 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Součková před vyšetřovací komisí
|
Bývalá ministryně zdravotnictví Marie Součková  (ČSSD) je stále přesvědčena o tom, že Česká republika firmě Diag Human nic platit nemusí a spor s touto společností může vyhrát. Uvedla to před členy sněmovní vyšetřovací komise ke kauze Diag Human a zároveň sdělila i jméno svědka, který má podle ní vnést do případu nové světlo. Utajeným svědkem by mohl být předseda Společnosti transfúzního lékařství Petr Turek, který sám tuto možnost připustil.
Turek, který v úterý také vypovídal před sněmovní vyšetřovací komisí ke kauze Diag Human, je v oboru považován za jednoho z největších odborníků v Česku. Navíc byl osobně přítomen jednání o tom, zda má Česko mít vlastní závod na zpracování krevní plazmy Sevac, nebo ji zpracovávat v zahraničí. Byl také u výběrových řízení, v nichž se rozhodovalo, která firma zpracování krve z českých transfúzních stanic v zahraničí zajistí.
Turek poslancům objasňoval okolnosti případu, byl i u rozhodování, zda bude mít Česko ve farmaucetickém podniku Sevak národního zpracovatele plazmy. Původně se domníval, že by ho mělo mít, v letech 1995 až 1996, kdy se o Sevaku rozhodovalo, již bylo jasné, že je lépe nechat zpracovávat plazmu v zahraničí. V roce 1998 došly peníze a budování Sevaku bylo zastaveno.
Podobně se podle Turka vyvíjel názor na celém světě. Počátkem 80. let dávaly státy přednost národním zpracovatelům. V té době jich bylo na celém světě 30, v současnosti jich je šest. Zisky jsou výrazně menší než v ostatním farmaceutickém průmyslu.
Letitý spor s firmou Diag Human, která chce získat od státu až desetimiliardové odškodné za zmařený obchod s krevní plazmou, už ČR stál 326,6 milionu korun. Společnost usilovala počátkem 90. let o obchodování s krevní plazmou z českých transfuzních stanic. Po nepříznivém vyjádření tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara z obchodu sešlo. Za poškození dobrého jména již vláda firmě zaplatila, Diag Human nyní žádá po státu další miliardy.
Podle Turka nelze ani argumentovat maximální cenou derivátů, prodávají se o třetinu až o čtvrtinu levněji. Nelze ani vycházet z toho, co se z litru plazmy dá vyrobit, jak uvádí ve svých výpočtech Šťáva. Albumin, imunoglobuliny, faktor osm a devět nevyrábí žádná firma na světě z celého objemu plazmy. Například faktoru devět není tolik potřeba, neprodal by se, a tak se část plazmy vyhazuje. "To dělí zisky na čtvrtinu," zdůraznil Turek.
4.5.2004
Zdroj: ČTK
-  -
|
| |
|
|
