím populace. S tímto faktem je spojena celá řada problémů. Jedním z nich je i financování zdravotní péče jak v jednotlivých státech, tak v rámci EU jako celku. Výdaje na zdravotnictví jsou ovlivněny ekonomickou situací, problémy v posledních letech vznikají díky pomalému růstu HDP. Také proto se náklady na zdravotní péči pomalu, ale jistě přesouvají z veřejného do privátního sektoru. Privatizací se mnohdy rozumí snaha o zbavení se odpovědnosti vlády za zdravotní péči.
Několik příkladů:
Holandsko - nemovitosti nemocnic jsou v rukách státu a výkony jsou v privátním sektoru, připravuje se privatizace celé oblasti zdravotního pojištění
Velká Británie provedla celkovou privatizaci segmentu dlouhodobé péče
Ve východní Evropě proběhla privatizace především v primárním sektoru, u nemocnic je omezený rozsah privatizace, existují a připravují se programy na redukci lůžek v nemocnicích
Švédsko privatizuje nemocnice s cílem snížit náklady a zvýšit úroveň poskytované péče
V zemích EU je dlouhodobá tradice spoluúčasti pacienta. Například ve Francii je asi jen 10% výkonů poskytováno prostřednictvím zdravotního připojištění. Belgie má maximální spoluúčast 250 EURO ročně a tak bychom mohli pokračovat. Celá Evropa si je vědoma navyšování výdajů na zdravotní péči a nutnosti regulace těchto výdajů právě prostřednictvím pacientů, ovlivňováním jejich chování, zamezování plýtvání léky apod. Přitom se ale nesmí omezovat princip solidarity.
EU zahájila tříletý projekt Europe for Patient (E4P), který se zabývá situací pacienta v Evropě. EU chápe problémy spojené s financováním zdravotní péče a trvá na ochraně pacienta v jeho nárocích. Chápe to ale na rozdíl od nás tak, že se pacient hlásí ke své míře odpovědnosti.
V EU rostou náklady na zdravotní péči rychleji než ostatní veřejné výdaje stejně jako v ČR. Problémem ČR ale je, že připravované a zaváděné reformy systému zdravotního pojištění mnohdy nejsou kompatibilní s normami EU.
Česká republika měla v roce 2001 nejvyšší úroveň podílu veřejného zdravotního pojištění z evropských zemí a to přes 90%. Řešení problémů zdravotnictví není v posílení role státních orgánů, ale ve vlastí spoluzodpovědnosti pacienta a uvolnění celého systému veřejného zdravotního pojištění pro konkurenci. Tento trend se prosazuje i v Evropě. Není možné hradit z veřejných fondů všechno všem bez jakéhokoliv omezení. Výdaje pak převyšují příjmy zdravotních pojišťoven a situace je neřešitelná. Veřejný fond zdravotního pojištění není nikde ve státech EU chápán jako finanční zdroj pro přežívání zdravotnických zařízení. Jsou to peníze určené jen na úhradu poskytnuté zdravotní péče.
Českému zdravotnictví nemůže pomoci chystaná reforma přerozdělení financí mezi zdravotními pojišťovnami, ani příkazy Ministerstva zdravotnictví o tom, kolik peněz má která pojišťovna zaplatit a komu. Neprohlubujme před vstupem do EU rozdíly mezi naším zdravotnictvím a zdravotnictvím členských zemí, vycházejme ze zkušeností ostatních. Nesnažme se přijímáním nepřipravených novel zákonů rozkolísat již tak problematické prostředí veřejného zdravotního pojištění v ČR. Pokusme se najít společné řešení únosné pro všechny strany a to především takové, aby to nebyl zase jen občan, který na vše doplatí. Dejme pacientům jejich oprávněné místo v systému a nechme je spolurozhodovat.
V Praze dne 2.4.2004
Ing. Jaromír Gajdáček,Výkonný ředitel,Svaz zdravotních pojišťoven ČR
-  -
|
| |
|
|
